Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj půjde na třicet dnů do vazby. Přímo na policejní stanici, kde je politik od neděle zadržován, o tom rozhodl soud. Čelí obvinění, že „systematicky porušoval“ režim podmíněného trestu, který mu byl dříve uložen za údajnou zpronevěru. Navalnyj se do Ruska vrátil v neděli, do té doby se v Německu léčil z otravy, za jejíhož původce označuje on i některá investigativní média ruský režim. Kreml to odmítá. Státy Evropské unie v reakci na Navalného zatčení diskutují o možném uvalení sankcí na některé ruské představitele. V Rusku se už v návaznosti na uvalení vazby chystají protestní shromáždění.
Navalnyj bude třicet dnů ve vazbě. V Rusku se chystají protesty
Události: Soud poslal Alexeje Navalného do vazby (zdroj: ČT24)
„Alexej Navalnyj bude zadržen na 30 dní do 15. února 2021,“ uvedl Navalného advokát Vadim Kobzev na Twitteru. Narychlo svolaný soud ve městě Chimki se verdiktem rozhodl vyhovět žádosti prokuratury, která pro Navalného žádala třicetidenní vazbu. Zatčen byl krátce po svém nedělním přistání v Moskvě při průchodu pasovou kontrolou.
Ruská vězeňská služba (FSIN) uvedla, že politik byl zatčen na základě skutečnosti, že od 29. prosince je na seznamu hledaných osob kvůli porušování režimu podmíněného trestu, který mu byl uložen za údajnou zpronevěru několika milionů rublů francouzské kosmetické firmy Yves Rocher.
FSIN požádala soud, aby politikovi změnil podmíněný trest na nepodmíněný, oznámil minulý týden sám Navalnyj. Připomněl přitom, že podmíněný trest si již odpykal. FSIN koncem prosince pohrozila politikovi změnou, pokud se nedostaví do Moskvy ke kontrole. Navalnyj byl přitom tehdy stále v Německu, kde se zotavoval z otravy.
Právní obhájkyně Navalného v pondělí agentuře Interfax sdělila, že soud, jenž má rozhodnout o tom, zda změní Navalného podmíněný trest na nepodmíněný, úřady odložily na únor. Místo 29. ledna podle ní soud zasedne 2. února. „Důvody posunutí nejsou známy,“ uvedla Olga Michajlovová.
Jeden z právních obhájců Navalného sdělil, že jeho klientovi hrozí po návratu do vlasti až 3,5 roku vězení.
Soud na policejní stanici
Navalnyj je od svého nedělního zadržení na policejní stanici na moskevském předměstí Chimki, které leží na cestě z letiště Šeremeťjevo do centra metropole. Přímo tam s ním byl také zorganizován soud, který o vzetí do vazby rozhodl. Politikovi právníci podle DPA postup úřadů označili za bezprecedentní i na ruské poměry.
Soudkyně, která v případu na místě rozhodla, dala právníkům politika půl hodiny na to, aby se seznámili s materiálem k případu, a dalších dvacet minut na to, aby mohli se svým klinetem komunikovat, uvádějí opoziční ruská média.
Navalného příznivci před policejní stanicí, kde soud rozhodl
Policisté odmítali pustit k zadrženému advokáta celou noc, uvedli už dříve právník Vjačeslav Gimadi, který pracuje pro Navalného Fond boje proti korupci, a advokátka Olga Michajlovová, která Navalného při letu z Berlína doprovázela.
„Zažalujeme nezákonné kroky pohraniční stráže a policie, které jej zadržely bez opodstatnění a nepustily k němu advokáty,“ řekla BBC. „V žádném případě nelze bez soudního rozhodnutí nikoho zadržovat déle než 48 hodin,“ dodala. „Zůstane v cele až do rozhodnutí soudu,“ uvedla vězeňská služba podle AFP.
Navalnyj: Nejvyšší možná úroveň bezpráví
Sám Navalnyj označil zahájení soudního procesu přímo na policejní stanici za nejvyšší možnou míru bezpráví. Zodpovědnost za něj nepřímo připsal prezidentu Vladimiru Putinovi. Později ve videu vyzval obyvatele, aby se nebáli a vyšli protestovat do ulic.
Leonid Volkov, jenž má na starosti síť regionálních štábů Navalného, později na Twitteru napsal, že se v reakci na zatčení opozičního předáka už začínají chystat protestní shromáždění napříč celou zemí. Štáby je plánují na 23. ledna, napsal Volkov.
„Už jsem viděl hodně případů výsměchu spravedlnosti, ale ten děda ve svém bunkru se očividně tolik všeho bojí, že jednoduše roztrhal trestní zákoník a vyhodil ho do koše. Toto je nejvyšší možná úroveň bezpráví,“ řekl Navalnyj po zahájení procesu. „Dědou v bunkru“ měl podle agentury DPA a dalších komentátorů na mysli ruského prezidenta Putina.
Podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa právní analýzy mluví o tom, že policie neměla právo zadržet opozičního předáka před jednáním soudu.
Horizont ČT24: Rozhovor s redaktorem Hospodářských novin Ondřejem Soukupem (zdroj: ČT24)
„Je vidět, že právo v Ruské federaci je vykládáno poměrně účelově a že s nejvyšší pravděpodobností rozkaz k zatčení a odstranění Navalného z veřejného prostranství musel přijít velmi zvysoka,“ řekl Soukup v pořadu Horizont ČT24.
Teď je podle novináře těžké říct, zda je život Navalného ohrožen. „Kdyby se mu něco stalo, tak by to byl pro Moskvu ještě podstatně větší problém,“ myslí si Soukup.
EU zvažuje další sankce
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala k okamžitému propuštění Navalného „Ruské úřady jej musí okamžitě propustit a zajistit jeho bezpečí. Zatýkání politických oponentů je v rozporu s mezinárodními závazky Ruska,“ prohlásila.
Podobně se již v neděli vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel, který bude ve čtvrtek předsedat videokonferenci unijních lídrů. Ta by podle dosavadních informací měla být věnována výhradně boji proti covidu-19, diplomaté však nevylučují, že by se aktuální dění v Rusku mohlo také dostat na její program.
Zvláště pobaltské státy či Polsko volají po rázné reakci včetně možného potrestání některých činitelů či subjektů. „Pokud nebude Navalnyj propuštěn, měli bychom zvážit zavedení odvetných restriktivních opatření,“ prohlásil lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs. Tvrdá slova již v neděli volil i jeho český kolega Tomáš Petříček (ČSSD), který chce společnou reakci projednat na příštím zasedání unijních ministrů zahraničí.
Státy Evropské unie v reakci na krok ruských úřadů diskutují o možném uvalení sankcí na některé ruské představitele. Podle diplomatů by se na společné reakci mohli shodout ministři zahraničí příští pondělí. Podle zdrojů některých médií by se sankce mohly týkat například i výstavby plynovodu Nord Stream 2, muselo by s tím však souhlasit i Německo, které tento projekt podporuje. Na sankcích se státy musejí shodnout jednomyslně.
EU v říjnu za otravu Navalného potrestala šest ruských představitelů a státní chemický ústav. Sám Navalnyj krátce po svém zotavení Unii vyzval, aby příště své postihy cílila spíše na oligarchy z bezprostředního okolí prezidenta Vladimira Putina, což by podle něj Kreml pocítil více než dosavadní zákazy cest do EU a zmrazení majetku úředních představitelů.
Zadržení odsoudily i USA či Londýn
Zadržení Navalného odsoudily i další státy či mezinárodní organizace. „Spojené státy důrazně odsuzují rozhodnutí Ruska zadržet Alexeje Navalného,“ uvedl šéf americké diplomacie Mike Pompeo. V prohlášení vyjádřil také „velké znepokojení“ a zadržení na moskevském letišti označil za „poslední ze série pokusů umlčet Navalného a další opoziční představitele a nezávislé hlasy, které kritizují ruské úřady“.
K Navalného osvobození také vyzval příští poradce pro národní bezpečnost nově zvoleného amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan. Podle agentury AFP rovněž požadoval „pohnání k odpovědnosti“ viníků Navalného srpnové otravy.
Britský ministr Dominic Raab a německý ministr zahraničí Heiko Maas vyzvali ruské úřady nejen k okamžitému propuštění aktivisty, ale také k vyšetření útoku chemickou zbraní, který na něj byl dříve spáchán.
K okamžitému propuštění opozičníka vyzval i Úřad OSN pro lidská práva. Podle něj by se ruské úřady měly v Navalného procesu držet zásad vlády práva. Zatčení čtyřiačtyřiletého protikorupčního aktivisty úřad označil za „hluboce znepokojivé“.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov reagoval poznámkou, že kritika ze strany západních zemí na adresu Moskvy kvůli zatčení Navalného má za cíl odvést pozornost od jejich vlastních domácích problémů i od krize liberální demokracie jako takové.
Navalnyj čelí dalšímu vyšetřování
Ruská kriminální ústředna navíc loni v prosinci otevřela ve věci Navalného a jeho spolupracovníků nový případ kvůli podezření, že se dopustili podvodu v souvislosti se soukromými dary pro Navalného Fond boje proti korupci a pro další organizace. Opozičník obvinění označil za smyšlená.
Čtyřiačtyřicetiletý politik byl v Rusku už dvakrát podmíněně odsouzen za zpronevěru. On sám tvrdí, že je politicky pronásledován a že byl odsouzen jen proto, aby nemohl kandidovat proti Putinovi na prezidenta. Evropský soud pro lidská práva jej v procesu s Yves Rocher očistil a ruská vláda mu dokonce vyplatila nařízenou kompenzaci.
Otravu potvrdily laboratoře, o roli FSB informovali investigativní novináři
Z otravy se Navalnyj v Berlíně zotavoval od srpna loňského roku. Podle německé armádní laboratoře byl otráven zakázanou nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Výsledek analýzy potvrdily i laboratoře ve Francii a ve Švédsku, ke stejnému závěru dospěla také Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).
Navalnyj z pokusu o otravu obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou tajnou službu FSB. Také skupina novinářů na webu Bellingcat zveřejnila rozsáhlé vyšetřování, které ukazuje, jak Navalného sledovala skupina agentů ruské tajné služby FSB. Politik dokonce s jedním z nich mluvil pod falešnou identitou a ten mu popsal, jak se ho pokusili otrávit.
Ruské úřady podíl na otrávení odmítají a zpochybňují, že byl vůbec otráven. Evropská unie a Velká Británie kvůli věci uvalily sankce na Putinovy spolupracovníky, Moskva odpověděla vlastními postihy.