Berlín na pět let omezí výši nájmu části bytů. Snaží se tak řešit prudké zdražování

Vedení Berlína schválilo strop nájmů pro půl druhého milionu bytů postavených před rokem 2014. Nájemné se v nich nezvýší dalších pět let, informovala agentura DPA. Vládnoucí koalice sociálních demokratů, strany Levice a strany Zelených reagovala na prudký růst nákladů na bydlení v německém hlavním městě v uplynulých letech. Rozhodnutí musí ještě potvrdit regionální parlament, kde ale mají koaliční strany zastoupené v zemské vládě většinu.

Zmrazení nájemného v Berlíně má vstoupit v platnost od roku 2020 se zpětnou účinností k 18. červnu 2019. Určující hranicí je výstavba před rokem 2014 a cenotvorba by měla odrážet rok 2013, který je na bytovém trhu v Berlíně považován ještě za zdravý. Zohledněn bude také následný růst cen nájemného i vybavení bytu.

Maximální cenu nájemného za metr čtvereční bez vedlejších poplatků stanoví u nových nájemních smluv Berlín na 9,8 eura (250 korun). Stávající nájemní smlouvy mohou tuto horní hranici překročit, pokud to ale bude o více než 20 procent, bude nájemné považováno za lichvářské. V takovém případě bude nájemné úředně sníženo na 120 procent výše zmíněného maxima.

Stanovení stropu nájemného ale neznamená, že pronajímatelé nemohou cenu zvyšovat. Od roku 2022 bude možné nájemné navyšovat o roční inflační vyrovnání ve výši 1,3 procenta. Zdražit až o jedno euro na metr čtvereční bez úředního souhlasu bude možné také tehdy, pokud částka bude zdůvodněna rekonstrukcí a modernizací. K vyrovnání vyšších rekonstrukčních nákladů pak bude nutný úřední souhlas.

Sdružení nájemníků je spokojené, realitní sektor má obavy

Přijatý krok je v rámci Německa ojedinělý a je považován za kontroverzní. Kritizuji ho podnikatelé ve stavebnictví, opozice i asociace německých měst DST. Realitní sektor se obává dopadů na výstavbu a na investice do oprav. Naopak sdružení nájemníků ho oslavuje jako historickou šanci, která zajistí dostupné bydlení pro širokou veřejnost.

Německá metropole se po sjednocení země v roce 1990 stala oblíbeným místem k životu především kvůli podprůměrným cenám bydlení. List Der Tagesspiegel v této souvislosti Berlín 90. let označil za ráj pro nájemníky. Výrazný zájem o byty a přistěhovalectví ale vedly k tomu, že nájmy silně vzrostly a bydlení se stalo méně dostupným.

I průměrné pražské nájemné zřejmě překračuje berlínský strop

S vysokými nájmy se nepotýká jen Berlín, ale i další německá města – i tam se debatuje o možnostech, jak zdražování zpomalit. Nejvyšší nájmy v celém Německu jsou podle Der Tagesspiegel v Mnichově, kde se u nových smluv platí 17,98 eura (460 korun) za metr čtvereční. 

Ceny nájemního bydlení rostou také v Praze. Pro srovnání, průměrné bytové nájemné bez poplatků v Praze podle údajů Trigemy ve druhém čtvrtletí činilo 327 korun za metr čtvereční měsíčně. Zamýšlený berlínský strop tak překračuje zhruba o 30 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
před 2 hhodinami

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
před 18 hhodinami

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.