Německo Němcům místo L’amour Toujours. Party hit se přestává hrát kvůli neonacistům

Mnichovský Oktoberfest odmítá hrát na letošním ročníku píseň L’amour Toujours. A není jediným festivalem. Diskotékový hit italského DJ Gigiho D’Agostina z přelomu milénia přestal být pouhým roztančeným lovesongem poté, co si ho přivlastnili stoupenci německé krajní pravice. S novým xenofobním textem, že Německo patří Němcům a cizinci musí pryč. I proto scéna z jedné nedávné party nezůstala jen trapným opileckým přešlapem.

Píseň L’amour Toujours byla až donedávna nijak komplikovaným letním hitem roku 1999. Italský diskžokej Gigi D’Agostino nic rafinovanějšího chytlavou skladbou v angličtině a s francouzským názvem, který by se dal přeložit jako Láska navždy, nejspíš nezamýšlel.

Party s Hitlerem

Třetí květnový víkend tohoto roku ovšem sociální sítě obletělo virální video z letoviska na severoněmeckém ostrově Sylt, kde se zahajovala prázdninová sezona. Problematická scéna se odehrála v areálu tamního prominentního klubu.

Skupina slavících mladých lidí místo banalit „You’ll be my baby and I’ll fly with you“ skandovala na taneční melodii DJ D’Agostina neonacistické slogany „Německo Němcům, cizinci pryč! (Deutschland den Deutschen, Ausländer raus!)“.

Přinejmenším jeden z rozjařených mladíků mává na videu, natočeném jeho kamarádkou, zdviženou pravicí, zatímco dva prsty levé ruky si přiložil nad horní ret, aby napodobil typický knírek nacistického vůdce Adolfa Hitlera. „Chci se veřejně a upřímně omluvit za to, co se stalo. Omlouvám se všem, které jsme tím mohli zranit,“ vzkázal tento muž později přes bulvární deník Bild. Zdokumentované chování prý neodráží jeho vnitřní postoje, šlo o chybu v opilosti.

Nechutné, ostudné, reagovali politici

Video totiž vyvolalo nebývalý rozruch. Vrcholní političtí představitelé incident na Syltu odsoudili. Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) skandovaná hesla označil za „nechutná“ a „nepřijatelná“. Dodal, že na místě není žádná tolerance. Spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera znepokojila „brutalizace politických mravů“. Ministryně vnitra Nancy Faeserová mluvila o „ostudě pro Německo“ a nadnesla otázku, jaká nenávistná atmosféra povzbuzuje lidi k tomu, aby na veřejnosti pronášeli tak rasistické výroky.

„Na sociálních sítích v současné době koluje video, na kterém jsou zachyceni lidé slavící na Syltu. O tomto videu víme a prověřujeme ho z hlediska trestněprávního obsahu,“ uvedla na síti X police spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, kde ostrov leží. Podle zjištění listu Spiegel jsou vyšetřovány tři osoby z podněcování k nenávisti.

Majitelé klubu na Syltu po zveřejnění záběrů reagovali odmítnutím takového chování se slovy, že „pro rasismus zde není místo“. Kromě vyšetřování a mediálního zájmu některé z účastníků party čekala v důsledku incidentu i ztráta práce.

Přílišná hysterie?

Němečtí komentátoři nenechali bez povšimnutí, že video ze Syltu se objevilo v den, kdy Německo slavilo pětasedmdesáté výročí přijetí ústavy, tedy takzvaného základního zákona, přičemž hned první věta prvního článku říká, že lidská důstojnost je nedotknutelná.

Šéfredaktor deníku Die Welt Ulf Poschardt ovšem v komentáři podotknul, že jakkoliv je chování lidí ve videu nemístné, tak nepovažuje za šťastné, že se stalo důležitým tématem pro německé televizní zpravodajství i pro přední politiky.

„Hysterická medializace ztěžuje debatu,“ domnívá se. S pravidly právního státu a mediální etiky se podle něj příliš neslučuje, že identita účastníků party byla zveřejněna a oni i jejich zaměstnavatelé „předhozeni antifašistickému povyku“.

Festivaly píseň zakazují

Zájem přiživují ještě další podobné incidenty. Třeba o pár dní později na slavnostech Bergkirchweih spojených s pivním festivalem, které se konají v bavorském Erlangenu, dva návštěvníci nad mázem zlatavého moku provolávali „Cizinci pryč!“, zatímco hrála písnička L’amour Toujours. Ochranka nakonec hosty vykázala. Projevy mladíků odsoudili provozovatelé pivnice i organizátoři akce a rozhodli se prý problematický hit přestat pro jistotu pouštět.

S podobným rozhodnutím přišli i další pořadatelé, nejnověji Oktoberfestu, asi nejznámějšího pivního festivalu na světě. I oni prohlásili, že nechtějí, aby byl na akci letos na podzim hit Gigiho D’Agostina slyšet. Píseň sama o sobě není pravicově radikální, připustili sice, ale získala „velmi jasné pravicově radikální konotace“.

Státní ministryně kultury a médií Clauda Rothová (Zelení) se ale k záměru festivalů a slavností nehrát píseň L’amour Toujours vyjádřila skepticky. „Mnohem důležitější než zákaz by nyní bylo, aby odpovědní provozovatelé zajistili školení a osvětu pro své zaměstnance a celkově dali jasně najevo, že vůči jakýmkoli rasistickým, mizantropickým a nacisty oslavujícím výrokům musí být uplatňována politika nulové tolerance,“ uvedla.

Trend, který z písně dělá „píšťalku“

I když píseň L’amour Toujours upadla v nemilost především kvůli videu ze Syltu, nahrazení D’Agostinových slov xenofobním textem se stalo zvláště v krajně pravicových kruzích v Německu oblíbené už loni. A letos policie šetří už několik takových incidentů.

Šíření nové „verze“ skladby usnadňují sociální sítě, především TikTok, kde tuto taneční melodii používají mimo jiné sympatizanti mládežnické organizace Alternativy pro Německo jako podklad pro svá videa. Trendu se snaží využít nejen němečtí neonacisté pro vlastní účely, upozorňuje ZDF.

„Píseň se používá jako píšťalka, jako jasný signál vlastní komunitě, který lze snadno popřít, jde přece jen o pouhý populární song. V některých případech se používá i jako náhražka hesla,“ uvedl pro ZDF odborník na pravicový extremismus Miro Dittrich. Kód jasný příslušné cílové skupině nemusí být rozpoznatelný pro lidi zvenčí.

Německé hudební vydavatelství, které drží práva k L’amour Toujours, podalo před několika týdny stížnost na zneužití písně.

Pro autora je to píseň o lásce, pro Spotify nejen o lásce

Kauza přitáhla opět pozornost i k autorovi hitu. Gigi D’Agostino náhle dostává spoustu dotazů z německých médií. Zdráhá se spekulovat, proč se zrovna tahle píseň zalíbila pravicovým extremistům. „Moje píseň je o nádherném, velkém a intenzivním citu, který lidi spojuje,“ napsal DJ například deníku Berliner Tageblatt s tím, že to je také jediný význam.

Streamovací služba Spotify, respektive její algoritmus, si to ale nemyslí. On-line magazín DWDL upozornil, že kdo před pár dny do vyhledávání této platformy zadal hesla „Deutschland den Deutschen“ a „Ausländer raus“, objevila se mu v nabídkách i píseň L’amour Toujours.

„Je to pozoruhodné i proto, že zmíněné nenávistné fráze se v originálním názvu neobjevují,“ podotýká magazín. Spotify na přímý dotaz zareagovala slibem, že zakáže propojení těchto klíčových slov se skladbou i jejím interpretem, což se podle všeho také stalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...