Dohoda o Nord Stream 2: Ukrajina se bojí o energetickou bezpečnost, Polsko mluví o vítězství Ruska

7 minut
Horizont ČT24: Dohoda na plynovodu Nord Stream 2
Zdroj: ČT24

Ukrajina, Polsko i Rusko mají výhrady k dohodě mezi Spojenými státy a Německem o plynovodu Nord Stream 2. Ukrajinský ministr zahraniční Dmytro Kuleba řekl, že Kyjev má mnoho otázek k tomu, jak může dohoda zmírnit bezpečnostní hrozbu, kterou plynovod představuje. Mluvčí polského prezidenta označil dohodu za vítězství Ruska a obvinil Německo z porušení evropské solidarity v energetice. Kreml uvedl, že nesouhlasí s některými prohlášeními ohledně dohody. Evropská unie zopakovala, že plynovod není ve společném zájmu EU, ale bude dál jednat.

USA a Německo ve středu oznámily, že dosáhly dohody, která umožní dokončení kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 pro přepravu ruského zemního plynu do Evropy bez uvalení dalších amerických sankcí. Obě země se nicméně zavázaly, že uvalí na Rusko sankce v případě, že Moskva plynovod využije jako politickou zbraň.

Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně prohlásil, že Rusko je připraveno jednat o prodloužení dohody o tranzitu plynu přes Ukrajinu i po roce 2024, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Kreml také tvrdí, že Rusko nikdy nepoužívalo energetiku jako nástroj politického tlaku.

Třeba v roce 2013 ale Moskva hrozila Kyjevu zablokováním obchodní a hospodářské spolupráce i omezením dodávek plynu, pokud Ukrajina podepíše asociační dohodu s EU. Když Kyjev po takzvaném Euromajdanu k dohodě skutečně v následujícím roce přistoupil, zareagovalo Rusko prudkým zvýšením cen plynu pro Ukrajinu. Cena se tehdy zvýšila o zhruba dvě stě dolarů na 485 dolarů za tisíc krychlových metrů.

Kuleba: Není jasné, zda je Rusko připraveno plnit své závazky

Ukrajina se ostře staví proti plynovodu Nord Stream 2 a dala najevo svoji nelibost formálním zahájením konzultací s EU a Německem.

Kyjev by podle Kuleby chtěl, aby prohlášení USA a Německa ohledně bezpečnosti bylo silnější. Podle Kuleby existuje zásadní problém, který souvisí s tím, že stále není jasné, zda je Rusko připraveno plnit své závazky a zvláště ty, které se týkají energetické bezpečnosti Ukrajiny a zachování Ukrajiny jako tranzitní země.

Kulebův předchůdce Pavlo Klimkin uvedl, že se obává, že se Ukrajina dostává na vedlejší kolej, protože jí nikdo nenaslouchá, nehledá se řešení u jednoho stolu s USA, EU a Německem a Ukrajina není součástí celého procesu.

„Budeme o tom jednat se státy EU a našimi sousedy, včetně Ukrajiny,“ řekl k dohodě mluvčí Evropské komise.

Polsko: Je to vítězství Ruska

„Je to prakticky vítězství Ruska,“ okomentoval dohodu mezi Německem a USA mluvčí polského prezidenta Blažej Spychalski. V polském rozhlase řekl, že Rusko podle něj získá značný vliv na evropském trhu s plynem a vydělá na tom. Mluvčí současně zdůraznil, že Německo kvůli plynovodu porušuje evropskou solidaritu.

„Rozhodnutí Spojených států nás překvapuje. Oni svolili, aby stavba plynovodu Nord Stream 2 mohla pokračovat. Je to rozhodnutí, které není dobré pro střední a východní Evropu,“ prohlásil vládní mluvčí Piotr Müller.

Polský opoziční list Gazeta Wyborcza označil dohodu za faktické rozdělení evropského trhu, potvrzení nadvlády Německa v Evropské unii a za alibi pro amerického prezidenta Joea Bidena.

Upozornil, že z dokumentu jasně nevyplývá, co by Německo mělo konkrétně podniknout, pokud by Gazprom uprostřed mrazivé zimy opět zavřel kohoutek s plynem určeným pro střední a východní Evropu. Než dojde na sankce, její obyvatelstvo může zmrznout, uvedl.

Český zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška se domnívá, že dohoda mezi Washingtonem a Berlínem představuje velkou hrozbu pro Ukrajinu a komplikaci například pro Maďarsko nebo Polsko. Česko podle jeho slov má dostatek zdrojů, aby případné vypnutí kohoutků na ruské straně vykrylo.

Bartuška také poukazuje na vágnost dohody, která nestanovuje, co by se muselo stát, aby Berlín uvalil na Moskvu sankce za zneužití plynovodu jako strategické zbraně. Podle experta Německo nechce dávat Rusku návod, jak dohodu obejít. „Žádné pevné garance tam nejsou. Je tam obecný příslib, že pokud by Rusko začalo používat energie jako zbraně, Německo bude reagovat,“ vysvětluje.

Reuters: Další rána pro Kyjev

Dohoda mezi USA a Německem je další ranou pro Kyjev, který se snaží přesvědčit západní spojence, aby urychlili vstup Ukrajina do vojenské aliance NATO, upozornila agentura Reuters.

Plynovod Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Spojené státy projekt dlouhodobě kritizují, protože plynovod podle nich zvýší politický a ekonomický vliv Ruska na Evropu.

Kritice čelí projekt také ve střední a východní Evropě. Trasa plynovodu se totiž vyhýbá Polsku a Ukrajině, které tak nebudou dostávat tranzitní poplatky a přijdou rovněž o část svého diplomatického vlivu.

Nord Stream 2 má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, plynovod je již hotov z 98 procent. Nynější podmořský plynovod Nord Stream, který je v provozu od roku 2011, má stejnou kapacitu. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česko, které se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
11:48Aktualizovánopřed 44 mminutami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 1 hhodinou

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 1 hhodinou

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 6 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vandalové polili barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu

Neznámí vandalové ve čtvrtek polili červenou barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu, popsali ji urážlivými hesly a před vchodem rozházeli psí exkrementy, informoval v sobotu podle rozhlasové stanice RMF FM mluvčí polského ministerstva zahraničí Maciej Wewiór. Varšava věc nahlásila belgickým bezpečnostním složkám.
před 8 hhodinami

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko v noci na sobotu odpálilo tři balistické rakety Iskander-M.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA útočí na IS v Sýrii. Zabily nejméně pět jeho členů, píše AFP

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) podle agentury AFP sdělila, že při amerických náletech zemřelo nejméně pět členů IS. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
01:55Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...