Kandidátkou na kancléřku Alternativy pro Německo (AfD) bude její spolupředsedkyně Alice Weidelová, oznámil Tino Chrupalla, druhý předseda strany, která je označovaná za populistickou až krajně pravicovou. Vlastního kandidáta na funkci kancléře strana nominovala poprvé. Ovšem šance, že se Weidelová stane kancléřkou, jsou údajně mizivé.
AfD nominovala na kancléřku spolupředsedkyni Weidelovou
Pětačtyřicetiletá Weidelová vstoupila do AfD už v roce 2013, tedy krátce po jejím založení. Spolupředsedkyní je od roku 2022. Už v letech 2017 a 2021 vedla stranu do parlamentních voleb, tehdy ovšem v tandemu. Tentokrát se AfD rozhodla pro jediného volebního lídra a poprvé od založení si zvolila kandidáta na kancléře. Formálně potvrdí volbu lednový sjezd.
Weidelová je přitom spíše netypickou členkou této protiimigrační strany, které dominují muži. Ekonomka dříve pracovala pro nadnárodní banky, žije v registrovaném partnerství s ženou původem ze Srí Lanky a vychovává s ní ve Švýcarsku dvě děti.
AfD považují ostatní parlamentní strany za krajně pravicovou, kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit je také v hledáčku spolkové civilní kontrarozvědky. Ve třech spolkových zemích – Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku – ji místní tajné služby vedou jako prokazatelně krajně pravicovou. V dalších šesti spolkových zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá.
Weidelová se přitom snaží prezentovat umírněnou tvář strany, v minulosti se tak dostávala často do konfliktu s hlavní tváří národoveckého křídla Björnem Höckem z Durynska. Vystudovaný učitel dějepisu vešel ve známost svými kontroverzními výroky, soud ho opakovaně potrestal za použití nacistického hesla „Alles für Deutschland“ (Vše pro Německo – heslo polovojenské nacistické organizace Sturmabteilung, zkráceně SA – pozn. redakce). V minulosti Höcke například požadoval změnu přístupu k německým dějinám o 180 stupňů.
Podpora AfD v Německu
AfD se ve volbách v poslední době daří. V červnových volbách do Evropského parlamentu se umístila na druhém místě se ziskem 15,9 procenta.
V zářijových volbách do sněmů východoněmeckých spolkových zemí Sasko, Durynsko a Braniborsko získala vždy kolem třiceti procent, a v Durynsku dokonce hlasování těsně vyhrála.
Vzhledem k tomu, že s AfD ostatní strany odmítají spolupracovat, se v ani jedné z těchto zemí nebude podílet na vládě. Oproti zdání, které vyvolaly letošní volby, ale AfD není jen východoněmecký fenomén. Výrazně uspěla i v loňských zemských volbách v Hesensku a Bavorsku.
Označení kandidát na kancléře je spíše symbolické, nezakládá žádný nárok na sestavování vlády po volbách. Může ale pomoci k větší viditelnosti, televizní stanice často pořádají debaty kandidátů na kancléře.
V minulosti označovaly své volební lídry za kandidáty na kancléře jen dvě dominantní formace německé politické scény – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Tentokrát se budou o funkci předsedy či předsedkyně vlády ucházet hned čtyři kandidáti.
Už v září se volebním lídrem CDU/CSU stal předseda CDU Friedrich Merz, který se prosadil vůči bavorskému premiérovi a předsedovi CSU Markusovi Söderovi. Merz má podle současných průzkumů největší šanci se kancléřem po volbách skutečně stát. Na počátku listopadu rozhodla strana Zelených, že ji do voleb povede jako kandidát na kancléře současný ministr hospodářství Robert Habeck.
Nynější kancléř Olaf Scholz se oficiálně kandidátem svých sociálních demokratů stal až na konci listopadu po týdnech dohadů, zda by strana neměla větší šanci uspět ve volbách v čele s oblíbeným ministrem obrany Borisem Pistoriusem.
Podle pátečního průzkumu veřejného mínění pro stanici ARD by nyní volby do Spolkového sněmu vyhrála CDU/CSU s dvaatřiceti procenty hlasů. Na druhém místě by skončila AfD s osmnácti procenty a až na třetím SPD, která je nyní nejsilnější vládní stranou. Měla by šestnáct procent. Zelení, druhá strana vládní koalice, by dostali čtrnáct procent.
Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu by překročila ještě nová levicově populistická strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), naopak pod ní by se ziskem čtyř procent zůstala donedávna vládní Svobodná demokratická strana (FDP). Do sněmu by se poprvé od roku 1990 nemusela dostat ani postkomunistická Levice.
Handl: Vnímají Trumpa a republikány za svůj model
Podle Vladimíra Handla z katedry německých a rakouských studií Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy se AfD těší podpoře, a to především na východě. Strana má podle něj zároveň velkou podporu lidí do pětadvaceti let. „Nyní už nemůžeme říct, že by to byla strana protestních voličů. Volby ukazují, že asi 65 procent lidí, kteří ji volí, vědí velice dobře, proč ji volí – kvůli jejímu programu, ne protože nesouhlasí s ostatními politickými stranami,“ řekl Handl.
Důležitými impulzy pro voliče AfD jsou podle Handla především otázka migrační krize. „My vidíme, že všechny politické strany zpřísnily svoji azylovou politiku, ale AfD je tady prostě lídr,“ vysvětlil s tím, že stranu nejvíce volí nízkopříjmové skupiny obyvatel s nižším vzděláním. „Ty lépe příjmové skupiny, nebo i důchodci spíš volí nadále CDU/CSU – čili konzervativní strany,“ dodal.
Vladimír Handl z katedry německých a rakouských studií FSV UK o Weidelové a AfD (zdroj: ČT24)
Členové Alternativy pro Německo podle Handla přijali vítězství republikána Donalda Trumpa v USA „zcela euforicky“. „Vnímají Trumpa a republikány za svůj model,“ řekl s tím, že inspiraci si vzali i z Trumpova způsobu vedení volební kampaně.
Dodal, že AfD opakuje, že míru na Ukrajině je třeba dosáhnout za jakoukoliv cenu. „V podstatě tedy na ruských podmínkách,“ vysvětlil Handl. Strana je podle něj také pro obnovení dodávek ruského plynu a nafty.
Weidelová podle něj má „tah na volební účast“, zatímco Höcke, hlavní tváří národoveckého křídla AfD, by podle něj „tuto cestu nevolil“. „On opravdu buduje stranu zespoda, jako tu pravicově-radikální, až extrémní stranu, která je otevřená skutečně do pravicového až neonacistického extrému,“ varoval.