Rumunský ústavní soud anuloval výsledky prezidentských voleb

8 minut
Horizont ČT24: Opakování rumunských voleb
Zdroj: ČT24

Rumunský ústavní soud zrušil výsledek prezidentských voleb, jejichž první kolo vyhrál Calin Georgescu z krajní pravice. Druhé kolo se mělo konat tuto neděli. Nejvyšší soudní instance v zemi ke kroku přistoupila poté, co prezident Klaus Iohannis ve středu odtajnil dokumenty zpravodajských služeb, podle nichž Rusko zasahovalo do kampaně a propagovalo Georgeska. Vláda musí rozhodnout o datu nového hlasování.

„Proces volby rumunského prezidenta bude plně opakován, vláda stanoví nové datum a kalendář nezbytných kroků,“ uvedl soud v prohlášení. Podle stanice BBC to znamená, že zopakovat se bude muset i volební kampaň. Ústavní soudci se ráno sešli, přestože předchozí noc oznámili, že nové informace ohledně možného vnějšího ovlivňování do voleb nebudou projednávat až do druhého kola hlasování, podotkla BBC.

V prvním kole prezidentských voleb 24. listopadu překvapivě uspěl proruský kritik Severoatlantické aliance Calin Georgescu. Ten se 8. prosince měl utkat s šéfkou středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko (USR) Elenou Lasconiovou, která se do druhého kola dostala jen s velmi těsným náskokem tří tisíc hlasů nad třetím v pořadí, sociálnědemokratickým premiérem Marcelem Cioalakem.

Georgescu získal nejvíce hlasů od mladých voličů a Rumunů žijících v zahraničí, jeho kampaň stála na sociální síti TikTok.

Dva neúspěšní kandidáti požádali ústavní soud o zrušení výsledků prvního kola. Jeden z nich obvinil USR z porušení volebního zákona tím, že v den voleb vedla kampaň mezi voliči z diaspory. Druhý zase obvinil Georgesca z toho, že deklaroval nulové předvolební výdaje, ale neuvedl financování spojené s TikTokem a další finanční dary.

Soud změnil názor po zveřejnění zprávy tajných služeb

Rumunský ústavní soud napřed nařídil hlasy prvního kola přepočítat a původně nečekaný výsledek prvního kola potvrdil, nyní ale svůj postoj přehodnotil.

„Rozhodnutí padlo na základě zprávy, která byla deklasifikována ze strany tajných služeb Rumunska a která poměrně výbušným způsobem ukázala na to, že Georgescu vyhrál první kolo nepřirozeným způsobem,“ shrnuje analytik Pavel Havlíček (TOP 09) z Asociace pro mezinárodní otázky.

„A to za masového nasazení prostředků státního aktéra, který poukazuje na Ruskou federaci. Významnou roli v tomto celém hrála platforma TikTok, přes kterou mělo být podle zprávy nasazeno masivní množství zdrojů a prostředků i v rámci uživatelských sítí, které zásadním způsobem ovlivnily finální výsledek,“ dodal Havlíček.

Evropská komise oznámila, že v reakci na dění v Rumunsku posílí kontrolu sociální sítě TikTok. Bruselský web Politico napsal, že podle odtajněných dokumentů rumunských tajných služeb byla předvolební kampaň velmi podobná manipulačním akcím, které Rusko podniká na Ukrajině a v Moldavsku.

10 minut
Analytik Havlíček o situaci v Rumunsku
Zdroj: ČT24

Iohannis zůstane ve funkci do zvolení nového prezidenta

Funkční období současného prezidenta končí 21. prosince. Samotný Klaus Iohannis prohlásil, že zůstane ve funkci, dokud nebude zvolen prezident nový.

Rumunsko se připravuje také na změnu vlády, neboť v zemi se na začátku prosince konaly parlamentní volby, v nichž zvítězili vládnoucí sociální demokraté (PSD), ale zároveň posílila krajní pravice. Ten, koho Iohannis pověří sestavením kabinetu, rozhodne o kalendáři nových prezidentských voleb.

Rumunská prokuratura mezitím oznámila, že po analýze odtajněných dokumentů zahajuje vyšetřování Georgescuovy kampaně.

Reakce politiků

Georgescu páteční verdikt soudu označil za „puč“. „Je to v podstatě formalizovaný státní převrat… Naše demokracie je vystavena útoku,“ tvrdí politik. Někteří politologové mezitím vyjádřili mínění, že Georgescu nebude moci znovu kandidovat, neboť mu to neumožní soud.

Lasconiová verdikt zkritizovala jako nelegální a nemorální. „Ať se nám to líbí nebo ne, z právního a legitimního hlediska devět milionů rumunských občanů, jak v zemi, tak v diaspoře, vyjádřilo preferenci určitého kandidáta. Nemůžeme ignorovat jejich vůli.“

Ciolacu verdikt ústavního soudu přivítal a označil ho jako „jediné správné řešení po odtajnění dokumentů, které ukazují, že výsledek hlasování Rumunů byl očividně zkreslený v důsledku ruské intervence“.

11 minut
Analytik Martin Ehl o zrušení voleb ústavním soudem
Zdroj: ČT24

Analytik: Rusko se snaží ovlivňovat dění v zemích východního křídla NATO dlouhodobě

„Všichni sledují záležitost kolem TikToku, to je nejviditelnější věc, ale Rusko se snaží ovlivnit situaci uvnitř Rumunska – podobně jako ve všech ostatních zemích východního křídla (NATO) – ve svůj prospěch už nějakou dobu,“ podotkl k informacím rumunských bezpečnostních složek hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl.

„Nechci strašit, ale my jsme prostě s Ruskem ve válce, můžeme to nazvat hybridní či informační válkou,“ připomíná Ehl. „Jsou to různé způsoby, jak se nás Rusko snaží rozložit a oslabit,“ dodává třeba s odkazem na poškození kabelů v Baltském moři, „zejména proto, abychom nepodporovali Ukrajinu a abychom přistoupili na novou bezpečnostní architekturu v Evropě, v níž bude Rusko hrát mnohem důležitější roli.“

„Někteří rumunští sociologové poukazují na to, že radikalizace rumunské společnosti je výsledkem dlouhodobých ruských snah,“ pokračuje analytik. „Z jedné strany je to možná výsledek nějaké širší ruské operace, z druhé strany je postup Calina Georgescua výsledkem naštvání rumunské společnosti na ten establishment, který má plně v rukou státní aparát, tedy i ústavní soud, v tom smyslu, že všichni jeho členové jsou nominanti dvou vládních stran, které se posledních třicet let střídaly u moci v Rumunsku.“

Právě popularita obou hlavních stran se v posledních letech propadá. „A ty hlasy neodcházejí k jiným demokratickým stranám, ale většinou odcházejí k radikálnějším hnutím,“ dodává analytik. „Establishment cítil ohrožení změnou, která by mohla přijít se zvolením Georgescua nebo i Eleny Lasconiové, která nepatří k těm dvěma hlavním silám,“ přibližuje Ehl. „Nedělal bych si iluze o nezávislosti rumunské justice v různých případech, ale není to tak tragický případ jako například v Maďarsku,“ podotýká zároveň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 52 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...