USA oznámily dohodu s Německem ohledně plynovodu Nord Stream 2

Spojené státy a Německo dosáhly dohody, která umožní dokončení kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 pro přepravu ruského zemního plynu do Evropy bez uvalení dalších amerických sankcí. Obě země se nicméně v rámci dohody zavázaly, že uvalí na Rusko sankce v případě, že Moskva plynovod využije jako politickou zbraň. Oznámila to podle agentury AP náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová.

Plynovod Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Spojené státy projekt dlouhodobě kritizují, protože plynovod podle nich zvýší politický a ekonomický vliv Ruska na Evropu.

Projekt nesou nelibě také vlády ve střední a východní Evropě. Trasa plynovodu se totiž vyhýbá Polsku a Ukrajině, které tak nebudou dostávat tranzitní poplatky a přijdou rovněž o část svého diplomatického vlivu.

Smírná dohoda

Podmořské potrubí bylo jedním z témat rozhovoru amerického prezidenta Joea Bidena a německé kancléřky Angely Merkelové při jejich schůzce minulý týden ve Washingtonu. Nyní náměstkyně amerického ministra zahraničí uvádí, že Washington a Berlín brzy zveřejní podrobnosti smírné dohody.

„Německo se v této dohodě mimo jiné zavázalo, že pokud by se Rusko snažilo použít energii jako zbraň nebo podniklo další agresivní kroky vůči Ukrajině, přistoupí Německo k opatřením na národní úrovni a bude se zasazovat o účinná opatření včetně sankcí na evropské úrovni s cílem omezit ruské exportní kapacity v energetickém sektoru,“ citovala Nulandovou agentura Reuters.

Dohoda by měla řešit také výhrady zemí střední a východní Evropy. Nulandová upozornila, že zástupce amerického ministerstva zahraničí tento týden navštíví Kyjev i Varšavu, aby je o dohodě informoval.

Německo bude podle Nulandové rovněž podporovat prodloužení dohody mezi Ruskem a Ukrajinou o tranzitu plynu, která vyprší v roce 2024. „Budeme se snažit pro Ukrajinu zajistit dalších deset let. Ale v širším měřítku musíme spolupracovat na tom, abychom snížili závislost Ukrajiny, a to její ekonomickou závislost na tranzitu, ale také její vlastní závislost na ruském plynu,“ uvedla náměstkyně.

Nulandová zdůraznila, že Bidenova administrativa nadále považuje Nord Stream 2 za špatný projekt, který zvýší závislost Evropy na ruské energii. „Je to špatná situace a špatný plynovod. Ale potřebujeme chránit Ukrajinu a cítíme, že jsme touto dohodou učinili v tomto směru velmi významné kroky.“

Lavrov: Hrozba sankcemi je nepřijatelná

Místopředseda zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu Vladimir Džabarov podle agentury DPA dohodu přivítal. „Tato dohoda nám umožňuje Nord Stream 2 v klidu dokončit.“ Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nicméně označil jakoukoliv hrozbu sankcemi za „nepřijatelnou“. Dodal, že Rusko si počká na oficiální vysvětlení dohody.

Německá kancléřka Merkelová ve středu telefonovala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, podle agentury DPA jej zřejmě informovala o uzavření dohody s USA.

Polsko a Ukrajina vyjádřily nad dohodou nespokojenost, informovala později agentura AP. „Toto rozhodnutí vytvořilo politickou, vojenskou a energetickou hrozbu pro Ukrajinu a střední Evropu. Zároveň zvýšilo potenciál Ruska destabilizovat bezpečnostní situaci v Evropě, zatímco zachovává rozpory mezi členskými státy NATO a Evropské unie,“ uvedla ministerstva zahraničí Polska a Ukrajiny ve společném prohlášení.

Biden v srpnu přijme v Bílém domě Zelenského

Americká administrativa také oznámila, že Bidena koncem srpna v Bílém domě navštíví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Tato návštěva potvrdí, že USA neochvějně podporují ukrajinskou suverenitu a teritoriální integritu v době pokračující ruské agrese v Donbasu a na Krymu,“ uvedl Bílý dům.

Nord Stream 2 má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, plynovod je již hotov z 98 procent. Nynější podmořský plynovod Nord Stream, který je v provozu od roku 2011, má stejnou kapacitu. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 21 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...