SPD roste konkurence, ukazuje výsledek voleb

Úspěchem pro SPD a Trikoloru ve volbách do Evropského parlamentu by byla obhajoba dvou mandátů, prohlašoval ještě krátce před vyhlášením volebních výsledků lídr kandidátky Petr Mach. Nakonec je z toho nejhorší výsledek za poslední roky. Naopak úspěch slaví jiné volební strany, které jsou k Evropské unii kritické – Přísaha a Motoristé a také koalice Stačilo!. Jsou evropské volby pro SPD varováním?

SPD s předsedou Tomiem Okamurou se dlouhodobě profiluje jako hnutí, které je kritické k EU. Ve svém dlouhodobém programu slibuje voličům referendum o vystoupení a píše, že „projekt stávající evropské integrace také přímo ohrozí svobodu a demokracii v Evropě“. A podobně kritická je SPD k Evropské unii i v programu, se kterým šla do aktuálních voleb. Píše například o „obraně národní suverenity proti diktátu Bruselu“ či o „zrušení evropských dotací na škodlivé nesmysly“.

S těmito tématy ale příliš neuspělo. SPD přesvědčila jen 5,73 procenta voličů. To je z dlouhodobého hlediska nejhorší výsledek, kterého hnutí dosáhlo. V předchozích volbách v roce 2019 získalo 9,14 procent hlasů a s nimi i dva europoslanecké mandáty, které obsadili Hynek Blaško (dostal se do Evropského parlamentu z osmého místa kandidátky) a volební lídr Ivan David.

Blaško se s hnutím rozešel, David letos kandidoval z druhého místa. Přesto europoslancem zůstane i nadále. Předskočil totiž letošního lídra kandidátky Patra Macha. Ten byl před deseti lety předsedou Strany svobodných občanů, tři roky byl za tuto stranu i europoslancem. Volební výsledek hnutí ale ukazuje, že voliči SPD se s Machem neidentifikovali a upřednostnili Davida. Volební výsledek SPD má letos mnohem blíže k tomu z roku 2014, kdy kandidoval Úsvit přímé demokracie, první Okamurovo hnutí. Získal tehdy 3,12 procenta hlasů.

Kritika EU

Tomio Okamura po zveřejnění výsledků mluvil o tom, že bude bojovat o své voliče. „Zařadíme turbo,“ řekl doslova. Otázkou ale je, zda to bude stačit. Politických stran a hnutí, která jsou kritická k Evropské unii a která mají podobný program, je celá řada. Okamura si to uvědomuje, proto v těchto volbách vytvořil kandidátku společně s Trikolorou. Příliš to ale nepomohlo.

Okamurovi v protievropských tématech roste konkurence. Jednou z nich je například KSČM. Předsedkyni komunistů Kateřině Konečné se podařilo spojit několik subjektů na společné kandidátce Stačilo!. Předvolební program se v některých ohledech shoduje s SPD. Také jsou proti zavedení eura, nelegální migraci nebo takzvanému Green Dealu. Na rozdíl od SPD ale Stačilo! získalo ve volbách dva mandáty a Kateřinu Konečnou doplní Ondřej Dostál.

Překvapením voleb je i Přísaha a Motoristé. Tato kandidátka skončila ve volbách třetí a i ona bude mít dva europoslance. Ve volbách se jí podařilo uspět, aniž by měla konkrétnější volební program. Stačilo jí jen memorandum, ve kterém se vymezuje proti „snahám o narušení práva veta a omezení suverenity České republiky“. Vystupuje proti nelegální migraci nebo takzvanému Green Dealu.

Konkurence pod pěti procenty

Další strany, které nešetří svými kritickými postoji, zůstaly pod pětiprocentní hranicí, jejíž překonání je nutné k zisku mandátů. Nejsilnější z těchto stran je PRO Jindřicha Rajchla, která získala 2,15 procenta hlasů. Porazila i kdysi nejsilnější a také v evropských volbách velmi úspěšnou Sociální demokracii (dříve ČSSD), která získala jen 1,86 procenta hlasů. A mnoho dalších euroskeptických stran získává sice jen desetiny procent hlasů, ale i ty mohou například SPD v budoucnu chybět.

Pro SPD by mělo být varováním i směřování programu ANO v domácí politice. Kdysi liberální politické hnutí se programově posouvá ke konzervativním a národním hodnotám a láká umírněné voliče nadějí, že bude lépe hájit jejich zájmy. Debakl SPD tak může být varováním, že se hnutí vyčerpává.

Celkové výsledky
Česko
Zdroj: ČSÚaktualizováno: 10. 06. 2024 00:24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna potvrdila stav legislativní nouze pro projednání zákona o regulaci cen paliv

Sněmovna odpoledne potvrdila hlasy koalice stav legislativní nouze, který vyhlásil v pondělí předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) pro projednání návrhu zákona o vládní regulaci cen pohonných hmot. Kabinet zdůvodnil žádost o zrychlené projednání především snahou zabránit hospodářským škodám státu. Neúspěšně to zpochybňovali zástupci opozice. Debata vyplnila zhruba 2,5 hodiny. Následně celkem po přibližně šesti hodinách od začátku úterní schůze poslanci schválili její program. Koalice prosadila už v úvodu možnost nočního jednání dolní komory.
04:17Aktualizovánopřed 29 mminutami

Ministerstvo ukázalo mapu akceleračních zón. Kraje a obce ji mohou připomínkovat

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 36 mminutami

ČT a ČRo mají od příštího roku místo poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, řekl Klempíř

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.
14:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
před 1 hhodinou

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
před 3 hhodinami

Reportéři ČT mapovali, jak náměstci ministrů šíří kremelskou propagandu

Na vlivných i politicky významných postech na některých ministerstvech jsou lidé, kteří se podílejí na legitimizaci kremelské propagandy. Šíří informace ze zdrojů, které jsou podle tajných služeb přímo napojené na Rusko, a jsou tak bezpečnostním rizikem, když otevřeně míří proti českým zájmům. Takovým na Kreml přímo napojeným zdrojům někteří politici také poskytují rozhovory. Reportéři ČT zjišťovali, jak to vysvětlují a co na to jejich nadřízení ministři. Natáčeli Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 3 hhodinami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
před 6 hhodinami

ÚS vyhověl stížnosti Knížáka, justice musí znovu rozhodovat o rehabilitaci

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka. Justice se musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině. Vazba trvala od 23. října 1974 do 7. února 1975. Za situace, kdy zákon umožňuje dvojí výklad, je zapotřebí zvolit ten, který je ve prospěch rehabilitace a nepřidává ke staré křivdě novou, plyne z nálezu. Jeho vyhlášení se Knížák osobně nezúčastnil.
13:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...