Zajímá mě proměna demokracie v totalitu, říká autor předlohy k seriálu Babylon Berlín

3 minuty
Rozhovor s Volkerem Kutscherem
Zdroj: ČT24

Německého spisovatele Volkera Kutschera znají čtenáři i diváci především jako autora detektivní série Babylon Berlín, podle níž vznikl stejnojmenný seriál. I k českým příznivcům románů z prostředí Výmarské republiky a nástupu fašismu se už dostal předposlední díl nazvaný Transatlantik. Kutscher knihu osobně představil na právě skončeném veletrhu a literárním festivalu Svět knihy Praha. K hlavním hvězdám patřil britský autor fantasy Ben Aaronovitch, ruský spisovatel Vladimir Sorokin či ukrajinský literát Serhij Žadan.

Komisaře Gereona Ratha, který prochází celou sérií Babylon Berlín, přivedl Kutscher na scénu přibližně před dvaceti lety. Čtenáře v Německu i v zahraničí hned zaujaly detektivní příběhy z dob Výmarské republiky a nástupu fašismu ve dvacátých a třicátých letech minulého století.

Kriminální případy hlavní hrdina řeší na pozadí doby, kdy Německo bojovalo s vysokou inflací, docházelo ke střetům mezi radikální levicí a pravicí i vojenským pučům a kdy život lidí ztěžovaly podmínky nastolené mírovou smlouvou po skončení první světové války.

„Celá ta problematika je velmi důležitá. Zejména popis všech společenských vrstev a také chudoba té doby. Ta je pro nás dnes nepředstavitelná. Nešlo jen o životní podmínky nezaměstnaných, celé rodiny musely nějak vyžít, přestože dělníci nosili z továren jen málo peněz. Tyto rozdíly chci ukazovat, ty obrovské nerovnosti v tehdejší společnosti. Všímám si ale, že v Německu je to i dnes opět téma, což vnímám jako velký problém,“ upozorňuje Kutscher.

Jsem autor detektivek, ale zajímá mě i společnost

První tři díly jeho románu se staly předlohou k úspěšnému seriálu Babylon Berlín. Převedení knižního příběhu na obrazovky se ujal mimo jiné jeden z nejúspěšnějších německých filmařů Tom Tykwer (Lola běží o život, Parfém: Příběh vraha, Atlas mraků).

„Z adaptace mám ohromnou radost. Je to nicméně úplně jiné pole působnosti. Mě velmi těší, když moje dílo inspiruje k dalším počinům, a nejde jenom o seriál, vznikly také komiksy, divadelní a rozhlasové hry. Ale mým projektem jsou romány,“ podotkl Kutscher.

Na scénářích se záměrně nepodílel i proto, že v době, kdy filmování začalo, dopisoval čtvrtý díl knižního Babylonu Berlín. „Jsem autorem detektivek a nestydím se za to. Zajímají mě ale i ostatní aspekty. Moje romány jsou zároveň společenské, zabývám se rozdílnými společenskými vrstvami i tím, jak prožívají proměnu demokracie v totalitní režim,“ říká Kutscher.

V románech už komisaře Gereona Ratha přivedl ke sklonku třicátých let. Chystaný závěrečný díl série by se měl odehrát v roce 1938, kdy došlo k židovskému pogromu známému jako Křišťálová noc nebo vyhnání Čechů ze Sudet. Je možné, že některé části závěrečného románu se budou odehrávat v Praze, připustil Kutscher na Světě knihy Praha.

Putin nemůže vyhrát, doufají Sorokin i Žadan

Veletrh i letos přivítal desítky autorů z různých zemí. K hvězdám patřil britský autor fantasy Ben Aaronovitch, jenž mimo jiné mluvil o svém blízkém vztahu k Česku. Pozvání pořadatelů přijal i ruský spisovatel Vladimir Sorokin. V románu Den opričnika popsal před dvěma dekádami svou vizi budoucnosti Ruska jako země obehnané zdí, kde autoritářský car likviduje své nepřátele. Realita je podle Sorokina dnes ještě horší, než jeho románová předpověď.

Do Prahy na Svět knihy přijel z Berlína, kde žije v emigraci. Z Ruska odjel tři dny před začátkem války na Ukrajině. Věří ale, že Putinův režim padne a on se do vlasti zase vrátí. „Ve všech aktivitách moci a jejích vykonavatelů je cítit agónie. Nemají žádnou strategii, mají jenom taktiku. Domnívám se ale, že Putinovo vítězství není možné,“ uvedl Sorokin.

Další z letošního hostů, ukrajinský spisovatel, básník a hudebník Serhij Žadan, neopustil ukrajinský Charkov ani ve chvíli, kdy na kraji města stála ruská armáda. „V okamžiku, kdy začala válka, jsme pochopili, že zůstaneme a budeme pomáhat civilnímu obyvatelstvu i vojákům,“ vysvětlil.

3 minuty
Vladimir Sorokin a Serhij Žadan hosty Světa knihy
Zdroj: ČT24

V češtině teď Žadanovi vyšel román Internát, který je svědectvím o hrůzách války na jejím začátku, v roce 2014 na východě Ukrajiny. „V roce 2014 se tuto válku snažilo ignorovat hodně lidí jak na Ukrajině, tak za jejími hranicemi. Kdybychom se tehdy všichni sjednotili proti ruské agresi, je možné, že by k této válce nedošlo,“ míní.

Výtěžek z koncertu, který Žadan na Světě knihy odehrál s kapelou Sobaki, šel na podporu obrany Charkova. Žadan nepochybuje, že Ukrajina zvítězí, otázkou ale podle něho je, za jakou cenu.

Knižní veletrh a literární festival dosáhl letos rekordní návštěvnosti. Za literaturou se na pražské Výstaviště vydalo téměř šedesát tisíc návštěvníků, což je o zhruba pět tisíc více než loni. Příští ročník se podle pořadatelů změří na literaturu německojazyčných zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 13 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 17 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...