Zajímá mě proměna demokracie v totalitu, říká autor předlohy k seriálu Babylon Berlín

3 minuty
Rozhovor s Volkerem Kutscherem
Zdroj: ČT24

Německého spisovatele Volkera Kutschera znají čtenáři i diváci především jako autora detektivní série Babylon Berlín, podle níž vznikl stejnojmenný seriál. I k českým příznivcům románů z prostředí Výmarské republiky a nástupu fašismu se už dostal předposlední díl nazvaný Transatlantik. Kutscher knihu osobně představil na právě skončeném veletrhu a literárním festivalu Svět knihy Praha. K hlavním hvězdám patřil britský autor fantasy Ben Aaronovitch, ruský spisovatel Vladimir Sorokin či ukrajinský literát Serhij Žadan.

Komisaře Gereona Ratha, který prochází celou sérií Babylon Berlín, přivedl Kutscher na scénu přibližně před dvaceti lety. Čtenáře v Německu i v zahraničí hned zaujaly detektivní příběhy z dob Výmarské republiky a nástupu fašismu ve dvacátých a třicátých letech minulého století.

Kriminální případy hlavní hrdina řeší na pozadí doby, kdy Německo bojovalo s vysokou inflací, docházelo ke střetům mezi radikální levicí a pravicí i vojenským pučům a kdy život lidí ztěžovaly podmínky nastolené mírovou smlouvou po skončení první světové války.

„Celá ta problematika je velmi důležitá. Zejména popis všech společenských vrstev a také chudoba té doby. Ta je pro nás dnes nepředstavitelná. Nešlo jen o životní podmínky nezaměstnaných, celé rodiny musely nějak vyžít, přestože dělníci nosili z továren jen málo peněz. Tyto rozdíly chci ukazovat, ty obrovské nerovnosti v tehdejší společnosti. Všímám si ale, že v Německu je to i dnes opět téma, což vnímám jako velký problém,“ upozorňuje Kutscher.

Jsem autor detektivek, ale zajímá mě i společnost

První tři díly jeho románu se staly předlohou k úspěšnému seriálu Babylon Berlín. Převedení knižního příběhu na obrazovky se ujal mimo jiné jeden z nejúspěšnějších německých filmařů Tom Tykwer (Lola běží o život, Parfém: Příběh vraha, Atlas mraků).

„Z adaptace mám ohromnou radost. Je to nicméně úplně jiné pole působnosti. Mě velmi těší, když moje dílo inspiruje k dalším počinům, a nejde jenom o seriál, vznikly také komiksy, divadelní a rozhlasové hry. Ale mým projektem jsou romány,“ podotkl Kutscher.

Na scénářích se záměrně nepodílel i proto, že v době, kdy filmování začalo, dopisoval čtvrtý díl knižního Babylonu Berlín. „Jsem autorem detektivek a nestydím se za to. Zajímají mě ale i ostatní aspekty. Moje romány jsou zároveň společenské, zabývám se rozdílnými společenskými vrstvami i tím, jak prožívají proměnu demokracie v totalitní režim,“ říká Kutscher.

V románech už komisaře Gereona Ratha přivedl ke sklonku třicátých let. Chystaný závěrečný díl série by se měl odehrát v roce 1938, kdy došlo k židovskému pogromu známému jako Křišťálová noc nebo vyhnání Čechů ze Sudet. Je možné, že některé části závěrečného románu se budou odehrávat v Praze, připustil Kutscher na Světě knihy Praha.

Putin nemůže vyhrát, doufají Sorokin i Žadan

Veletrh i letos přivítal desítky autorů z různých zemí. K hvězdám patřil britský autor fantasy Ben Aaronovitch, jenž mimo jiné mluvil o svém blízkém vztahu k Česku. Pozvání pořadatelů přijal i ruský spisovatel Vladimir Sorokin. V románu Den opričnika popsal před dvěma dekádami svou vizi budoucnosti Ruska jako země obehnané zdí, kde autoritářský car likviduje své nepřátele. Realita je podle Sorokina dnes ještě horší, než jeho románová předpověď.

Do Prahy na Svět knihy přijel z Berlína, kde žije v emigraci. Z Ruska odjel tři dny před začátkem války na Ukrajině. Věří ale, že Putinův režim padne a on se do vlasti zase vrátí. „Ve všech aktivitách moci a jejích vykonavatelů je cítit agónie. Nemají žádnou strategii, mají jenom taktiku. Domnívám se ale, že Putinovo vítězství není možné,“ uvedl Sorokin.

Další z letošního hostů, ukrajinský spisovatel, básník a hudebník Serhij Žadan, neopustil ukrajinský Charkov ani ve chvíli, kdy na kraji města stála ruská armáda. „V okamžiku, kdy začala válka, jsme pochopili, že zůstaneme a budeme pomáhat civilnímu obyvatelstvu i vojákům,“ vysvětlil.

3 minuty
Vladimir Sorokin a Serhij Žadan hosty Světa knihy
Zdroj: ČT24

V češtině teď Žadanovi vyšel román Internát, který je svědectvím o hrůzách války na jejím začátku, v roce 2014 na východě Ukrajiny. „V roce 2014 se tuto válku snažilo ignorovat hodně lidí jak na Ukrajině, tak za jejími hranicemi. Kdybychom se tehdy všichni sjednotili proti ruské agresi, je možné, že by k této válce nedošlo,“ míní.

Výtěžek z koncertu, který Žadan na Světě knihy odehrál s kapelou Sobaki, šel na podporu obrany Charkova. Žadan nepochybuje, že Ukrajina zvítězí, otázkou ale podle něho je, za jakou cenu.

Knižní veletrh a literární festival dosáhl letos rekordní návštěvnosti. Za literaturou se na pražské Výstaviště vydalo téměř šedesát tisíc návštěvníků, což je o zhruba pět tisíc více než loni. Příští ročník se podle pořadatelů změří na literaturu německojazyčných zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nová alba vydávají Alter Bridge či The Cribs

Po dvou vánočních týdnech se kola hudebního průmyslu opět roztočila. Kapely začínají vysílat do světa čerstvé nahrávky. Vycházejí třeba nová alba Alter Bridge nebo The Cribs.
před 15 hhodinami

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
před 17 hhodinami

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
včera v 06:30

Filmový agent si vyřizuje účty v Pákistánu a posiluje nacionalismus Indů

Ve sporu mezi Indií a Pákistánem přilil olej do ohně nový bollywoodský špionážní thriller, který v Indii trhá návštěvnické rekordy. Snímek Dhurandhar popisuje infiltraci tajného agenta do zločinecké sítě v pákistánském městě Karáčí. Dokresluje nacionalistický trend v indickém filmovém průmyslu. Jedna pákistánská politická strana už filmaře žaluje.
9. 1. 2026

Kvíz: Diváky táhne Urgent. Poznáte i další nemocniční seriály podle postav?

Mezi nejúspěšnější seriály z nemocničního prostředí posledních let patří americký Urgent. Vedle vysoké sledovanosti posbíral už i pět cen Emmy. Hlavním hercem seriálu je Noah Wyle, který si doktorský plášť neoblékl poprvé. V kvízu na konci článku si můžete ověřit, jestli víte, jak se jmenuje jeho postava a jestli si pamatujete i další hrdiny seriálových nemocnic.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

Pomník z fragmentů brněnských domů připomene v Liverpoolu architekta Wiesnera

Kameník Radim Skácel pracuje ve své dílně na speciálním pomníku. Objekt vytvořený z kamenných fragmentů brněnských staveb Ernsta Wiesnera chtějí iniciátoři projektu umístit v Liverpoolu vedle architektova náhrobku. Připomenout tak chtějí jednoho z nejvýznamnějších meziválečných architektů Československa a upozornit na jeho složitý osud. Jako židovský uprchlík musel opustit domov, žil a zemřel ve Velké Británii.
9. 1. 2026
Načítání...