Na post německého kancléře si myslí ostrý Scholzův kritik Merz

Nahrávám video

Německo čekají v únoru předčasné volby a na post spolkového kancléře si dělá největší naděje Friedrich Merz. Devětašedesátiletý politik je předsedou opoziční konzervativní CDU, která v průzkumech s přehledem vede. Merz je mimo jiné ostrým kritikem vlády kancléře Olafa Scholze.

Merzova politická kariéra začala velmi brzy – už v 70. letech v mládežnické organizaci konzervativní CDU, odkud pak strmě stoupala. Nejprve byl Merz europoslanec, v polovině 90. let přesídlil do Bundestagu. Tehdy mladý, ambiciózní politik se stal nadějí CDU, která se na přelomu tisíciletí potácela v aféře Helmuta Kohla ohledně neprůhledného financování strany.

Merz měl nápady, které zaujaly. „Dámy a pánové, tomuto daňovému systému Spolkové republiky Německo už opravdu nikdo nerozumí,“ kritizoval v roce 2003 příliš komplikované německé daňové přiznání a svou snahu ho zjednodušit formuloval tak, že by mělo být tak jednoduché, aby se všechno vešlo na pivní tácek.

Jeho stoupající hvězda ale narazila na Angelu Merkelovou, tehdy už šéfku CDU. Strana byla v opozici a Merz jí musel uvolnit post předsedy poslaneckého klubu. Po několika letech soupeření s Merkelovou z politiky odešel a v roce 2009 už do Bundestagu nekandidoval. Živil se jako právník, byl členem i šéfem řady dozorčích rad nadnárodních korporací.

Šéfem strany napotřetí

Do německé politiky se vrátil, až když z ní Merkelová chtěla sama odejít. „Jak řekl spolkový prezident Joachim Gauck: ‚Naše srdce je velké. Ale naše možnosti jsou omezené.‘ Přál bych si, aby tato slova zazněla už v roce 2015 nebo 2016. Něco takového se nesmí opakovat,“ prohlásil s narážkou na migrační krizi v roce 2018, kdy strana vybírala do svého čela nástupce Merkelové.

Merz dvakrát neuspěl s pokusem stát se novým předsedou CDU. Vyšlo to až napotřetí poté, co strana prohrála v roce 2021 parlamentní volby. „CDU se s tímto volebním výsledkem stala politickým případem na pokraji insolvence, vyžadujícím zásadní reformy,“ prohlásil tehdy.

Kritik Scholze

Merz je ostrým kritikem Scholzovy vlády. Kancléře nazval „obyčejným klempířem moci“, který nemá vizi ani rozhodnost. Německo podle Merze musí vyjít ze svého stínu. „Německo má úkol, který přesahuje hranice jeho vlastní země. Musíme být v této Evropské unii připraveni převzít část odpovědnosti za vedení a předkládat návrhy, jak by se měla tato Evropská unie dále rozvíjet.“

Merz podporuje Ruskem napadenou Ukrajinu. V květnu 2022, ještě dřív než Scholz, navštívil Kyjev, kde se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským, čímž vyjádřil solidaritu a podpořil dodávky těžkých zbraní Ukrajině. Aktivní podporu Kyjevu prosazuje i nadále. Německo by podle něj nemělo klást červené linie jenom samo sobě, ale také Rusku. Na rozdíl od Scholze by Merz Ukrajině poskytl rakety Taurus, o které Kyjev dlouhodobě žádá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Tři libanonští vojáci, včetně jednoho generála, zahynuli při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters to oznámila libanonská armáda. Izrael to později potvrdil s tím, že incident vyšetřuje. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
10:04AktualizovánoPrávě teď

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
před 56 mminutami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 3 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 6 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 8 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 16 hhodinami
Načítání...