USA oznámily dohodu s Německem ohledně plynovodu Nord Stream 2

Spojené státy a Německo dosáhly dohody, která umožní dokončení kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 pro přepravu ruského zemního plynu do Evropy bez uvalení dalších amerických sankcí. Obě země se nicméně v rámci dohody zavázaly, že uvalí na Rusko sankce v případě, že Moskva plynovod využije jako politickou zbraň. Oznámila to podle agentury AP náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová.

Plynovod Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Spojené státy projekt dlouhodobě kritizují, protože plynovod podle nich zvýší politický a ekonomický vliv Ruska na Evropu.

Projekt nesou nelibě také vlády ve střední a východní Evropě. Trasa plynovodu se totiž vyhýbá Polsku a Ukrajině, které tak nebudou dostávat tranzitní poplatky a přijdou rovněž o část svého diplomatického vlivu.

Smírná dohoda

Podmořské potrubí bylo jedním z témat rozhovoru amerického prezidenta Joea Bidena a německé kancléřky Angely Merkelové při jejich schůzce minulý týden ve Washingtonu. Nyní náměstkyně amerického ministra zahraničí uvádí, že Washington a Berlín brzy zveřejní podrobnosti smírné dohody.

„Německo se v této dohodě mimo jiné zavázalo, že pokud by se Rusko snažilo použít energii jako zbraň nebo podniklo další agresivní kroky vůči Ukrajině, přistoupí Německo k opatřením na národní úrovni a bude se zasazovat o účinná opatření včetně sankcí na evropské úrovni s cílem omezit ruské exportní kapacity v energetickém sektoru,“ citovala Nulandovou agentura Reuters.

Dohoda by měla řešit také výhrady zemí střední a východní Evropy. Nulandová upozornila, že zástupce amerického ministerstva zahraničí tento týden navštíví Kyjev i Varšavu, aby je o dohodě informoval.

Německo bude podle Nulandové rovněž podporovat prodloužení dohody mezi Ruskem a Ukrajinou o tranzitu plynu, která vyprší v roce 2024. „Budeme se snažit pro Ukrajinu zajistit dalších deset let. Ale v širším měřítku musíme spolupracovat na tom, abychom snížili závislost Ukrajiny, a to její ekonomickou závislost na tranzitu, ale také její vlastní závislost na ruském plynu,“ uvedla náměstkyně.

Nulandová zdůraznila, že Bidenova administrativa nadále považuje Nord Stream 2 za špatný projekt, který zvýší závislost Evropy na ruské energii. „Je to špatná situace a špatný plynovod. Ale potřebujeme chránit Ukrajinu a cítíme, že jsme touto dohodou učinili v tomto směru velmi významné kroky.“

Lavrov: Hrozba sankcemi je nepřijatelná

Místopředseda zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu Vladimir Džabarov podle agentury DPA dohodu přivítal. „Tato dohoda nám umožňuje Nord Stream 2 v klidu dokončit.“ Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nicméně označil jakoukoliv hrozbu sankcemi za „nepřijatelnou“. Dodal, že Rusko si počká na oficiální vysvětlení dohody.

Německá kancléřka Merkelová ve středu telefonovala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, podle agentury DPA jej zřejmě informovala o uzavření dohody s USA.

Polsko a Ukrajina vyjádřily nad dohodou nespokojenost, informovala později agentura AP. „Toto rozhodnutí vytvořilo politickou, vojenskou a energetickou hrozbu pro Ukrajinu a střední Evropu. Zároveň zvýšilo potenciál Ruska destabilizovat bezpečnostní situaci v Evropě, zatímco zachovává rozpory mezi členskými státy NATO a Evropské unie,“ uvedla ministerstva zahraničí Polska a Ukrajiny ve společném prohlášení.

Biden v srpnu přijme v Bílém domě Zelenského

Americká administrativa také oznámila, že Bidena koncem srpna v Bílém domě navštíví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Tato návštěva potvrdí, že USA neochvějně podporují ukrajinskou suverenitu a teritoriální integritu v době pokračující ruské agrese v Donbasu a na Krymu,“ uvedl Bílý dům.

Nord Stream 2 má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, plynovod je již hotov z 98 procent. Nynější podmořský plynovod Nord Stream, který je v provozu od roku 2011, má stejnou kapacitu. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026

Regulace cen paliv by mohla skončit už před prázdninami

Státní regulace cen paliv by před prázdninami mohla skončit – na dotaz ČT to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Důvodem jsou zejména klesající ceny ropy. Regulace cen dopadla na provozovatele čerpacích stanic – první už oznámil, že kvůli opatření podal žalobu k Městskému soudu v Praze na ministerstvo financí. Další zvažují, že se připojí. Unie nezávislých petrolejářů odhaduje ztráty na 50 až 100 milionů.
19. 6. 2026
Načítání...