Na nové bydlení Češi potřebují přes jedenáct ročních platů. Šetřit musí více než Němci i Britové

Nedostupnost bydlení je v Česku výrazná. Vyplývá to i z posledního průzkumu společnosti Deloitte, podle kterého musí Češi na byt o 70 metrech čtverečních vynaložit přes jedenáct ročních průměrných výdělků, což je nejvíc ze sledovaných evropských zemí. Praha pak vévodí evropským metropolím v rychlosti meziročního zdražování. Studie vycházející z dat za rok 2018 zahrnuje šestnáct evropských zemí.

„Od roku 2015 rostou ceny nemovitostí v České republice relativně dynamicky, možná nejdynamičtěji v celé Evropě. Těch důvodů je vícero, u nás se velmi málo staví, dokončuje se málo projektů a zároveň lidé vnímají byty jako velmi dobrou investici a chtějí je kupovat,“ poznamenal manažer oddělení nemovitostí z Deloitte Petr Hána.

Když si tak chce Čech pořídit nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních, musí počítat s tím, že ho v průměru přijde na 11,2 ročního platu. Podle průzkumu tak musí šetřit více než v jiných evropských zemích.

Kolik průměrných ročních platů je ve vybraných evropských státech potřeba na nákup nového bytu o rozměrech 70 m2?
Zdroj: Deloitte

Druhou nejvyšší hodnotu v průzkumu vykázalo Lotyšsko, jehož obyvatelé na bydlení o stejné rozloze vynaloží 10,1 ročního platu. Další v pořadí jsou Britové s 9,4 ročního platu, Chorvaté se 7,9 ročního platu a Poláci se 7,5 ročního platu. Naopak nejsnadněji na byt podle studie dosáhnou Portugalci, kterým stačí 3,8 ročního platu.

Zdražování obydlí přitom loni v tuzemsku nepolevilo. Česko podle Hány dohání západní země. Průměrná cena napříč republikou se tak oproti předchozímu roku zvýšila o 16,8 procenta, ceny v Praze dokonce rostly ze všech sledovaných hlavních měst nejvíce, a to o 22 procent.

Nahrávám video

I přes významný růst ale ceny v Česku stále ještě nedosahují západní úrovně. Nejdražšími zeměmi byly loni Norsko a Francie, kde lidé v průměru platili přes čtyři tisíce eur za metr čtvereční (zhruba 102 tisíc), ovšem v případě Norska to zahrnuje jenom data u rodinných domků. Pro srovnání v tuzemsku byla průměrná hodnota 2,5 tisíce eur za metr čtvereční (asi 64 tisíc korun).

Centrum Paříže vyjde nájemníky draho

Značně se v Evropě liší ceny nájmů. Vůbec nejdražší měsíční nájem je v centru Paříže, kde lidé platí v průměru 27,8 eura (přes sedm set korun) za metr čtvereční, na druhém a třetím místě jsou norská města Oslo (25,3 eura za metr čtvereční) a Trondheim (21,3 eura za metr čtvereční).

Nejlevnější nájem ze sledovaných měst je v maďarském Debrecínu, kde vyjde průměrně na 6,4 eura za metr čtvereční. Nájemníky v Praze metr čtvereční v průměru stojí 13,4 eura (téměř 350 korun), v Brně 9,6 eura a v Ostravě 6,6 eura.

Průměrný měsíční nájem ve vybraných evropských městech (v eurech za m2, za rok 2018)
Zdroj: Deloitte

Studie porovnávala celkem 16 evropských zemí. Kromě Česka také Belgii, Dánsko, Francii, Chorvatsko, Itálii, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko a Velkou Británii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 4 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 7 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled