Předčasné volby do německého Spolkového sněmu by se měly uskutečnit 23. února. Na termínu se dohodli zástupci parlamentních frakcí vládní sociální demokracie (SPD) a opoziční konzervativní unie CDU/CSU, uvedla v úterý dopoledne agentura DPA s odkazem na své zdroje. Oficiálně musí volební termín schválit prezident Frank-Walter Steinmeier. Kancléř Olaf Scholz po rozpadu vládní koalice minulý týden usiloval o vypsání voleb na konec března, opozice žádala lednový termín.
Německé SPD a CDU se dohodly na předčasných volbách
Vláda sousední země se minulou středu rozpadla kvůli sporům o další směřování, především v hospodářské a finanční politice. Kabinet složený z SPD, Zelených a svobodných demokratů (FDP) Německo vedl od prosince 2021. FDP opustila kabinet, a Německo tak má nyní vládu menšinovou. Scholz původně chtěl požádat o důvěru v parlamentu v polovině ledna, a to i s vědomím, že ji nedostane. Volby by pak vycházely s dodržením potřebných lhůt na už zmíněný konec března.
Předseda opoziční CDU Friedrich Merz ale žádal dřívější termín hlasování a také z průzkumů veřejného mínění vyplývalo, že by si většina Němců přála volby dřív než na přelomu zimy a jara. Před příliš brzkým termínem ale varovala předsedkyně státní volební komise Ruth Brandová, podle ní by mohl být spojený se značnými logistickými problémy včetně nedostatku papíru na tisk volebních lístků či problémů se sháněním volebních komisařů a místností. Únorový termín označila za „proveditelný“.
Scholz v nedělním diskusním pořadu televize ARD řekl, že se případně podvolí dohodě frakcí své sociální demokracie a CDU/CSU. Podle zdrojů DPA našly parlamentní skupiny kompromis, kterým je právě 23. únor. S ním souhlasila i druhá vládní strana, tedy Zelení. Scholz o důvěru v parlamentu požádá pravděpodobně 16. prosince, sněm musí rozhodnout do 48 hodin.
Podle německé ústavy může kancléř požádat Spolkový sněm o důvěru, když se chce ujistit, zda má nadále podporu dostatečného počtu poslanců. Může, ale nemusí to spojit s konkrétním návrhem zákona. V případě, že důvěru nedostane, může prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit. Podle ústavy následují do šedesáti dnů předčasné volby.
V dějinách spolkové republiky se s žádostí o vyslovení důvěry kancléři obrátili na Spolkový sněm pětkrát. Ve dvou případech – v roce 1982 u kancléře Helmuta Schmidta a v roce 2001 u Gerharda Schrödera – předčasné volby nenásledovaly, protože zákonodárci vyjádřili šéfovi vlády důvěru. Willy Brandt v roce 1972, Helmut Kohl v roce 1982 a Schröder v roce 2005 využili – podobně jako nyní Scholz – ústavní možnosti požádat o důvěru, aby volby naopak vyvolali.
Po zkušenostech z meziválečné Výmarské republiky autoři v Základním zákonu, který je německou obdobou ústavy, zakotvili po druhé světové válce při vyvolávání předčasných voleb silnou pozici kancléře.
Průzkum: Vede CDU/CSU před AfD
Pokud by se předčasné volby konaly nyní, zvítězila by podle pondělního průzkumu agentury INSA konzervativní unie CDU/CSU s 32,5 procenta hlasů následovaná Alternativou pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. AfD by získala 19,5 procenta.
Až za ní by skončila Scholzova SPD s 15,5 procenta a její koaliční partner, strana Zelených s 11,5 procenta. Sedm procent hlasů by dostalo nové levicově populistické Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Kolem pětiprocentní hranice, jejíž překročení je nutné pro vstup do parlamentu, se pohybuje FDP.
