SPD roste konkurence, ukazuje výsledek voleb

Úspěchem pro SPD a Trikoloru ve volbách do Evropského parlamentu by byla obhajoba dvou mandátů, prohlašoval ještě krátce před vyhlášením volebních výsledků lídr kandidátky Petr Mach. Nakonec je z toho nejhorší výsledek za poslední roky. Naopak úspěch slaví jiné volební strany, které jsou k Evropské unii kritické – Přísaha a Motoristé a také koalice Stačilo!. Jsou evropské volby pro SPD varováním?

SPD s předsedou Tomiem Okamurou se dlouhodobě profiluje jako hnutí, které je kritické k EU. Ve svém dlouhodobém programu slibuje voličům referendum o vystoupení a píše, že „projekt stávající evropské integrace také přímo ohrozí svobodu a demokracii v Evropě“. A podobně kritická je SPD k Evropské unii i v programu, se kterým šla do aktuálních voleb. Píše například o „obraně národní suverenity proti diktátu Bruselu“ či o „zrušení evropských dotací na škodlivé nesmysly“.

S těmito tématy ale příliš neuspělo. SPD přesvědčila jen 5,73 procenta voličů. To je z dlouhodobého hlediska nejhorší výsledek, kterého hnutí dosáhlo. V předchozích volbách v roce 2019 získalo 9,14 procent hlasů a s nimi i dva europoslanecké mandáty, které obsadili Hynek Blaško (dostal se do Evropského parlamentu z osmého místa kandidátky) a volební lídr Ivan David.

Blaško se s hnutím rozešel, David letos kandidoval z druhého místa. Přesto europoslancem zůstane i nadále. Předskočil totiž letošního lídra kandidátky Patra Macha. Ten byl před deseti lety předsedou Strany svobodných občanů, tři roky byl za tuto stranu i europoslancem. Volební výsledek hnutí ale ukazuje, že voliči SPD se s Machem neidentifikovali a upřednostnili Davida. Volební výsledek SPD má letos mnohem blíže k tomu z roku 2014, kdy kandidoval Úsvit přímé demokracie, první Okamurovo hnutí. Získal tehdy 3,12 procenta hlasů.

Kritika EU

Tomio Okamura po zveřejnění výsledků mluvil o tom, že bude bojovat o své voliče. „Zařadíme turbo,“ řekl doslova. Otázkou ale je, zda to bude stačit. Politických stran a hnutí, která jsou kritická k Evropské unii a která mají podobný program, je celá řada. Okamura si to uvědomuje, proto v těchto volbách vytvořil kandidátku společně s Trikolorou. Příliš to ale nepomohlo.

Okamurovi v protievropských tématech roste konkurence. Jednou z nich je například KSČM. Předsedkyni komunistů Kateřině Konečné se podařilo spojit několik subjektů na společné kandidátce Stačilo!. Předvolební program se v některých ohledech shoduje s SPD. Také jsou proti zavedení eura, nelegální migraci nebo takzvanému Green Dealu. Na rozdíl od SPD ale Stačilo! získalo ve volbách dva mandáty a Kateřinu Konečnou doplní Ondřej Dostál.

Překvapením voleb je i Přísaha a Motoristé. Tato kandidátka skončila ve volbách třetí a i ona bude mít dva europoslance. Ve volbách se jí podařilo uspět, aniž by měla konkrétnější volební program. Stačilo jí jen memorandum, ve kterém se vymezuje proti „snahám o narušení práva veta a omezení suverenity České republiky“. Vystupuje proti nelegální migraci nebo takzvanému Green Dealu.

Konkurence pod pěti procenty

Další strany, které nešetří svými kritickými postoji, zůstaly pod pětiprocentní hranicí, jejíž překonání je nutné k zisku mandátů. Nejsilnější z těchto stran je PRO Jindřicha Rajchla, která získala 2,15 procenta hlasů. Porazila i kdysi nejsilnější a také v evropských volbách velmi úspěšnou Sociální demokracii (dříve ČSSD), která získala jen 1,86 procenta hlasů. A mnoho dalších euroskeptických stran získává sice jen desetiny procent hlasů, ale i ty mohou například SPD v budoucnu chybět.

Pro SPD by mělo být varováním i směřování programu ANO v domácí politice. Kdysi liberální politické hnutí se programově posouvá ke konzervativním a národním hodnotám a láká umírněné voliče nadějí, že bude lépe hájit jejich zájmy. Debakl SPD tak může být varováním, že se hnutí vyčerpává.

Celkové výsledky
Česko
Zdroj: ČSÚaktualizováno: 10. 06. 2024 00:24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna schválila omezení odkladů povinné školní docházky

Sněmovna i hlasy opozice v pátek schválila novelu, která má omezit odklady zahájení povinné školní docházky nebo zavést slovní hodnocení malých žáků místo známkování. Do budoucna by tak měl být odklad podle novely možný jen tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Naopak poslanci znovu nedokončili schvalování převodu financování nepedagogů, které chtěla uspíšit koalice. Plány jí překazilo opoziční hnutí ANO.
09:01Aktualizovánopřed 20 mminutami

Kvůli uzavírce Benešova mostu v Ústí nad Labem čekají řidiče dopravní omezení

Přípravy na sobotní uzavření Benešova mostu v Ústí nad Labem vrcholí. Dopravní značení řidiče upozorňuje nejen na samotnou uzavírku, ale také na změny v dopravě. Například ulice K Loděnici je nově jednosměrná. Zapojené jsou semafory, které budou upřednostňovat průjezd záchranných složek a MHD. U krajského soudu jsou značky, které budou navádět chodce a cyklisty na provizorní lávku. Hotové je i stanoviště pro integrovaný záchranný systém u základní školy Nová.
před 1 hhodinou

Obžaloba žádá čtrnáct let vězení pro zubařku za vraždu vůdce kutnohorské sekty

Pro zubařku, jež usmrtila svého partnera, samozvaného léčitele a vůdce kutnohorské sekty, obžaloba žádá trest čtrnácti let vězení a pětiletý zákaz jakéhokoliv povolání ve zdravotnictví. Státní zástupkyně v závěrečné řeči trvala na tom, že žena spáchala předem promyšlenou vraždu a trestně za ni odpovídá. Odmítla tvrzení obhajoby, že muž trpěl bludy, které na partnerku přenesl, takže nebyla příčetná. Zubařka už dříve vypověděla, že ji partner fyzicky i psychicky týral, přál si zemřít a k činu ji přiměl.
před 1 hhodinou

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
před 3 hhodinami

Hasiči na Moravě pokračují v úklidu po přívalových deštích

Obce v Jihomoravském kraji zasažené čtvrtečními přívalovými dešti sčítají škody, čistí silnice a chodníky od nánosů bahna. Někde voda zatopila i desítky domů. Hasiči ve čtvrtek zasahovali například ve Veselí nad Moravou a několika dalších obcích na Hodonínsku, také ale třeba v Rájci-Jestřebí na Blanensku. Voda zatopila domy, sklepy, zahrady, chodníky a silnice. Lidé, kteří nedokážou nepříznivou situaci zvládnout sami, můžou získat mimořádnou dávku až 72 900 korun, uvedlo ministerstvo práce.
před 4 hhodinami

Prezident Petr Pavel svědčil u soudu v kauze generála Halenky

Prezident Petr Pavel jako svědek vypovídal u soudu, který se zabývá žalobou generála ve výslužbě Vladimíra Halenky o odškodné za trestní stíhání. Halenka byl na jaře roku 2015 obviněn v kauze převodů vojenského materiálu, jeho stíhání státní zastupitelství později zastavilo. Pavel, který byl náčelníkem generálního štábu mezi lety 2012 a 2015, řekl, že pokud by Halenka obviněn nebyl, mohl by se pravděpodobně zúčastnit zahraničního vojenského kurzu v USA. O tom, zda by muž mohl povýšit na zástupce náčelníka generálního štábu, neuvažoval, protože pozice v té době nebyla uvolněná, uvedl.
před 4 hhodinami

Ocelové ježky u Pražského hradu nahradí sloupky

Od vstupů na Pražský hrad postupně mizí takzvaní ježci. Ocelové zátarasy tam vjezdu aut bránily téměř deset let. Správci je teď postupně nahradí výsuvnými sloupky. „Když budeme mít zasouvací sloupky, můžeme usnadnit vjezd větších aut, jako jsou hasiči či záchranky,“ vysvětlil ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek. Sloupky teď budou pracovníci instalovat až do června. Nová budou i kontrolní stanoviště.
před 8 hhodinami

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
před 8 hhodinami
Načítání...