AfD nominovala na kancléřku spolupředsedkyni Weidelovou

Kandidátkou na kancléřku Alternativy pro Německo (AfD) bude její spolupředsedkyně Alice Weidelová, oznámil Tino Chrupalla, druhý předseda strany, která je označovaná za populistickou až krajně pravicovou. Vlastního kandidáta na funkci kancléře strana nominovala poprvé. Ovšem šance, že se Weidelová stane kancléřkou, jsou údajně mizivé.

Pětačtyřicetiletá Weidelová vstoupila do AfD už v roce 2013, tedy krátce po jejím založení. Spolupředsedkyní je od roku 2022. Už v letech 2017 a 2021 vedla stranu do parlamentních voleb, tehdy ovšem v tandemu. Tentokrát se AfD rozhodla pro jediného volebního lídra a poprvé od založení si zvolila kandidáta na kancléře. Formálně potvrdí volbu lednový sjezd.

Weidelová je přitom spíše netypickou členkou této protiimigrační strany, které dominují muži. Ekonomka dříve pracovala pro nadnárodní banky, žije v registrovaném partnerství s ženou původem ze Srí Lanky a vychovává s ní ve Švýcarsku dvě děti.

AfD považují ostatní parlamentní strany za krajně pravicovou, kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit je také v hledáčku spolkové civilní kontrarozvědky. Ve třech spolkových zemích – Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku – ji místní tajné služby vedou jako prokazatelně krajně pravicovou. V dalších šesti spolkových zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá.

Weidelová se přitom snaží prezentovat umírněnou tvář strany, v minulosti se tak dostávala často do konfliktu s hlavní tváří národoveckého křídla Björnem Höckem z Durynska. Vystudovaný učitel dějepisu vešel ve známost svými kontroverzními výroky, soud ho opakovaně potrestal za použití nacistického hesla „Alles für Deutschland“ (Vše pro Německo – heslo polovojenské nacistické organizace Sturmabteilung, zkráceně SA – pozn. redakce). V minulosti Höcke například požadoval změnu přístupu k německým dějinám o 180 stupňů.

Podpora AfD v Německu

AfD se ve volbách v poslední době daří. V červnových volbách do Evropského parlamentu se umístila na druhém místě se ziskem 15,9 procenta.

V zářijových volbách do sněmů východoněmeckých spolkových zemí Sasko, Durynsko a Braniborsko získala vždy kolem třiceti procent, a v Durynsku dokonce hlasování těsně vyhrála.

Vzhledem k tomu, že s AfD ostatní strany odmítají spolupracovat, se v ani jedné z těchto zemí nebude podílet na vládě. Oproti zdání, které vyvolaly letošní volby, ale AfD není jen východoněmecký fenomén. Výrazně uspěla i v loňských zemských volbách v Hesensku a Bavorsku.

Označení kandidát na kancléře je spíše symbolické, nezakládá žádný nárok na sestavování vlády po volbách. Může ale pomoci k větší viditelnosti, televizní stanice často pořádají debaty kandidátů na kancléře.

V minulosti označovaly své volební lídry za kandidáty na kancléře jen dvě dominantní formace německé politické scény – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Tentokrát se budou o funkci předsedy či předsedkyně vlády ucházet hned čtyři kandidáti.

Už v září se volebním lídrem CDU/CSU stal předseda CDU Friedrich Merz, který se prosadil vůči bavorskému premiérovi a předsedovi CSU Markusovi Söderovi. Merz má podle současných průzkumů největší šanci se kancléřem po volbách skutečně stát. Na počátku listopadu rozhodla strana Zelených, že ji do voleb povede jako kandidát na kancléře současný ministr hospodářství Robert Habeck.

Nynější kancléř Olaf Scholz se oficiálně kandidátem svých sociálních demokratů stal až na konci listopadu po týdnech dohadů, zda by strana neměla větší šanci uspět ve volbách v čele s oblíbeným ministrem obrany Borisem Pistoriusem.

Podle pátečního průzkumu veřejného mínění pro stanici ARD by nyní volby do Spolkového sněmu vyhrála CDU/CSU s dvaatřiceti procenty hlasů. Na druhém místě by skončila AfD s osmnácti procenty a až na třetím SPD, která je nyní nejsilnější vládní stranou. Měla by šestnáct procent. Zelení, druhá strana vládní koalice, by dostali čtrnáct procent.

Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu by překročila ještě nová levicově populistická strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), naopak pod ní by se ziskem čtyř procent zůstala donedávna vládní Svobodná demokratická strana (FDP). Do sněmu by se poprvé od roku 1990 nemusela dostat ani postkomunistická Levice.

Handl: Vnímají Trumpa a republikány za svůj model

Podle Vladimíra Handla z katedry německých a rakouských studií Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy se AfD těší podpoře, a to především na východě. Strana má podle něj zároveň velkou podporu lidí do pětadvaceti let. „Nyní už nemůžeme říct, že by to byla strana protestních voličů. Volby ukazují, že asi 65 procent lidí, kteří ji volí, vědí velice dobře, proč ji volí – kvůli jejímu programu, ne protože nesouhlasí s ostatními politickými stranami,“ řekl Handl.

Důležitými impulzy pro voliče AfD jsou podle Handla především otázka migrační krize. „My vidíme, že všechny politické strany zpřísnily svoji azylovou politiku, ale AfD je tady prostě lídr,“ vysvětlil s tím, že stranu nejvíce volí nízkopříjmové skupiny obyvatel s nižším vzděláním. „Ty lépe příjmové skupiny, nebo i důchodci spíš volí nadále CDU/CSU – čili konzervativní strany,“ dodal.

10 minut
Vladimír Handl z katedry německých a rakouských studií FSV UK o Weidelové a AfD
Zdroj: ČT24

Členové Alternativy pro Německo podle Handla přijali vítězství republikána Donalda Trumpa v USA „zcela euforicky“. „Vnímají Trumpa a republikány za svůj model,“ řekl s tím, že inspiraci si vzali i z Trumpova způsobu vedení volební kampaně.

Dodal, že AfD opakuje, že míru na Ukrajině je třeba dosáhnout za jakoukoliv cenu. „V podstatě tedy na ruských podmínkách,“ vysvětlil Handl. Strana je podle něj také pro obnovení dodávek ruského plynu a nafty.

Weidelová podle něj má „tah na volební účast“, zatímco Höcke, hlavní tváří národoveckého křídla AfD, by podle něj „tuto cestu nevolil“. „On opravdu buduje stranu zespoda, jako tu pravicově-radikální, až extrémní stranu, která je otevřená skutečně do pravicového až neonacistického extrému,“ varoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Kyjeva přicestovali Macron, Starmer, Merz a Tusk

Pokud Rusko bude i nadále odmítat příměří, zvýší na něj Evropa ve spolupráci s USA tlak, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron na svých sociálních sítích. V sobotu, společně s šéfem britské vlády Keirem Starmerem, německým kancléřem Friedriechem Merzem a polským premiérem Donaldem Tuskem, se v Kyjevě účastní setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Česko přes videohovor zastoupí premiér Petr Fiala.
07:47Aktualizovánopřed 20 mminutami

Média tvrdí, že si Indie a Pákistán poprvé telefonovaly

Indický zpravodajský web CNN-News18 tvrdí, že si Pákistán a Indie poprvé telefonovaly. Islámábád si prý přeje i setkání představitelů obou zemí, aby uklidnili současnou situaci. Informaci však zatím nelze ověřit, země se k tomu oficiálně nevyjádřily. K deeskalaci vyzval také ministr zahraničí USA Marco Rubio. Země i v sobotu hlásily vzájemné údery. V indickém Kašmíru pákistánský útok podle tamní policie zabil pět lidí.
06:08Aktualizovánopřed 51 mminutami

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
před 4 hhodinami

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

Indická armáda v pátek sestřelila stovky bezpilotních letounů, které na několik míst v indické části Kašmíru vyslal sousední Pákistán, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP to ale Islámábád popírá. Dillí také dříve oznámilo, že ostřelovalo kašmírskou hranici u pákistánských hranic, kvůli čemuž podle agentury AFP zemřelo pět lidí včetně jednoho dítěte. Reuters během dne také informoval, že v indických městech byly slyšet výbuchy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 13 hhodinami

Nového papeže čekají v USA nelehké úkoly, tamní vládu kritizoval

Zvolení prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přivítala administrativa Donalda Trumpa. Ten mu gratuloval mezi prvními a výběr konkláve označil za poctu. Nový pontifik Lev XIV. přitom ještě jako kardinál kritizoval některé kroky vlády USA, především v oblasti imigrační politiky. Nový papež bude mít také nelehký úkol: sjednotit katolickou církev ve Spojených státech, která je hned po Brazílii, Mexiku a Filipínách na světě nejpočetnější. Zvlášť pravicové konzervativní proudy doufají, že opustí některé z liberálnějších postojů svého předchůdce. Amerika bude také čekat, jak se papež postaví například k omezování nošení zbraní nebo rodičovství stejnopohlavních párů, jež v minulosti kritizoval.
před 13 hhodinami

Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Kyjeva. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu a oznámil, že Budapešť vyhostila dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím. Kyjev v reakci následně vyhostil dvojici maďarských diplomatů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...