Xenofobie

Žalobou hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) na ministerstvo vnitra kvůli zařazení do zprávy o extremismu za rok 2022 se bude muset znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 7. Ve čtvrtek o tom rozhodl odvolací pražský městský soud, jenž zrušil původní rozsudek, který konstatoval porušení práva hnutí. Rozhodnutí obvodního soudu je podle odvolacího soudu nepřezkoumatelné, v řízení také došlo k procesním vadám.

Incidentů spojených s nepřátelstvím či předpojatostí proti Židům přibývá. Výjimkou není ani Česko, kde úřady v roce 2024 zaznamenaly třiatřicet trestných činů motivovaných antisemitismem. Federace židovských obcí (FŽO) v tuzemsku vloni zaznamenala 4694 antisemitských incidentů, což je meziročně o 366 více. I proto pro boj s tímto jevem vznikla nová strategie, kterou schválila končící vláda.

Chartisté a další osobnosti odsoudili údajné rasistické, xenofobní a sexistické výroky poslance Filipa Turka (za Motoristy) a jednání této strany. Společné prohlášení, které zveřejnil senátor a režisér Břetislav Rychlík, podepsalo několik signatářů Charty 77, například bývalý předseda Senátu Petr Pithart, biskup Václav Malý, spisovatel Milan Uhde nebo bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nebo režisérky Olga Sommerová, Helena Třeštíková nebo hudebník Vladimír Mišík.

Zvolený poslanec a možný kandidát na ministra zahraničí Filip Turek (za Motoristy) se v Událostech ČT distancoval od všech údajných vyjádření, která podle Deníku N napsal na sociální sítě. Označil je za „zjevné manipulace“. Důkazy podle něj neexistují. Kdyby k něčemu takovému skutečně došlo, již by se tím zabývala policie, míní.

V americkém Texasu budí emoce nový zákon, který omezuje lidem a firmám z Číny, Ruska, KLDR a Íránu nákup a pronájem nemovitostí. Úřady argumentují ochranou národní bezpečnosti, řada zejména čínských přistěhovalců ale mluví o xenofobii a přepisování pravidel demokracie.

Přibývá mladistvých, kteří se radikalizují v on-line prostředí. Jde o fenomén, který se již delší dobu objevuje v Česku i dalších evropských zemích. Podle zprávy ministerstva vnitra za letošní první pololetí se mladí radikalizují samostatně a je tak těžší případy bez vazeb na známé skupiny odhalit. Spouštěčem může být frustrace či sociální izolace, říká expertka Barbora Vegrichtová, která také zmiňuje, že lze z náznaků vypozorovat, že se mladý člověk radikalizuje.

U vojenského soudu v Moskvě v pondělí začal proces s devatenácti obžalovanými z teroristického útoku v koncertní síni v Krasnogorsku u Moskvy z března 2024, který si vyžádal 149 mrtvých, informovala státní agentura TASS. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu kauzu označuje za jeden z největších ruských trestních případů týkajících se terorismu.

Obvodní soud pro Prahu 7 zamítl žalobu hnutí SPD, které se bránilo zařazení do zprávy o extremismu ministerstva vnitra za první pololetí roku 2023. Podle nepravomocného rozsudku nelze hnutí upřít, že se věnuje řadě témat, problematický je ale způsob, jakým je komunikuje. Právní zástupce SPD avizoval, že se proti rozsudku odvolá, zástupce žalovaného ministerstva vnitra si pro případné odvolání ponechal lhůtu.

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Ve čtvrtek o tom nepravomocně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu SPD ale nepřiznal. Podle předsedy hnutí Tomia Okamury je výrok o porušení práv nejvyšší možnou satisfakcí, a není proto důležité, aby se vnitro formálně omlouvalo. Zástupce resortu po vynesení rozsudku avizoval, že zváží podání odvolání.

Policie zahájila trestní stíhání předsedy SPD Tomia Okamury a hnutí SPD kvůli kontroverzním plakátům z loňské volební kampaně. Okamura o tom ve čtvrtek dostal zprávu do datové schránky, oznámila mluvčí SPD Lenka Čejková. Informaci potvrdil mluvčí pražské policie Jan Daněk. Policie podle dřívějších informací podezírá Okamuru z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo z omezování jejich práv a svobod. Plakáty podle ní měly rasistický nebo xenofobní podtext.

Antisystémová hnutí, ale i značná část extremistických a xenofobně-populistických uskupení dlouhodobě vyjadřují podporu ruskému režimu a šíří jeho propagandu. Pomáhají tak realizovat ruské velmocenské ambice ve střední a východní Evropě, uvedlo ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za druhé pololetí roku 2024. Za riziko označilo ministerstvo on-line radikalizaci jednotlivců.

Kriminalisté z odboru extremismu a terorismu pražské policie požádali Poslaneckou sněmovnu o vydání předsedy SPD Tomia Okamury. Podezřívají ho ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod v souvislosti s loňskou billboardovou kampaní. Šéf SPD si za stylem kampaně stojí.

Pražský městský soud vyhověl odvolání ministerstva vnitra ve sporu s opozičním hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD). Resort se zatím nemusí omlouvat za to, že ve své pravidelné zprávě o extremismu označilo SPD za xenofobní. Městský soud zrušil prvoinstanční rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7, který SPD nárok na omluvu přiznal. Mluvčí městského soudu Adam Wenig sdělil, že obvodní soud nevhodně zhodnotil důkazy. Obvodní soud pro Prahu 7 tak bude o žalobě rozhodovat znovu.

Ministerstvo vnitra dál trvá na spojení hnutí SPD s xenofobií a předsudečnou nenávistí. Proti dubnovému rozsudku, který mu nařídil se omluvit, podalo odvolání, potvrdil ČT mluvčí resortu Ondřej Krátoška s tím, že soud chybně zhodnotil důkazy. Spor se týká zprávy o projevech extremismu za druhé pololetí roku 2020, ve které ministerstvo označilo SPD za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu. Podle soudu resort svoje tvrzení nepodložil, stejně argumentovalo i samotné hnutí.

Mnichovský Oktoberfest odmítá hrát na letošním ročníku píseň L’amour Toujours. A není jediným festivalem. Diskotékový hit italského DJ Gigiho D’Agostina z přelomu milénia přestal být pouhým roztančeným lovesongem poté, co si ho přivlastnili stoupenci německé krajní pravice. S novým xenofobním textem, že Německo patří Němcům a cizinci musí pryč. I proto scéna z jedné nedávné party nezůstala jen trapným opileckým přešlapem.

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.

Soud rozhodl o tom, že se stát má omluvit opozičnímu hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), že ho ministerstvo vnitra ve své zprávě o projevech extremismu za druhé pololetí roku 2020 označilo za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu a přisoudilo mu dominantní úlohu při projevování předsudečné nenávisti. Uvedla to mluvčí SPD Barbora Šťastná. Obvodní soud pro Prahu 7 vyhověl v plném rozsahu žalobě SPD, která se omluvy domáhala, doplnila mluvčí. Resort vnitra se podle ministra Víta Rakušana (STAN) velmi pravděpodobně odvolá.

V Rusku se po teroristickém útoku v Krasnogorsku u Moskvy množí výhrůžky a fyzické útoky na migranty ze Střední Asie, přibývá i případů úředního nátlaku včetně nezákonných deportací, upozorňují lidskoprávní aktivisté. Právě lidi středoasijského původu, především z Tádžikistánu, označily ruské úřady za podezřelé z útoku. Rusko je přitom na práci migrantů ze Střední Asie do velké míry závislé.

Antisystémové hnutí v první polovině letošního roku zcela zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu v Česku. Osobnosti hnutí se generují z prostředí sociálních sítí, soupeří mezi sebou, nebo naopak uzavírají krátkodobá spojenectví. Myšlení části české společnosti také hluboce ovlivnilo dlouholeté skryté podkopávání demokracie ze strany ruského hybridního působení. Ve zprávě o extremismu za prvních šest měsíců letošního roku to píše ministerstvo vnitra.

Účastníci demonstrací na romské redaktory pokřikují rasistické urážky. Jindy lidé zase zpochybňují jejich novinářskou profesionalitu, nebo jim rovnou zruší rozhovor. Reportéři Richard Samko z ČT, Patrik Banga z iDnesu i slovenský novinář Jozef Šivák z televize TA3 pro pořad Newsroom ČT24 popsali realitu Romů pracujících v médiích.

Vůbec poprvé v historii nestojí v čele francouzského krajně pravicového Národního sdružení, někdejší Národní fronty, nikdo z klanů Le Penů. Dosavadní šéfka Marine Le Penová přenechala minulý týden předsednickou funkci europoslanci Jordanu Bardellovi. Nový šéf bude zřejmě v mnoha ohledech ostřejší než jeho předchůdkyně, s radikálem Ericem Zemmourem ale do koalice jít nechce.

Slovenská společnost je tímto činem velmi zaskočená, popsal v pořadu Události, komentáře sociolog z Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti Michal Vašečka reakci na vraždu dvou členů slovenské LGBT+ komunity před bratislavským klubem Tepláreň. Pachatelem byl podle slovenského Denníku N devatenáctiletý Juraj K., který před střelbou vyjadřoval na internetu nenávist vůči Židům a LGBT+. Podle Vašečky odborníci podobný incident na Slovensku očekávali.

Slovenský nejvyšší soud uznal předsedu krajně pravicové strany Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotlebu vinným z extremistického trestného činu, na rozdíl od soudu první instance mu ale vyměřil pouze podmínku. Verdikt senátu nejvyššího soudu, vůči kterému se nelze odvolat, zároveň znamená, že Kotleba přišel o poslanecký mandát. Politik, jenž se líčení nezúčastnil, byl stíhán v kauze šeků s možnou extremistickou symbolikou.

Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území Česka v loňském roce schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněných na webu kabinetu. Vláda také schválila humanitární pomoc ve výši 75 milionů korun, vklad více než dvou miliard korun do Evropského mírového nástroje či návrh novely autorského zákona, která má zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory.