Německo si připomíná třicet let od rasistických pogromů na sídlišti v Rostocku. Pravicoví extremisté a neonacisté tehdy útočili na ubytovnu žadatelů o azyl. Policie dostala výtržnosti pod kontrolu až po několika dnech. Odpovědnost za pomalý zásah úřady nikomu z jejích řad dosud neprokázaly.
Tehdejší obrázky se vryly do německé paměti. Žadatelé o azyl a vietnamští dělníci byli vydáni na pospas skinheadům a pravicovým extremistům. Panelák se slunečnicí, ve kterém se cizinci skrývali, se stal symbolem. „Dům je dnes v památkové péči. Je varováním a připomínkou ostudných dní naší země,“ řekl k výročí spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier.
Budova fungovala jako ubytovna pro uprchlíky. Kapacita byla omezená, žadatelé o azyl leželi i před domem. Neonacisté začali demonstrovat, házet kamení a pak i zápalné lahve. Za přihlížení a tleskání místních obyvatel. „Cizinci pryč, cizinci pryč“ a „Německo Němcům, Německo Němcům“, ozývalo se skandování.
Uvnitř byl tehdy uvězněný spolu s ostatními běženci i úředník Wolfgang Richter z cizineckého odboru města. „Ti blázni už dole vnikli do budovy. Už jsem telefonoval s policií a ta to pořád nechápe. Vůbec nepochopila, co se tady děje,“ spílal Richter před třiceti lety. Neonacisté v komunistické NDR oficiálně neexistovali, pogrom v Lichtenhagenu ukázal, že východní Německo má přitom s radikální pravicí velký problém.
Lidem na ubytovně šlo o život, policie zasáhla až s několikahodinovým zpožděním. „Vůbec jsem nerozuměl světu kolem sebe. Důvěra ve stát a vládu byla pryč,“ vzpomíná bývalý smluvní dělník v NDR z Vietnamu Nguyen Do Thinh. „Věděli jsme, že si musíme pomoci sami. Zabarikádovali jsme dole schodiště, aby na nás nemohli zaútočit,“ přidává se Richter.
Vyšetřování vyzněla naprázdno
Podle zpravodaje ČT v Německu Pavla Poláka policie nezakročila, protože chyběla vůle nějak zareagovat, nejen mezi politiky, ale i ve společnosti. „Veškerá vyšetřování, která potom byla zahájena na úrovni spolkové země, vyzněla naprázdno i s ohledem na interní konflikty mezi jednotlivými politickými stranami,“ vysvětlil Polák.
„A také je třeba říct, že pro tehdejší policejní jednotky byl ten pogrom v Lichtenhagenu velmi překvapivý, velice je zaskočil a sešla se tam celá řada chyb a špatných rozhodnutí. Jedna z nich byla, že policie nevěděla, jak velký rozsah výtržností je. Primárně ale ve společnosti přetrvávalo spíše nastavení na událost co nejrychleji zapomenout,“ nastínil reportér.
Policie před třiceti lety v Lichtenhagenu selhala. Kdo konkrétně za to nese odpovědnost, se dosud nevyšetřilo.
