Rumunský ústavní soud anuloval výsledky prezidentských voleb

Nahrávám video

Rumunský ústavní soud zrušil výsledek prezidentských voleb, jejichž první kolo vyhrál Calin Georgescu z krajní pravice. Druhé kolo se mělo konat tuto neděli. Nejvyšší soudní instance v zemi ke kroku přistoupila poté, co prezident Klaus Iohannis ve středu odtajnil dokumenty zpravodajských služeb, podle nichž Rusko zasahovalo do kampaně a propagovalo Georgeska. Vláda musí rozhodnout o datu nového hlasování.

„Proces volby rumunského prezidenta bude plně opakován, vláda stanoví nové datum a kalendář nezbytných kroků,“ uvedl soud v prohlášení. Podle stanice BBC to znamená, že zopakovat se bude muset i volební kampaň. Ústavní soudci se ráno sešli, přestože předchozí noc oznámili, že nové informace ohledně možného vnějšího ovlivňování do voleb nebudou projednávat až do druhého kola hlasování, podotkla BBC.

V prvním kole prezidentských voleb 24. listopadu překvapivě uspěl proruský kritik Severoatlantické aliance Calin Georgescu. Ten se 8. prosince měl utkat s šéfkou středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko (USR) Elenou Lasconiovou, která se do druhého kola dostala jen s velmi těsným náskokem tří tisíc hlasů nad třetím v pořadí, sociálnědemokratickým premiérem Marcelem Cioalakem.

Georgescu získal nejvíce hlasů od mladých voličů a Rumunů žijících v zahraničí, jeho kampaň stála na sociální síti TikTok.

Dva neúspěšní kandidáti požádali ústavní soud o zrušení výsledků prvního kola. Jeden z nich obvinil USR z porušení volebního zákona tím, že v den voleb vedla kampaň mezi voliči z diaspory. Druhý zase obvinil Georgesca z toho, že deklaroval nulové předvolební výdaje, ale neuvedl financování spojené s TikTokem a další finanční dary.

Soud změnil názor po zveřejnění zprávy tajných služeb

Rumunský ústavní soud napřed nařídil hlasy prvního kola přepočítat a původně nečekaný výsledek prvního kola potvrdil, nyní ale svůj postoj přehodnotil.

„Rozhodnutí padlo na základě zprávy, která byla deklasifikována ze strany tajných služeb Rumunska a která poměrně výbušným způsobem ukázala na to, že Georgescu vyhrál první kolo nepřirozeným způsobem,“ shrnuje analytik Pavel Havlíček (TOP 09) z Asociace pro mezinárodní otázky.

„A to za masového nasazení prostředků státního aktéra, který poukazuje na Ruskou federaci. Významnou roli v tomto celém hrála platforma TikTok, přes kterou mělo být podle zprávy nasazeno masivní množství zdrojů a prostředků i v rámci uživatelských sítí, které zásadním způsobem ovlivnily finální výsledek,“ dodal Havlíček.

Evropská komise oznámila, že v reakci na dění v Rumunsku posílí kontrolu sociální sítě TikTok. Bruselský web Politico napsal, že podle odtajněných dokumentů rumunských tajných služeb byla předvolební kampaň velmi podobná manipulačním akcím, které Rusko podniká na Ukrajině a v Moldavsku.

Nahrávám video

Iohannis zůstane ve funkci do zvolení nového prezidenta

Funkční období současného prezidenta končí 21. prosince. Samotný Klaus Iohannis prohlásil, že zůstane ve funkci, dokud nebude zvolen prezident nový.

Rumunsko se připravuje také na změnu vlády, neboť v zemi se na začátku prosince konaly parlamentní volby, v nichž zvítězili vládnoucí sociální demokraté (PSD), ale zároveň posílila krajní pravice. Ten, koho Iohannis pověří sestavením kabinetu, rozhodne o kalendáři nových prezidentských voleb.

Rumunská prokuratura mezitím oznámila, že po analýze odtajněných dokumentů zahajuje vyšetřování Georgescuovy kampaně.

Reakce politiků

Georgescu páteční verdikt soudu označil za „puč“. „Je to v podstatě formalizovaný státní převrat… Naše demokracie je vystavena útoku,“ tvrdí politik. Někteří politologové mezitím vyjádřili mínění, že Georgescu nebude moci znovu kandidovat, neboť mu to neumožní soud.

Lasconiová verdikt zkritizovala jako nelegální a nemorální. „Ať se nám to líbí nebo ne, z právního a legitimního hlediska devět milionů rumunských občanů, jak v zemi, tak v diaspoře, vyjádřilo preferenci určitého kandidáta. Nemůžeme ignorovat jejich vůli.“

Ciolacu verdikt ústavního soudu přivítal a označil ho jako „jediné správné řešení po odtajnění dokumentů, které ukazují, že výsledek hlasování Rumunů byl očividně zkreslený v důsledku ruské intervence“.

Nahrávám video

Analytik: Rusko se snaží ovlivňovat dění v zemích východního křídla NATO dlouhodobě

„Všichni sledují záležitost kolem TikToku, to je nejviditelnější věc, ale Rusko se snaží ovlivnit situaci uvnitř Rumunska – podobně jako ve všech ostatních zemích východního křídla (NATO) – ve svůj prospěch už nějakou dobu,“ podotkl k informacím rumunských bezpečnostních složek hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl.

„Nechci strašit, ale my jsme prostě s Ruskem ve válce, můžeme to nazvat hybridní či informační válkou,“ připomíná Ehl. „Jsou to různé způsoby, jak se nás Rusko snaží rozložit a oslabit,“ dodává třeba s odkazem na poškození kabelů v Baltském moři, „zejména proto, abychom nepodporovali Ukrajinu a abychom přistoupili na novou bezpečnostní architekturu v Evropě, v níž bude Rusko hrát mnohem důležitější roli.“

„Někteří rumunští sociologové poukazují na to, že radikalizace rumunské společnosti je výsledkem dlouhodobých ruských snah,“ pokračuje analytik. „Z jedné strany je to možná výsledek nějaké širší ruské operace, z druhé strany je postup Calina Georgescua výsledkem naštvání rumunské společnosti na ten establishment, který má plně v rukou státní aparát, tedy i ústavní soud, v tom smyslu, že všichni jeho členové jsou nominanti dvou vládních stran, které se posledních třicet let střídaly u moci v Rumunsku.“

Právě popularita obou hlavních stran se v posledních letech propadá. „A ty hlasy neodcházejí k jiným demokratickým stranám, ale většinou odcházejí k radikálnějším hnutím,“ dodává analytik. „Establishment cítil ohrožení změnou, která by mohla přijít se zvolením Georgescua nebo i Eleny Lasconiové, která nepatří k těm dvěma hlavním silám,“ přibližuje Ehl. „Nedělal bych si iluze o nezávislosti rumunské justice v různých případech, ale není to tak tragický případ jako například v Maďarsku,“ podotýká zároveň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 20 mminutami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 2 hhodinami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 6 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 7 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 8 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...