Němečtí extremisté tajně chystali odsun přistěhovalců. To nyní vyvolalo demonstraci za zákaz AfD

10 minut
Horizont ČT24: Protesty proti krajní pravici v Německu
Zdroj: ČT24

Německou politikou otřásá skandál tajné konference krajně pravicových skupin, které na podzim podle investigativního týmu Correctiv jednaly o plánech na deportaci „neasimilovaných“ Němců cizího původu. Přítomni byli dva zástupci protiimigrační strany Alternativa pro Německo, ale i dva členové konzervativní CDU.

Tisíce lidí v posledních dnech demonstrují proti neonacistům a za zákaz politické strany Alternativa pro Německo.

„Myslím, že teď je nejvyšší čas k tomu, aby se konečně ozvalo mnohem více lidí, dříve, než bude pozdě. To se může stát. Myslím, že AfD nesmíme podcenit,“ říká Doris, členka hnutí Babičky proti krajní pravici.

V Postupimi v neděli demonstranty podpořili kancléř Scholz a ministryně zahraničí Baerbocková. Přivedla je tam odhalení investigativního týmu Correctiv – v listopadu se podle něj v hotelu u Postupimi sešly dvě desítky neonacistů, podnikatelů, krajně pravicoví influenceři, dva vysocí politici AfD, i dva členové CDU.

Dlouholetý mluvčí rakouského etnicky nacionalistického hnutí Martin Sellner potvrdil, že na konferenci představil plán, jak ze země vyhnat – remigrovat, jak to nazývá – miliony Němců neněmeckého původu. Tedy imigranty.

Druhé Wannsee

„Tato konference je přezdívaná druhá konference z Wannsee. To, že se tolik politických stran středu posouvá doprava, aby oslabily AfD, způsobuje, že se AfD sama ještě více radikalizuje,“ myslí si demonstrantka Anja.

Na konferenci ve Wannsee v roce 1942 připravovali nacističtí pohlaváři vyhlazení evropských Židů. Koncem třicátých let přitom kalkulovali s jejich vyhoštěním na Madagaskar. Plán diskutovaný na podzim u Postupimi je mrazivou ozvěnou. Princip takzvané remigrace nikdo podle Correctivu nezpochybnil, probírala se pouze proveditelnost.

„Ukazuje to, že i vysoce postavení politici AfD zastávají za zavřenými dveřmi radikální krajně pravicové postoje, které by nikdy neventilovali veřejně,“ říká jeho šéfredaktor Justus von Daniels.

Alternativa pro Německo, původně protievropská, dnes protiimigrační, je v parlamentu necelých sedm let. Před rokem ji podporovalo 14 procent voličů, ale nyní už 23. Především v bývalých komunistických spolkových zemích. AfD těží z nespokojenosti lidí kvůli inflaci, energetické krizi a problémům ekonomiky.

V těchto dnech podporuje zemědělce proti rušení dotací – ty přitom v minulosti sama chtěla omezovat. Mezi traktory přicházejí ale také zástupci extremistických organizací, kteří by chtěli svrhnout demokratický systém jako takový.

Kancléř Scholz o víkendu zveřejnil apel v obavách ze zneužití protestů na sociálních sítích. „To není jen nesmysl, je to nebezpečné. Když se legitimní protesty zvrhnou v hněv nebo ignorování demokratických procesů a institucí, pak prohrajeme všichni.“

Uznaní extremisté

Zpravodaj v Německu Pavel Polák připomněl, že zemské svazy AfD v některých regionech označuje tamní rozvědka jako pravicově extremistické, stejně jako její mládežnickou organizaci. Demonstranti nyní podle něj po zrušení strany volají zejména kvůli tomu.

Kromě toho je popudila právě zmíněná konference v Postupimi. Polák připomněl, že Německo zatím zakázalo politickou stranu pouze dvakrát. Objevují se proto i obavy, že by strana mohla naopak získat ještě více voličů.

Polák připomněl, že do Německa teď proudí významně méně uprchlíků než před deseti lety, lidé jsou ale podle něj unavení, protože jejich příliv nekončí. Právě z nejistoty politiků a voličů extremistické strany těží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Je to PR cvičení, Rusko kope jen za sebe, zaznělo v debatě o jednání v Rijádu

Zástupci Spojených států a Ruska se sešli na prvním osobním setkání od roku 2022. Jednání v saúdskoarabském Rijádu, které mělo mimo jiné posunout vyjednávání o příměří v ruské agresi na Ukrajině, ale podle diplomata a prezidentského poradce Michaela Žantovského není skutečným vyjednáváním o míru. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy podotknul, že je otázkou, „kdy se od slov dostaneme k činům“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda nyní převládá skepse, že se Američané nechali Rusy v této fázi obehrát. Sinoložka Olga Lomová v 90' ČT24 také podotkla, že Moskva vydržela tlak Západu díky Číně.
před 11 hhodinami

Francie uspořádá další schůzku o Ukrajině, tentokrát i s českou účastí

Za Česko se středeční videokonference s lídry dalších států o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě zúčastní premiér Petr Fiala (ODS), sdělila mluvčí vlády Lucie Ješátková. Paříž v tomto týdnu pořádá již druhé jednání. Pondělní schůzku, kterou Fiala kritizoval, omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž pozvala i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).
před 12 hhodinami

Rubio: S řešením konce rusko-ukrajinské války musí souhlasit všechny zúčastněné strany

Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí, řekl po americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války. Ukrajinští zástupci pozváni nebyli.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Papež František má začínající oboustranný zápal plic

Papež František má začínající oboustranný zápal plic, uvedly s odvoláním na prohlášení Vatikánu tiskové agentury. Infekci dýchacích cest hlavy katolické církve charakterizoval papežský stát slovy o „komplexním zdravotním stavu“. Tvrdí však, že papež má prý stále dobrou náladu.
před 12 hhodinami

Blanár se omluvil Černochové. Spletl si ji prý s Pekarovou Adamovou

Jako příklad zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska jmenoval šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár vyjádření české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k zákonu o slovenské televizi. Bylo podle něj za čárou, řekl v Praze. Černochová v reakci Blanára požádala, ať sdělí, kde výrok pronesla, nebo ať se omluví. Slovenský ministr později podle serveru deníku Blesk svůj výrok korigoval a Černochové se omluvil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po nehodě letadla v Torontu se zranilo 21 cestujících

Počet zraněných po pondělní havárii letadla v kanadském Torontu společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se zvýšil na 21, napsala agentura Reuters. Devatenáct z nich bylo později propuštěno z nemocnice. Kanadská média původně psala o patnácti zraněných. Dva zbývající hospitalizovaní cestující už nejsou v ohrožení života, uvedla společnost Delta Air Lines. Letadlo se ve větrném počasí po sněhové bouři převrátilo vzhůru nohama, na palubě bylo osmdesát osob.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lipavský je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) hovořil v Praze se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer). Lipavský po setkání uvedl, že je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Blanár uvedl, že v brzké době bude uzavřena dohoda o poskytování vzájemné rychlé zdravotní příhraniční pomoci, Slovensko už má podobnou s Rakouskem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Bílý dům tvrdí, že Musk nevede úřad efektivity a je jen poradcem

Bílý dům v dokumentu pro soud tvrdí, že miliardář Elon Musk je pouze poradcem prezidenta Donalda Trumpa a nemá pravomoci sám činit vládní rozhodnutí. Dokument podle agentury Reuters popírá, že by Musk byl v čele úřadu DOGE, jehož úkolem je seškrtat výdaje, které Trumpova administrativa považuje za nepotřebné. Právě přístup nevoleného Muskova týmu k citlivým údajům amerických úřadů o občanech vyvolává obavy a vede k žalobám.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...