Německou politikou otřásá skandál tajné konference krajně pravicových skupin, které na podzim podle investigativního týmu Correctiv jednaly o plánech na deportaci „neasimilovaných“ Němců cizího původu. Přítomni byli dva zástupci protiimigrační strany Alternativa pro Německo, ale i dva členové konzervativní CDU.
Němečtí extremisté tajně chystali odsun přistěhovalců. To nyní vyvolalo demonstraci za zákaz AfD
Horizont ČT24: Protesty proti krajní pravici v Německu (zdroj: ČT24)
Tisíce lidí v posledních dnech demonstrují proti neonacistům a za zákaz politické strany Alternativa pro Německo.
„Myslím, že teď je nejvyšší čas k tomu, aby se konečně ozvalo mnohem více lidí, dříve, než bude pozdě. To se může stát. Myslím, že AfD nesmíme podcenit,“ říká Doris, členka hnutí Babičky proti krajní pravici.
V Postupimi v neděli demonstranty podpořili kancléř Scholz a ministryně zahraničí Baerbocková. Přivedla je tam odhalení investigativního týmu Correctiv – v listopadu se podle něj v hotelu u Postupimi sešly dvě desítky neonacistů, podnikatelů, krajně pravicoví influenceři, dva vysocí politici AfD, i dva členové CDU.
Dlouholetý mluvčí rakouského etnicky nacionalistického hnutí Martin Sellner potvrdil, že na konferenci představil plán, jak ze země vyhnat – remigrovat, jak to nazývá – miliony Němců neněmeckého původu. Tedy imigranty.
Druhé Wannsee
„Tato konference je přezdívaná druhá konference z Wannsee. To, že se tolik politických stran středu posouvá doprava, aby oslabily AfD, způsobuje, že se AfD sama ještě více radikalizuje,“ myslí si demonstrantka Anja.
Na konferenci ve Wannsee v roce 1942 připravovali nacističtí pohlaváři vyhlazení evropských Židů. Koncem třicátých let přitom kalkulovali s jejich vyhoštěním na Madagaskar. Plán diskutovaný na podzim u Postupimi je mrazivou ozvěnou. Princip takzvané remigrace nikdo podle Correctivu nezpochybnil, probírala se pouze proveditelnost.
„Ukazuje to, že i vysoce postavení politici AfD zastávají za zavřenými dveřmi radikální krajně pravicové postoje, které by nikdy neventilovali veřejně,“ říká jeho šéfredaktor Justus von Daniels.
Alternativa pro Německo, původně protievropská, dnes protiimigrační, je v parlamentu necelých sedm let. Před rokem ji podporovalo 14 procent voličů, ale nyní už 23. Především v bývalých komunistických spolkových zemích. AfD těží z nespokojenosti lidí kvůli inflaci, energetické krizi a problémům ekonomiky.
V těchto dnech podporuje zemědělce proti rušení dotací – ty přitom v minulosti sama chtěla omezovat. Mezi traktory přicházejí ale také zástupci extremistických organizací, kteří by chtěli svrhnout demokratický systém jako takový.
Kancléř Scholz o víkendu zveřejnil apel v obavách ze zneužití protestů na sociálních sítích. „To není jen nesmysl, je to nebezpečné. Když se legitimní protesty zvrhnou v hněv nebo ignorování demokratických procesů a institucí, pak prohrajeme všichni.“
Uznaní extremisté
Zpravodaj v Německu Pavel Polák připomněl, že zemské svazy AfD v některých regionech označuje tamní rozvědka jako pravicově extremistické, stejně jako její mládežnickou organizaci. Demonstranti nyní podle něj po zrušení strany volají zejména kvůli tomu.
Kromě toho je popudila právě zmíněná konference v Postupimi. Polák připomněl, že Německo zatím zakázalo politickou stranu pouze dvakrát. Objevují se proto i obavy, že by strana mohla naopak získat ještě více voličů.
Polák připomněl, že do Německa teď proudí významně méně uprchlíků než před deseti lety, lidé jsou ale podle něj unavení, protože jejich příliv nekončí. Právě z nejistoty politiků a voličů extremistické strany těží.