Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území Česka v loňském roce schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněných na webu kabinetu. Vláda také schválila humanitární pomoc ve výši 75 milionů korun, vklad více než dvou miliard korun do Evropského mírového nástroje či návrh novely autorského zákona, která má zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory.
Zpráva uvádí, že nejvýznamnějším uskupením s dominujícími „xenofobními a vyhroceně nacionalistickými prvky“ zůstalo hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. Hnutí SPD podle zprávy nepřipustilo, aby mu jiné podobné subjekty výrazněji odebraly sympatizanty. Při říjnových krajských volbách pak SPD zastínilo všechny ostatní takzvané pronárodní subjekty.
„Ve světle trvalých úspěchů hnutí SPD a pokračujících neúspěchů jiných subjektů začíná řada příznivců tohoto spektra, kteří dříve zaujímali vůči Tomiu Okamurovi rezervovaný až kritický postoj, měnit názor,“ uvádí zpráva.
Okamura minulý týden sdělil, že Hamáček „opakovaně zneužívá ministerstvo vnitra k politickému boji“. „Zoufale špiní své politické konkurenty, aby zachránil potápějící se ČSSD, která ztratila důvěru občanů,“ uvedl Okamura.
Hamáček to v pondělí odmítl. „Zprávu o extremismu odborníci z ministerstva vnitra nepíšou na politickou objednávku, ale na základě faktů. Aktivity Tomia Okamury zmiňovala dřív, než jsem byl ministr. Jestli ji někdo využívá k politickému boji, tak je to právě on,“ sdělil Hamáček na Twitteru.
Bývalý ministr vnitra František Bublan vidí problém v šíření dezinformací. „Zvláště hnutí Tomia Okamury přebírá nebo využívá různé dezinformační weby a využívá ty informace, které zlehčují dopady covidové krize. A tím na sebe nabalují nespokojence a představitele menších stran, kteří mají podobný názor,“ říká Bublan.
Extremistickou scénu ovlivnila pandemie
Extremistická scéna a skupiny, jejichž ústředním tématem je šíření xenofobních myšlenek, byly podle zprávy v loňském roce ovlivněny pandemií nemoci covid-19. Příznivci těchto subjektů podle ministerstva často kritizovali vládní opatření proti šíření koronaviru a přejímali dezinformace a konspirační teorie.
Odborník na extremismus Miroslav Mareš ale upozorňuje, že extremistické skupiny „nebyly úplně homogenní v názorech na pandemii“. „Byli i extremisté, kteří podporovali tvrdá opatření, ale velká část se zapojila do protestů proti epidemickým opatřením,“ dodal. Zásadní dopady na politickou scénu v covidu ale nevidí – i díky fragmentaci politických sil. „Je tu mnoho kohoutů na jednom smetišti,“ tvrdí Mareš.
Neextremistické skupiny s dominujícím xenofobním prvkem podle vnitra šířily nenávistné myšlenky namířené zejména proti migrantům a muslimům, hlavně v první polovině loňského roku je označovaly jako přenašeče nemoci covid-19. Nenávistné útoky mířily i na politické protivníky, občanské aktivisty a novináře, ale také na Romy či zahraniční dělníky.
Příznivci xenofobních subjektů často opakují myšlenky produkované prokremelskou propagandou, uvádí dále zpráva. Dokážou se také na základě zpráv prokremelských webů rychle zmobilizovat. „V praxi se to například projevilo vysoce emotivní reakcí této scény na odstranění pomníku maršála Koněva v pražských Dejvicích a v souvislosti se záměrem postavit pomník vlasovcům v pražských Řeporyjích,“ konstatovala zpráva.
Šíření nemoci covid-19 loni podle zprávy přibrzdilo veřejné aktivity neonacistů, kteří se v roce 2019 začali opět mobilizovat. Nejvýrazněji se projevili při říjnové demonstraci na pražském Staroměstském náměstí, kde se střetli s policií. Dělnická strana sociální spravedlnosti, Dělnická mládež ani Národní demokracie podle vnitra nedokázaly zaujmout veřejnost.
Facebook a Google musí získat licence k využívání článků
Novela autorského zákona, jejíž návrh schválila vláda, má upravit prostředí jednotného digitálního trhu, zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory. Má také mimo jiné snížit zisky internetových platforem na úkor tvůrců obsahu, se kterým pracují, a především přizpůsobit autorský zákon vývoji. Do tuzemského autorského práva také zavádí dvě směrnice Evropské unie. Druhá z nich označovaná jako OnlineSatCab upravuje povinnosti vysílatelů poskytujících on-line vysílání nebo přenos vysílání. Návrh nyní posoudí sněmovna.
„Je nutné modernizovat autorské právo v souvislosti s prudkým vývojem technologií, k dílům se lze dostávat roztodivným způsobem a je třeba chránit autory před takovými velkými provozovateli, jako je Google,“ uvedl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Česko je podle něj nejspíš jednou z prvních zemí, která reaguje na nutnost transponovat směrnice.
Novelu předložilo ministerstvo kultury a ostře sledovaná byla zejména příprava úpravy, která má přinutit internetové společnosti, aby médiím platily za využívání jejich obsahu. Firmy jako Google nebo Facebook podle novely musí získat od vydavatelů licence k využívání jejich článků. Směrnici digitální platformy kritizovaly s tím, že povede k omezení výsledků vyhledávání. Ministerstvo neuvedlo, o jak velký objem peněz, které by internetové firmy měly médiím platit, může v Česku jít.
Dary dostanou Jordánsko, Niger či Bosna a Hercegovina
Vláda také schválila, že Česko poskytne peněžní dary v hodnotě 75 milionů korun v rámci zdravotně humanitárního programu Medevac a programu Pomoc na místě, který je zaměřený na asistenci uprchlíkům a zemím pod silnými migračními tlaky.
Jordánsko a Niger dostanou z programu Pomoc na místě po 25 milionech korun. V Jordánsku peníze pomohou s rozvojem podnikání syrských uprchlíků. Cílovou skupinu tvoří více než 600 lidí, školeni by měli být například v oboru kadeřnictví, krejčovství či přípravy pokrmů. Zahrnuty budou i další potřebné dovednosti, jako je základní účetnictví nebo obchodní právo.
V Nigeru by pak s pomocí peněz měla vzniknout nová policejní mobilní jednotka čítající zhruba 250 lidí, která bude chránit jižní hranici země. Projekt, který spolu s Českem spolufinancuje Německo, zahrnuje i zřízení infrastruktury a pořízení vybavení, například obrněných vozů, motorek či komunikačního vybavení.
Dar ve výši 20 milionů korun dostane Bosna a Hercegovina na vylepšení systému, jenž sbírá data o počtech a profilech uprchlíků, kteří se nacházejí na jejím území. Peníze budou sloužit také k posílení kapacit, které zajišťují dobrovolné návraty lidí do zemí jejich původu.
V rámci programu Medevac daruje Česko pět milionů korun na zvýšení kvality očního lékařství v Burkina Fasu. Země patří podle ministerstva vnitra mezi deset nejchudších na světě, slepota a další oční vady postihují až čtvrtinu populace a přístup ke zdravotní péči je velmi obtížný. Dar má sloužit k rekonstrukci operačního sálu v Univerzitní nemocnici ve městě Bobo-Dioulasso na západě země a také k nákupu specializovaného vybavení a spotřebního materiálu nebo ke školení zdravotnického personálu.
Česko by mělo vložit do Evropského mírového nástroje přes 2 miliardy
Ministerstvo zahraničí také uvedlo v materiálu, který v pondělí schválila vláda, že do Evropského mírového nástroje by Česko mělo mezi lety 2021 a 2027 vložit zhruba 2,2 miliardy korun. Podíl České republiky v rámci Evropské unie pro letošní rok činí 1,48 procenta. Výše letošního českého příspěvku by neměla překročit částku 162,9 milionu korun. Celá Unie by do nástroje měla vložit 5,692 miliardy eur (přes 145 miliard korun).
Evropská unie zřídila Evropský mírový nástroj letos v březnu. Jeho cílem je zvýšit schopnost bloku předcházet konfliktu, chránit mír a posilovat mezinárodní stabilitu a bezpečnost. EU chce díky nástroji podporovat mírové operace partnerských zemí nebo poskytovat pomoc při zvyšování schopnosti jejich ozbrojených sil zajistit mír a bezpečnost na jejich území. Zároveň fond umožní EU dosahovat cílů skrze rozsáhlejší vojenské nebo obranné akce.
