Rumunský ústavní soud potvrdil zákaz kandidatury Georgesca v prezidentských volbách

3 minuty
Události: Vyloučení Calina Georgesca z prezidentských voleb
Zdroj: ČT24

Rumunský ústavní soud zamítl stížnost krajně pravicového a proruského politika Calina Georgesca, který se k němu v pondělí odvolal proti rozhodnutí volební komise, jež mu v neděli zabránila kandidovat v květnových opakovaných prezidentských volbách. Georgescu je tak definitivně vyloučen z prezidentského klání, píše agentura AFP s odvoláním na rumunská média. Rozhodnutí ústavního soudu odsoudili někteří tamní krajně pravicoví politici.

Rozhodnutí nejvyššího soudu o zamítnutí Georgescova odvolání je konečné a nelze ho napadnout, uvedla agentura Reuters. Podle agentury AP bylo rozhodnutí jednomyslné, není ale jasné, jaké důvody soudce k jejich rozhodnutí vedly.

Před soudem se podle AP a AFP shromáždily stovky Georgescových příznivců, mnozí z nich mávali rumunskými vlajkami a pokřikovali „Zloději“. Podle zpravodaje ČT Jana Šilhana nasadila policie „poměrně přísná bezpečnostní opatření“.

Proti rozhodnutí se také hned vymezil George Simion z nacionalisticko-populistického Svazu pro jednotu Rumunů (AUR). Na sociální síti X to označil za „útok proti demokracii a svobodě“.

Sám Georgescu vyzval ty, kteří patří k jeho podporovatelům, aby se řídili při volbě jiných kandidátů svým svědomím.

Šéfka středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko (USR) Elena Lasconiová pak vybídla k umírněnosti. „Chápu, že někteří lidé jsou naštvaní a jiní jsou z tohoto rozhodnutí šťastní. Ale nemůžeme slavit, aniž bychom nepomysleli na následky – frustrace, prohlubující se rozpory a rostoucí nedůvěra v naše instituce. Naše demokracie je křehká a takové rozhodnutí by mělo zůstat výjimkou, nikoli pravidlem,“ napsala na Facebooku.

Podpora rumunské veřejnosti

Georgescu loni v listopadu překvapivě vyhrál první kolo prezidentských voleb. Výsledky však těsně před druhým kolem anuloval ústavní soud na základě odtajněných bezpečnostních dokumentů, podle kterých se do voleb vměšovalo Rusko. To Georgescu i Moskva popírá. Politika rovněž vyšetřuje rumunská prokuratura pro podezření ze založení antisemitského sdružení, propagace válečných zločinců, fašistických organizací a šíření falešných informací. On sám odmítá, že by zákon porušil.

Georgescu se navzdory všemu stále těší velké podpoře rumunské veřejnosti. Nynější průzkumy mu v květnových volbách přisuzují kolem čtyřiceti procent hlasů. Mezi jeho zastánce také patří miliardář Elon Musk nebo americký viceprezident JD Vance, připomíná AFP.

Politik má také blízko k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý podle AP uvedl, že jakékoliv volby bez Georgescovy účasti „nebudou mít žádnou legitimitu“.

Opakované prezidentské volby se uskuteční 4. května, lhůta pro podání kandidatur vyprší 15. března. „Nacionalistické kruhy mají velmi málo času na to, aby ‚přišly s náhradou‘,“ podotkl zpravodaj Šilhan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...