Fašismus

Americký prezident Donald Trump se rozhodl jít po hnutí Antifa, které označil za teroristické. Podle expertů však v USA neexistuje zákon, který by takový krok umožňoval v případě domácí organizace. Antifa navíc nemá pevnou hierarchii a jedná se hlavně o ideologii. Odborníci i proto varují, že úřady by nyní mohly snadno přistoupit k politickým represím vůči širší skupině lidí. Už příští měsíc by měl v USA začít historicky první soud s údajnými členy Antify obviněnými z poskytování materiální podpory teroristům.

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl laureát Nobelovy ceny za medicínu Victor Ambros. Kromě vzpomínek na svou kariéru hovořil také o budoucnosti vědy ve Spojených státech.

Španělská vláda chce odtajnit dokumenty z doby diktatury Francisco Franca, napsala agentura EFE. S odtajněním dokumentů z doby před rokem 1981 počítá reforma pravidel o státním tajemství, kterou však musí ještě schválit parlament. Podle novely nebude možné utajit dokumenty obsahující informace o zločinech proti lidskosti nebo závažných porušeních lidských práv.

Rusko si osmdesáté výročí konce druhé světové války připomíná ve velkém stylu, vůdce Vladimir Putin vyhlásil letošek „Rokem obránce vlasti“. Oslavy Dne vítězství mají v zemi velký význam, neboť vítězství v druhé světové válce, respektive v ruském pojetí ve Velké vlastenecké válce, je zásadní součástí tamní kolektivní paměti. Hrdost na porážku nacismu sjednocuje společnost, zároveň ji však režim využívá k politickým účelům, v posledních letech především k ospravedlňování agrese proti Ukrajině, což je také ústředním tématem letošních oslav.

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.

Přesně před osmdesáti lety zemřel Benito Mussolini, který proslul jako čelní představitel fašistické Itálie titulovaný duce. V zemi zavedl cenzuru tisku a zavlekl Itálii po boku nacistického Německa do druhé světové války. Zemřel 28. dubna 1945 po boku své milenky Clary Petacciové, kdy byl bez soudu zastřelen partyzány. Jejich těla pak byla pověšena za paty hlavou dolů před čerpací stanicí na milánském Piazzale Loreto.

Itálie si připomíná výročí pádu fašismu. Před osmdesáti lety vydal Národní osvobozenecký výbor výzvu k všeobecnému povstání a partyzáni začali osvobozovat Janov, Turín a Milán. Do odboje se jich zapojilo až čtvrt milionu. Jedním z hlavních center partyzánského velení se stalo Palazzo Marino v Miláně, odkud byl i vydán příkaz k popravě Benita Mussoliniho. Vzpomínkové akce se konají po celé zemi. Kvůli sobotnímu pohřbu papeže Františka však mají oslavy střízlivější charakter.

Rumunský ústavní soud zamítl stížnost krajně pravicového a proruského politika Calina Georgesca, který se k němu v pondělí odvolal proti rozhodnutí volební komise, jež mu v neděli zabránila kandidovat v květnových opakovaných prezidentských volbách. Georgescu je tak definitivně vyloučen z prezidentského klání, píše agentura AFP s odvoláním na rumunská média. Rozhodnutí ústavního soudu odsoudili někteří tamní krajně pravicoví politici.

Po celý rok si bude Španělsko připomínat padesáté výročí od smrti fašistického diktátora Francisca Franca. Debaty a koncerty pořádané středolevicovou vládou mají podle premiéra Pedra Sáncheze mimo jiné upozornit na vzestup krajní pravice nejen ve Španělsku, ale i v celé Evropě. Socialisty za to kritizují pravicové strany. Tvrdí, že levicová vláda rozděluje společnost.

Zastupitelstvo vesnice Varín na severu Slovenska podle listu Denník N schválilo změnu názvu místní ulice pojmenované po prezidentovi válečné Slovenské republiky Jozefu Tisovi, který byl v roce 1947 odsouzen za zločiny proti lidskosti k trestu smrti. Přejmenování letos v červnu nařídil Varínu soud.

Vystoupení komika Tonyho Hinchcliffa na předvolebním mítinku Donalda Trumpa v New Yorku, kdy se vysmíval Portoriku a označil ho za „plovoucí ostrov odpadků“, nezůstalo bez odezvy. Hlavní poradkyně v kampani republikánského kandidáta na prezidenta USA Danielle Alvarezová uvedla, že tyto vtipy neodráží názory uchazeče o Bílý dům. Sám Trump se o den později odmítavě vyjádřil i k nařčením, že je nacista.

Ve Spojených státech se vyostřuje kampaň před blížícími se prezidentskými volbami. Kandidátka demokratů Kamala Harrisová nazvala svého republikánského soka Donalda Trumpa fašistou. Podle CNN reagovala na slova bývalého personálního šéfa Trumpova Bílého domu Johna Kellyho. Ten o exprezidentovi řekl, že obecně zapadá do definice fašisty. Trump Kellyho označil za lháře a hlupáka a Harrisovou za hrozbu pro demokracii.

Slovenský prezident Peter Pellegrini na oslavách 80. výročí od začátku Slovenského národního povstání (SNP), protifašistického vystoupení Slováků za druhé světové války, vyzval k překonání názorových rozdílů. Ceremoniálu v areálu Památníku SNP v Banské Bystrici se zúčastnili i slovenští ministři spolu s předsedou vlády Robertem Ficem či slovenští exprezidenti. Premiér kritizoval sankce a mluvil o suverenitě.

Mnichovský Oktoberfest odmítá hrát na letošním ročníku píseň L’amour Toujours. A není jediným festivalem. Diskotékový hit italského DJ Gigiho D’Agostina z přelomu milénia přestal být pouhým roztančeným lovesongem poté, co si ho přivlastnili stoupenci německé krajní pravice. S novým xenofobním textem, že Německo patří Němcům a cizinci musí pryč. I proto scéna z jedné nedávné party nezůstala jen trapným opileckým přešlapem.

Německého spisovatele Volkera Kutschera znají čtenáři i diváci především jako autora detektivní série Babylon Berlín, podle níž vznikl stejnojmenný seriál. I k českým příznivcům románů z prostředí Výmarské republiky a nástupu fašismu se už dostal předposlední díl nazvaný Transatlantik. Kutscher knihu osobně představil na právě skončeném veletrhu a literárním festivalu Svět knihy Praha. K hlavním hvězdám patřil britský autor fantasy Ben Aaronovitch, ruský spisovatel Vladimir Sorokin či ukrajinský literát Serhij Žadan.

Většina Evropy si v pondělí připomněla Den vítězství nad nacismem, v úterý si ho připomnělo i Rusko. To ale vzpomínalo na rok 1945 v době, kdy již déle než rok válčí se svým sousedem. Mezi Moskvou a Kyjevem létají vzájemná obvinění, že režim ve druhém, znepřáteleném státu je nástupcem fašistů. Vladimir Putin původně hovořil o ambici „denacifikovat“ Ukrajinu, Volodymyr Zelenskyj zase mluví o útočnících jako o „rašistech“. Čeští politici a historici se však v debatě v Událostech, komentářích neshodli na tom, že by ruský režim jasně splňoval kritéria fašismu. Historik Jan Kuklík ale upozornil na některé shodné prvky.

Odvolací senát Krajského soudu v Ostravě zamítl odvolání někdejšího bruntálského zastupitele za SPD Daniela Makaye, který byl odsouzen za výroky schvalující ruskou vojenskou agresi na Ukrajině. V únoru napsal na Facebook, že ruský vůdce Vladimir Putin je borec a odzbrojí „ukrofašisty“ a že by Rusko mělo na Ukrajinu shodit vodíkovou bombu. Okresní soud v Bruntále mu za to uložil peněžitý trest 45 tisíc korun.

Redaktorka a autorka článku o zákroku policie na mítincích šéfa hnutí ANO Andreje Babiše Ivana Svobodová v pořadu 90' ČT24 podrobně popsala oba incidenty. Experti se shodli na tom, že zásahy policistů zřejmě nebyly v pořádku, podle nich je za každých okolností nutné, aby se policisté legitimovali. Situaci za alarmující označila v Událostech, komentářích také šéfka sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Naopak místopředseda ANO Radek Vondráček zkritizoval policejního prezidenta Martina Vondráška za to, že událost komentoval, aniž by byla řádně vyšetřena.

Činoherci z Národního divadla Brno připravují inscenaci Čapkovy Matky. V souvislosti s válkou na Ukrajině dostala aktuální rozměr. Titulní postavu, která postupně ztrácí syny, ale nadále s nimi promlouvá a pokouší se dobrat smyslu všeho utrpení, ztvární Tereza Groszmannová. Páteční premiéra v Redutě je podle rezervačního systému vyprodaná, na reprízy lze ještě lístky zakoupit.

Akutní fázi covidové pandemie lze podle Světové zdravotnické organizace (WHO) komplexním mezinárodním úsilím letos ukončit. Je však třeba mimo jiné dohnat nedostatky v očkování v chudších zemích a více testovat. Robert Kennedy mladší, synovec zavražděného amerického prezidenta, vyvolal pozornost přirovnáním Spojených států kvůli tlaku na vakcinaci proti covidu k nacistickému Německu. Anglie nebude od 11. února vyžadovat test od přijíždějícíh, kteří jsou očkovaní proti koronaviru. Slovensko zkracuje izolaci pro nakažené, obává se nedostatku pracovníků v klíčových odvětvích.

Přesně před 80 lety – 29. ledna 1941 – zemřel Ioannis Metaxas. Řecký diktátor během své čtyři roky trvající vlády masově pronásledoval politické oponenty, budoval policejní stát a uplatňoval tvrdou cenzuru. Na druhou stranu se však nekompromisně postavil Mussoliniho Itálii, za což ho Řekové dodnes oslavují.

V Praze a v Olomouci docházelo před třiceti lety k násilným akcím skinheads. Daniel Landa a David Matásek z hudební skupiny Orlík prostřednictvím ČST vyzývají své kamarády, aby nepřekračovali zákon.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Česko se podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) v tuto chvíli nechystá vypovědět ruské diplomaty. Řekl to v Otázkách Václava Moravce v reakci na článek týdeníku Respekt, který před týdnem napsal, že do Česka dorazil pracovník ruských tajných služeb vybavený jedem ricin. Policejní ochranu kvůli tomu mají tři pražští komunální politici. Podle Havlíčka se záležitost musí nejprve důkladně prošetřit. Předseda Pirátů Ivan Bartoš označil vládní přístup za vágní a zdrženlivý. Předseda KSČM Vojtěch Filip vážnost rizika zpochybňuje.

V parlamentu sice své zástupce nemají, jejich vliv ale v posledních letech sílí. Italští neofašisté neskrývají obdiv k diktátoru Benitu Mussolinimu, jehož režim padl právě před 75 lety. Sebevědomí získali podle expertů díky xenofobní rétorice některých vrcholných politiků v souvislosti s migrační krizi, ale také kvůli neschopnosti Italů vyrovnat se s minulostí podobně, jako to udělalo Německo s nacismem.