Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem opět nebezpečně stoupá. Proti výraznému posilování ruské vojenské přítomnosti na ukrajinské hranici se důrazně ohradily Spojené státy i NATO. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky dokonce uvedl, že Moskva už naplánovala útok na začátek příštího roku. Moskva naopak kritizuje obranné aktivity Ukrajiny a jejích západních partnerů.
Ukrajina se obává další ruské agrese, Moskva kritizuje spolupráci Kyjeva se Západem
Horizont ČT24: Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou stoupá (zdroj: ČT24)
Ukrajinská armáda v těchto dnech provádí nedaleko Kyjeva cvičení, při němž simuluje obranné manévry proti nečekanému vpádu nepřátel do vnitrozemí. Podobným nácvikem ostrého boje prošli vojáci nedávno také v pásmu hranice s Ruskem, kde Moskva podle Kyjeva i podle Západu koncentruje značnou vojenskou sílu.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v rozhovoru pro americký server Military Times dokonce prohlásil, že Kreml už naplánoval ofenzivu proti Ukrajině, a to na přelom ledna a února 2022. „Útok připravovaný Ruskem by byl mnohem ničivější než cokoli předtím v konfliktu, který začal už v roce 2014,“ varoval.
Tyto informace není možné potvrdit ani vyvrátit. Faktem ale je, že silné znepokojení už dávají najevo všichni klíčoví spojenci vlády v Kyjevě. „Máme skutečné obavy z neobvyklé vojenské aktivity Ruska na hranicích s Ukrajinou,“ prohlásil o víkendu americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Podle současných odhadů tam počty ruských jednotek vystoupaly do řádů mnoha desítek tisíc. Moskva tvrdí, že nejde o nic mimořádného. „Z nějaké neobvyklé vojenské aktivity na našem území nás obviňují ti, kteří přivezli své ozbrojené síly zpoza oceánu – Spojené státy americké. To není logické a je to velmi nezdvořilé,“ míní mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Austin: Nejsme si jistí, co přesně Putin chystá
Poněkud bezstarostný tón mluvčího Kremlu ale vyvažuje tvrdá linie Putinovy administrativy, která samostatnou Ukrajinu, a hlavně její prozápadní směřování, neatakuje jen verbálně, ale i zbraněmi.
„NATO stojí za Ukrajinou. Neakceptujeme ani nebudeme akceptovat nezákonnou ruskou anexi Krymu a vyzýváme Rusko, aby ukončilo podporu ozbrojenců na Donbasu,“ poukázal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na ruskou agresi vůči Ukrajině.
Rusko u hranice s Ukrajinou už letos na jaře koncentrovalo mimořádnou sílu, podle odhadů šlo až o sto tisíc mužů ve zbrani. Červnový summit prezidentů Joea Bidena a Vladimira Putina v Ženevě přinesl částečné uvolnění a měl stanovit nové linie. Podle Kyjeva je ale ruská strana nebyla nikdy připravená plně respektovat.
Ukrajina a s ní Západ jsou teď v podobné situaci jako před necelým rokem. „Nejsme si jistí, co přesně pan Putin chystá,“ konstatoval nedávno americký ministr obrany Lloyd Austin.
Situace kolem Nord Streamu 2
Pokud by nemělo jít o přímý vojenský střet se snahou okupovat další ukrajinské území – předně regiony na východě země, kde Moskva podporuje ozbrojený odpor proti centrální vládě v Kyjevě –, mohou být ve hře jiné zájmy, především pak ty ekonomické, a tedy nepřímý tlak na zprovoznění plynovodu Nord Stream 2.
Produktovod už fyzicky propojuje Rusko a Německo, ale čeká na oficiální schválení Berlína. Spojené státy tento týden oznámily nové sankce proti dalšímu z dodavatelů tohoto strategického energetického projektu, který může poškodit hlavně Ukrajinu jako zatím klíčovou tranzitní zemi.