Zajímá mě proměna demokracie v totalitu, říká autor předlohy k seriálu Babylon Berlín

Nahrávám video
Rozhovor s Volkerem Kutscherem
Zdroj: ČT24

Německého spisovatele Volkera Kutschera znají čtenáři i diváci především jako autora detektivní série Babylon Berlín, podle níž vznikl stejnojmenný seriál. I k českým příznivcům románů z prostředí Výmarské republiky a nástupu fašismu se už dostal předposlední díl nazvaný Transatlantik. Kutscher knihu osobně představil na právě skončeném veletrhu a literárním festivalu Svět knihy Praha. K hlavním hvězdám patřil britský autor fantasy Ben Aaronovitch, ruský spisovatel Vladimir Sorokin či ukrajinský literát Serhij Žadan.

Komisaře Gereona Ratha, který prochází celou sérií Babylon Berlín, přivedl Kutscher na scénu přibližně před dvaceti lety. Čtenáře v Německu i v zahraničí hned zaujaly detektivní příběhy z dob Výmarské republiky a nástupu fašismu ve dvacátých a třicátých letech minulého století.

Kriminální případy hlavní hrdina řeší na pozadí doby, kdy Německo bojovalo s vysokou inflací, docházelo ke střetům mezi radikální levicí a pravicí i vojenským pučům a kdy život lidí ztěžovaly podmínky nastolené mírovou smlouvou po skončení první světové války.

„Celá ta problematika je velmi důležitá. Zejména popis všech společenských vrstev a také chudoba té doby. Ta je pro nás dnes nepředstavitelná. Nešlo jen o životní podmínky nezaměstnaných, celé rodiny musely nějak vyžít, přestože dělníci nosili z továren jen málo peněz. Tyto rozdíly chci ukazovat, ty obrovské nerovnosti v tehdejší společnosti. Všímám si ale, že v Německu je to i dnes opět téma, což vnímám jako velký problém,“ upozorňuje Kutscher.

Jsem autor detektivek, ale zajímá mě i společnost

První tři díly jeho románu se staly předlohou k úspěšnému seriálu Babylon Berlín. Převedení knižního příběhu na obrazovky se ujal mimo jiné jeden z nejúspěšnějších německých filmařů Tom Tykwer (Lola běží o život, Parfém: Příběh vraha, Atlas mraků).

„Z adaptace mám ohromnou radost. Je to nicméně úplně jiné pole působnosti. Mě velmi těší, když moje dílo inspiruje k dalším počinům, a nejde jenom o seriál, vznikly také komiksy, divadelní a rozhlasové hry. Ale mým projektem jsou romány,“ podotkl Kutscher.

Na scénářích se záměrně nepodílel i proto, že v době, kdy filmování začalo, dopisoval čtvrtý díl knižního Babylonu Berlín. „Jsem autorem detektivek a nestydím se za to. Zajímají mě ale i ostatní aspekty. Moje romány jsou zároveň společenské, zabývám se rozdílnými společenskými vrstvami i tím, jak prožívají proměnu demokracie v totalitní režim,“ říká Kutscher.

V románech už komisaře Gereona Ratha přivedl ke sklonku třicátých let. Chystaný závěrečný díl série by se měl odehrát v roce 1938, kdy došlo k židovskému pogromu známému jako Křišťálová noc nebo vyhnání Čechů ze Sudet. Je možné, že některé části závěrečného románu se budou odehrávat v Praze, připustil Kutscher na Světě knihy Praha.

Putin nemůže vyhrát, doufají Sorokin i Žadan

Veletrh i letos přivítal desítky autorů z různých zemí. K hvězdám patřil britský autor fantasy Ben Aaronovitch, jenž mimo jiné mluvil o svém blízkém vztahu k Česku. Pozvání pořadatelů přijal i ruský spisovatel Vladimir Sorokin. V románu Den opričnika popsal před dvěma dekádami svou vizi budoucnosti Ruska jako země obehnané zdí, kde autoritářský car likviduje své nepřátele. Realita je podle Sorokina dnes ještě horší, než jeho románová předpověď.

Do Prahy na Svět knihy přijel z Berlína, kde žije v emigraci. Z Ruska odjel tři dny před začátkem války na Ukrajině. Věří ale, že Putinův režim padne a on se do vlasti zase vrátí. „Ve všech aktivitách moci a jejích vykonavatelů je cítit agónie. Nemají žádnou strategii, mají jenom taktiku. Domnívám se ale, že Putinovo vítězství není možné,“ uvedl Sorokin.

Další z letošního hostů, ukrajinský spisovatel, básník a hudebník Serhij Žadan, neopustil ukrajinský Charkov ani ve chvíli, kdy na kraji města stála ruská armáda. „V okamžiku, kdy začala válka, jsme pochopili, že zůstaneme a budeme pomáhat civilnímu obyvatelstvu i vojákům,“ vysvětlil.

Nahrávám video
Vladimir Sorokin a Serhij Žadan hosty Světa knihy
Zdroj: ČT24

V češtině teď Žadanovi vyšel román Internát, který je svědectvím o hrůzách války na jejím začátku, v roce 2014 na východě Ukrajiny. „V roce 2014 se tuto válku snažilo ignorovat hodně lidí jak na Ukrajině, tak za jejími hranicemi. Kdybychom se tehdy všichni sjednotili proti ruské agresi, je možné, že by k této válce nedošlo,“ míní.

Výtěžek z koncertu, který Žadan na Světě knihy odehrál s kapelou Sobaki, šel na podporu obrany Charkova. Žadan nepochybuje, že Ukrajina zvítězí, otázkou ale podle něho je, za jakou cenu.

Knižní veletrh a literární festival dosáhl letos rekordní návštěvnosti. Za literaturou se na pražské Výstaviště vydalo téměř šedesát tisíc návštěvníků, což je o zhruba pět tisíc více než loni. Příští ročník se podle pořadatelů změří na literaturu německojazyčných zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka Systémem něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systém něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
před 14 hhodinami

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026
Načítání...