Rumunský ústavní soud anuloval výsledky prezidentských voleb

8 minut
Horizont ČT24: Opakování rumunských voleb
Zdroj: ČT24

Rumunský ústavní soud zrušil výsledek prezidentských voleb, jejichž první kolo vyhrál Calin Georgescu z krajní pravice. Druhé kolo se mělo konat tuto neděli. Nejvyšší soudní instance v zemi ke kroku přistoupila poté, co prezident Klaus Iohannis ve středu odtajnil dokumenty zpravodajských služeb, podle nichž Rusko zasahovalo do kampaně a propagovalo Georgeska. Vláda musí rozhodnout o datu nového hlasování.

„Proces volby rumunského prezidenta bude plně opakován, vláda stanoví nové datum a kalendář nezbytných kroků,“ uvedl soud v prohlášení. Podle stanice BBC to znamená, že zopakovat se bude muset i volební kampaň. Ústavní soudci se ráno sešli, přestože předchozí noc oznámili, že nové informace ohledně možného vnějšího ovlivňování do voleb nebudou projednávat až do druhého kola hlasování, podotkla BBC.

V prvním kole prezidentských voleb 24. listopadu překvapivě uspěl proruský kritik Severoatlantické aliance Calin Georgescu. Ten se 8. prosince měl utkat s šéfkou středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko (USR) Elenou Lasconiovou, která se do druhého kola dostala jen s velmi těsným náskokem tří tisíc hlasů nad třetím v pořadí, sociálnědemokratickým premiérem Marcelem Cioalakem.

Georgescu získal nejvíce hlasů od mladých voličů a Rumunů žijících v zahraničí, jeho kampaň stála na sociální síti TikTok.

Dva neúspěšní kandidáti požádali ústavní soud o zrušení výsledků prvního kola. Jeden z nich obvinil USR z porušení volebního zákona tím, že v den voleb vedla kampaň mezi voliči z diaspory. Druhý zase obvinil Georgesca z toho, že deklaroval nulové předvolební výdaje, ale neuvedl financování spojené s TikTokem a další finanční dary.

Soud změnil názor po zveřejnění zprávy tajných služeb

Rumunský ústavní soud napřed nařídil hlasy prvního kola přepočítat a původně nečekaný výsledek prvního kola potvrdil, nyní ale svůj postoj přehodnotil.

„Rozhodnutí padlo na základě zprávy, která byla deklasifikována ze strany tajných služeb Rumunska a která poměrně výbušným způsobem ukázala na to, že Georgescu vyhrál první kolo nepřirozeným způsobem,“ shrnuje analytik Pavel Havlíček (TOP 09) z Asociace pro mezinárodní otázky.

„A to za masového nasazení prostředků státního aktéra, který poukazuje na Ruskou federaci. Významnou roli v tomto celém hrála platforma TikTok, přes kterou mělo být podle zprávy nasazeno masivní množství zdrojů a prostředků i v rámci uživatelských sítí, které zásadním způsobem ovlivnily finální výsledek,“ dodal Havlíček.

Evropská komise oznámila, že v reakci na dění v Rumunsku posílí kontrolu sociální sítě TikTok. Bruselský web Politico napsal, že podle odtajněných dokumentů rumunských tajných služeb byla předvolební kampaň velmi podobná manipulačním akcím, které Rusko podniká na Ukrajině a v Moldavsku.

10 minut
Analytik Havlíček o situaci v Rumunsku
Zdroj: ČT24

Iohannis zůstane ve funkci do zvolení nového prezidenta

Funkční období současného prezidenta končí 21. prosince. Samotný Klaus Iohannis prohlásil, že zůstane ve funkci, dokud nebude zvolen prezident nový.

Rumunsko se připravuje také na změnu vlády, neboť v zemi se na začátku prosince konaly parlamentní volby, v nichž zvítězili vládnoucí sociální demokraté (PSD), ale zároveň posílila krajní pravice. Ten, koho Iohannis pověří sestavením kabinetu, rozhodne o kalendáři nových prezidentských voleb.

Rumunská prokuratura mezitím oznámila, že po analýze odtajněných dokumentů zahajuje vyšetřování Georgescuovy kampaně.

Reakce politiků

Georgescu páteční verdikt soudu označil za „puč“. „Je to v podstatě formalizovaný státní převrat… Naše demokracie je vystavena útoku,“ tvrdí politik. Někteří politologové mezitím vyjádřili mínění, že Georgescu nebude moci znovu kandidovat, neboť mu to neumožní soud.

Lasconiová verdikt zkritizovala jako nelegální a nemorální. „Ať se nám to líbí nebo ne, z právního a legitimního hlediska devět milionů rumunských občanů, jak v zemi, tak v diaspoře, vyjádřilo preferenci určitého kandidáta. Nemůžeme ignorovat jejich vůli.“

Ciolacu verdikt ústavního soudu přivítal a označil ho jako „jediné správné řešení po odtajnění dokumentů, které ukazují, že výsledek hlasování Rumunů byl očividně zkreslený v důsledku ruské intervence“.

11 minut
Analytik Martin Ehl o zrušení voleb ústavním soudem
Zdroj: ČT24

Analytik: Rusko se snaží ovlivňovat dění v zemích východního křídla NATO dlouhodobě

„Všichni sledují záležitost kolem TikToku, to je nejviditelnější věc, ale Rusko se snaží ovlivnit situaci uvnitř Rumunska – podobně jako ve všech ostatních zemích východního křídla (NATO) – ve svůj prospěch už nějakou dobu,“ podotkl k informacím rumunských bezpečnostních složek hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl.

„Nechci strašit, ale my jsme prostě s Ruskem ve válce, můžeme to nazvat hybridní či informační válkou,“ připomíná Ehl. „Jsou to různé způsoby, jak se nás Rusko snaží rozložit a oslabit,“ dodává třeba s odkazem na poškození kabelů v Baltském moři, „zejména proto, abychom nepodporovali Ukrajinu a abychom přistoupili na novou bezpečnostní architekturu v Evropě, v níž bude Rusko hrát mnohem důležitější roli.“

„Někteří rumunští sociologové poukazují na to, že radikalizace rumunské společnosti je výsledkem dlouhodobých ruských snah,“ pokračuje analytik. „Z jedné strany je to možná výsledek nějaké širší ruské operace, z druhé strany je postup Calina Georgescua výsledkem naštvání rumunské společnosti na ten establishment, který má plně v rukou státní aparát, tedy i ústavní soud, v tom smyslu, že všichni jeho členové jsou nominanti dvou vládních stran, které se posledních třicet let střídaly u moci v Rumunsku.“

Právě popularita obou hlavních stran se v posledních letech propadá. „A ty hlasy neodcházejí k jiným demokratickým stranám, ale většinou odcházejí k radikálnějším hnutím,“ dodává analytik. „Establishment cítil ohrožení změnou, která by mohla přijít se zvolením Georgescua nebo i Eleny Lasconiové, která nepatří k těm dvěma hlavním silám,“ přibližuje Ehl. „Nedělal bych si iluze o nezávislosti rumunské justice v různých případech, ale není to tak tragický případ jako například v Maďarsku,“ podotýká zároveň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...