Poslanci Evropského parlamentu vyzvali země Evropské unie k zastavení stavby plynovodu Nord Stream 2 kvůli zatčení ruského opozičního politika Alexeje Navalného. V usnesení schváleném výraznou většinou hlasů také vyzvali k uvalení sankcí na oligarchy blízké prezidentu Vladimiru Putinovi. Unijní země jsou v pohledu na stavbu plynovodu rozděleny, klíčovou podporu Německa však projekt ani s ohledem na poslední vývoj neztratil. Šéf zahraničního výboru ruské Dumy usnesení EP označil za zasahování do vnitřních záležitostí a snahu zemí Unie odvrátit pozornost od jejich vlastních problémů.
Europarlament v usnesení, které přijal poměrem hlasů 581 ku 50, „vyzývá EU a její členské státy, aby zásadně přehodnotily spolupráci s Ruskem na rozličných platformách zahraniční politiky a projektech, jako je Nord Stream 2, jehož dokončování se musí okamžitě zastavit“.
Plynovod, který je podle ruského plynárenského gigantu Gazprom hotov z 94 procent a má začít fungovat ještě letos, unijní země rozděluje. Zatímco Německo, kam má podmořským potrubím plyn z Ruska proudit, jej dlouhodobě podporuje, středoevropské či pobaltské země, jejichž část přijde o poplatky z tranzitu, jsou proti. Je podle nich nevýhodný pro EU a komplikuje pozici Ukrajině, tedy stávající tranzitní zemi.
Navalnyj, který je pokládán za nejvážnějšího Putinova oponenta na ruské politické scéně, byl zatčen hned po nedělním příletu do Moskvy z Německa. V Berlíně se zotavoval ze srpnového pokusu o otravu, který on připisuje Putinovi a jeho tajné službě FSB. Také mezinárodní skupina investigativních novinářů uvedla, že za útokem je FSB a že jeden z jejích agentů Navalnému nevědomky vyzradil, jak ho otrávili.
Navalnyj nyní v moskevské cele čeká na soud, který jej podle ruských médií nejspíše pošle na 3,5 roku do vězení pod záminkou neplnění pravidel dříve uloženého podmíněného trestu.
Europoslanci chtějí sankce vůči lidem kolem Putina
Unie v říjnu za otravu Navalného zařadila na sankční seznam šest ruských představitelů a státní chemický ústav. Europoslanci teď vyzvali k tomu, aby byla listina rozšířena o „jedince a právní subjekty podílející se na rozhodnutí zatknout a uvěznit“ Navalného.
Sám ruský opozičník krátce po svém zotavení Unii vyzval, aby příště své postihy cílila spíše na oligarchy z bezprostředního okolí prezidenta Vladimira Putina. To by podle něj Kreml pocítil více než dosavadní zákazy cest do EU a zmrazení majetku různých úředníků.
Evropští zákonodárci nyní apelovali na členské země, aby „zavedly sankce proti ruským oligarchům spojeným s režimem a lidem z nejbližšího okruhu prezidenta Putina“.
Pro přijetí sankcí je nutná jednomyslná shoda všech 27 unijních zemí. Zatímco zejména pobaltské státy či Polsko volají po potrestání některých činitelů či subjektů, další země jako například Německo, Francie či Maďarsko jsou vůči možným postihům opatrnější. Ministři zahraničí budou o možných sankcích mluvit na pondělní schůzce v Bruselu.
Rusko mluví o zasahování do vnitřních záležitostí
Podle šéfa zahraničního výboru státní Dumy Leonida Sluckého je usnesení Evropského parlamentu příkladem zasahování do vnitřních záležitostí Ruské federace. „Všechna podobná usnesení mají doporučující charakter a slouží k udržení rusofobního tónu kvůli odvrácení pozornosti od problémů se stavem demokratických svobod ve vlastních zemích,“ citovala ho agentura TASS.
„A soudě podle prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové, nikdo se nechystá kvůli Navalnému běžet a zastavovat Severnyj Potok 2 (Nord Stream 2),“ dodal Sluckij s odkazem na vyjádření Merkelové, která uvedla, že se její postoj k budovanému plynovodu navzdory případu Navalného nezměnil.
