Rumunská volební komise zakázala Georgescovi kandidovat

Rumunská centrální volební komise zakázala krajně pravicovému proruskému politikovi Calinu Georgescovi kandidovat v květnovém opakovaném kole prezidentských voleb, napsala v neděli agentura Reuters. Rozhodnutí, které odsoudili představitelé rumunské krajní pravice jako nedemokratické, lze napadnout u ústavního soudu.

O neuznání kandidatury Georgesca volební komise podle agentury Reuters rozhodla poměrem deseti ku čtyřem hlasům a uvedla, že zdůvodnění zveřejní později. Komise ověřuje registrační dokumenty, podpisy podporující kandidáta a další dokumenty, včetně těch týkajících se financování kampaně a majetkového přiznání.

Sám Georgescu napsal, že se jedná o „přímou ránu do srdce demokracie na celém světě“. Také uvedl, že „pokud selže demokracie v Rumunsku, padne celý demokratický svět“, a prohlásil, že „Evropa je nyní diktaturou a Rumunsko čelí tyranii“.

1 minuta
Rumunská volební komise zakázala Calinu Georgescovi kandidovat v prezidentských volbách
Zdroj: ČT24

Před volebním úřadem se shromáždily desítky příznivců Georgesca, kteří skandovali „svobodu“ a krátce se snažili prorazit bezpečnostní kordon policie okolo budovy volební komise. Georgescu podal svou kandidaturu na centrální volební komisi za účasti stovek příznivců v pátek. Nad tím, zda se bude moci o prezidentskou funkci ucházet, se však už tehdy vznášely pochybnosti. Komise přijímá kandidatury do prezidentské volby do 15. března. Pak má 48 hodin na jejich registraci či zamítnutí.

Miliardář a Trumpův poradce Elon Musk na své sociální síti X označil rozhodnutí volebního úřadu za „šílené“ a mimo jiné sdílel příspěvek, který tvrdí že „demokracie oficiálně zemřela v Rumunsku a v Evropské unii. Evropa padla“.

Volby anuloval ústavní soud

Georgescu vyhrál loňské první kolo prezidentské volby skoro s 23 procenty hlasů. V prosinci, dva dny před konáním druhého kola, však ústavní soud volby anuloval. Učinil tak na základě odtajněných bezpečnostních dokumentů, podle kterých se do voleb vměšovalo Rusko. První kolo opakovaných prezidentských voleb se má konat 4. května.

Zatímco Musk a americký viceprezident JD Vance anulování kritizovali, několik evropských diplomatů, mimo jiné z Německa, Francie, Španělska a Nizozemska vyjádřilo podporuju nezávislosti rumunských soudů, napsala agentura Reuters.

Rumunská prokuratura na konci února oznámila zahájení vyšetřování Georgeska pro podezření ze založení antisemitského sdružení, propagace válečných zločinců a fašistických organizací a šíření falešných informací. Politik popírá, že by porušil zákon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 27 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...