Rumunská volební komise zakázala Georgescovi kandidovat

Rumunská centrální volební komise zakázala krajně pravicovému proruskému politikovi Calinu Georgescovi kandidovat v květnovém opakovaném kole prezidentských voleb, napsala v neděli agentura Reuters. Rozhodnutí, které odsoudili představitelé rumunské krajní pravice jako nedemokratické, lze napadnout u ústavního soudu.

O neuznání kandidatury Georgesca volební komise podle agentury Reuters rozhodla poměrem deseti ku čtyřem hlasům a uvedla, že zdůvodnění zveřejní později. Komise ověřuje registrační dokumenty, podpisy podporující kandidáta a další dokumenty, včetně těch týkajících se financování kampaně a majetkového přiznání.

Sám Georgescu napsal, že se jedná o „přímou ránu do srdce demokracie na celém světě“. Také uvedl, že „pokud selže demokracie v Rumunsku, padne celý demokratický svět“, a prohlásil, že „Evropa je nyní diktaturou a Rumunsko čelí tyranii“.

1 minuta
Rumunská volební komise zakázala Calinu Georgescovi kandidovat v prezidentských volbách
Zdroj: ČT24

Před volebním úřadem se shromáždily desítky příznivců Georgesca, kteří skandovali „svobodu“ a krátce se snažili prorazit bezpečnostní kordon policie okolo budovy volební komise. Georgescu podal svou kandidaturu na centrální volební komisi za účasti stovek příznivců v pátek. Nad tím, zda se bude moci o prezidentskou funkci ucházet, se však už tehdy vznášely pochybnosti. Komise přijímá kandidatury do prezidentské volby do 15. března. Pak má 48 hodin na jejich registraci či zamítnutí.

Miliardář a Trumpův poradce Elon Musk na své sociální síti X označil rozhodnutí volebního úřadu za „šílené“ a mimo jiné sdílel příspěvek, který tvrdí že „demokracie oficiálně zemřela v Rumunsku a v Evropské unii. Evropa padla“.

Volby anuloval ústavní soud

Georgescu vyhrál loňské první kolo prezidentské volby skoro s 23 procenty hlasů. V prosinci, dva dny před konáním druhého kola, však ústavní soud volby anuloval. Učinil tak na základě odtajněných bezpečnostních dokumentů, podle kterých se do voleb vměšovalo Rusko. První kolo opakovaných prezidentských voleb se má konat 4. května.

Zatímco Musk a americký viceprezident JD Vance anulování kritizovali, několik evropských diplomatů, mimo jiné z Německa, Francie, Španělska a Nizozemska vyjádřilo podporuju nezávislosti rumunských soudů, napsala agentura Reuters.

Rumunská prokuratura na konci února oznámila zahájení vyšetřování Georgeska pro podezření ze založení antisemitského sdružení, propagace válečných zločinců a fašistických organizací a šíření falešných informací. Politik popírá, že by porušil zákon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plnohodnotné ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 1 mminutou

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 54 mminutami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 9 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 11 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...