Ministerstvo vnitra dál trvá na spojení hnutí SPD s xenofobií a předsudečnou nenávistí. Proti dubnovému rozsudku, který mu nařídil se omluvit, podalo odvolání, potvrdil ČT mluvčí resortu Ondřej Krátoška s tím, že soud chybně zhodnotil důkazy. Spor se týká zprávy o projevech extremismu za druhé pololetí roku 2020, ve které ministerstvo označilo SPD za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu. Podle soudu resort svoje tvrzení nepodložil, stejně argumentovalo i samotné hnutí.
Ministerstvo odmítá omluvu pro SPD za spojení s xenofobií, odvolalo se
Sporem se zabýval Obvodní soud pro Prahu 7, který letos v dubnu nařídil ministerstvu vnitra poslat hnutí SPD omluvu a zveřejnit ji na svém webu. „Ministerstvo vnitra podalo vůči předmětnému rozsudku odvolání, a to z důvodu, že Obvodní soud pro Prahu 7 dospěl dle ministerstva k nesprávným skutkovým zjištěním,“ uvedl pro ČT mluvčí resortu Ondřej Krátoška.
„Dle ministerstva vnitra soud navíc zcela nedostatečně a chybně posoudil provedené důkazy, přičemž v samostatném rozsudku se dokonce řadou konkrétních tvrzení ministerstva vnitra o charakteru hnutí SPD ani výrazněji nezabýval a některé důkazy vůbec neprovedl. Navrhujeme tak vrácení věci k novému projednání nebo přímé zamítnutí žaloby,“ dodal Krátoška. Odvolání bude řešit Městský soud v Praze.
Opoziční hnutí SPD podalo žalobu kvůli zprávě o projevech extremismu za druhé pololetí roku 2020. Ministerstvo vnitra v ní hnutí označilo za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu a přisoudilo mu dominantní úlohu v projevech předsudečné nenávisti. Podle soudu ale resort svoje tvrzení nepodložil, navíc jako důkazy předložil hlavně články, které se netýkaly druhé půlky roku 2020.
Soud: Zpráva mohla poškodit SPD před volbami
Česká televize získala rozsudek, v němž soudkyně Iva Kaňáková popisuje, proč žalobě SPD vyhověla. Program hnutí podle ní nevyzývá k nesnášenlivosti vůči jiným skupinám české společnosti. „Rovněž tak nebylo prokázáno, že u žalobce (hnutí SPD, pozn. red.) kontinuálně převažují nesnášenlivé útoky proti Romům, imigrantům, muslimům či homosexuálům a jiný ideologický program zcela absentuje či představuje pouze doplňkovou složku,“ píše Kaňáková.
„Aktivity žalobce nelze považovat za protidemokratické či nenávistné,“ pokračuje soudkyně s tím, že kritika státu a vyjádření jiných názorů, než se objevují v médiích, nejsou automaticky projevem extremismu. Hnutí SPD pak podle soudu nemůže být xenofobně zaměřenou skupinou proto, že mělo „obavy ze zcela známého a konkrétního, tedy z nelegální migrace především z muslimských zemí“.
„Kdyby byl žalobce xenofob, musel by mít stejný vztah k Ukrajincům, Vietnamcům a dalším cizincům, kteří pobývají v České republice,“ argumentuje soudkyně. „Žalobce měl oprávněné obavy z konkrétních a nebezpečných projevů jednoho náboženství, které média potvrzují už přes patnáct let ze zemí, jako je Francie, Velká Británie, Německo a podobně. Jsou to paradoxně tatáž média, která rovněž uvádějí, že žalobce má kvůli svým obavám xenofobní názory a je z tohoto důvodu rovněž nálepkován a označován hanlivými výrazy,“ stojí ve verdiktu.
Tvrzení ministerstva podle soudu „zcela jistě“ poškodilo SPD při volbě místopředsedy sněmovny v roce 2021. Dnešní vládní politici tehdy odmítli nominaci předsedy hnutí Tomia Okamury, a to právě s odkazem na ministerskou zprávu. Soudkyně připouští i dopad na sněmovní volby ve stejném roce s tím, že podle ní není vyloučeno, že SPD mělo kvůli zprávě nižší výsledek.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po dubnovém rozsudku připomněl, že zpráva vznikla ještě za předchozí vlády. „Vypracoval ji expertní tým, který si za svými závěry stojí,“ dodal Rakušan. Podle šéfa SPD Tomia Okamury se u soudu prokázalo, že hnutí je „legitimním demokratickým subjektem, jehož aktivity i ideologický program spočívají převážně v ochraně sociálně slabších obyvatel“.
