Na nové bydlení Češi potřebují přes jedenáct ročních platů. Šetřit musí více než Němci i Britové

Nedostupnost bydlení je v Česku výrazná. Vyplývá to i z posledního průzkumu společnosti Deloitte, podle kterého musí Češi na byt o 70 metrech čtverečních vynaložit přes jedenáct ročních průměrných výdělků, což je nejvíc ze sledovaných evropských zemí. Praha pak vévodí evropským metropolím v rychlosti meziročního zdražování. Studie vycházející z dat za rok 2018 zahrnuje šestnáct evropských zemí.

„Od roku 2015 rostou ceny nemovitostí v České republice relativně dynamicky, možná nejdynamičtěji v celé Evropě. Těch důvodů je vícero, u nás se velmi málo staví, dokončuje se málo projektů a zároveň lidé vnímají byty jako velmi dobrou investici a chtějí je kupovat,“ poznamenal manažer oddělení nemovitostí z Deloitte Petr Hána.

Když si tak chce Čech pořídit nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních, musí počítat s tím, že ho v průměru přijde na 11,2 ročního platu. Podle průzkumu tak musí šetřit více než v jiných evropských zemích.

Kolik průměrných ročních platů je ve vybraných evropských státech potřeba na nákup nového bytu o rozměrech 70 m2?
Zdroj: Deloitte

Druhou nejvyšší hodnotu v průzkumu vykázalo Lotyšsko, jehož obyvatelé na bydlení o stejné rozloze vynaloží 10,1 ročního platu. Další v pořadí jsou Britové s 9,4 ročního platu, Chorvaté se 7,9 ročního platu a Poláci se 7,5 ročního platu. Naopak nejsnadněji na byt podle studie dosáhnou Portugalci, kterým stačí 3,8 ročního platu.

Zdražování obydlí přitom loni v tuzemsku nepolevilo. Česko podle Hány dohání západní země. Průměrná cena napříč republikou se tak oproti předchozímu roku zvýšila o 16,8 procenta, ceny v Praze dokonce rostly ze všech sledovaných hlavních měst nejvíce, a to o 22 procent.

Nahrávám video
Události: Drahé bydlení a hypotéky
Zdroj: ČT24

I přes významný růst ale ceny v Česku stále ještě nedosahují západní úrovně. Nejdražšími zeměmi byly loni Norsko a Francie, kde lidé v průměru platili přes čtyři tisíce eur za metr čtvereční (zhruba 102 tisíc), ovšem v případě Norska to zahrnuje jenom data u rodinných domků. Pro srovnání v tuzemsku byla průměrná hodnota 2,5 tisíce eur za metr čtvereční (asi 64 tisíc korun).

Centrum Paříže vyjde nájemníky draho

Značně se v Evropě liší ceny nájmů. Vůbec nejdražší měsíční nájem je v centru Paříže, kde lidé platí v průměru 27,8 eura (přes sedm set korun) za metr čtvereční, na druhém a třetím místě jsou norská města Oslo (25,3 eura za metr čtvereční) a Trondheim (21,3 eura za metr čtvereční).

Nejlevnější nájem ze sledovaných měst je v maďarském Debrecínu, kde vyjde průměrně na 6,4 eura za metr čtvereční. Nájemníky v Praze metr čtvereční v průměru stojí 13,4 eura (téměř 350 korun), v Brně 9,6 eura a v Ostravě 6,6 eura.

Průměrný měsíční nájem ve vybraných evropských městech (v eurech za m2, za rok 2018)
Zdroj: Deloitte

Studie porovnávala celkem 16 evropských zemí. Kromě Česka také Belgii, Dánsko, Francii, Chorvatsko, Itálii, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko a Velkou Británii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026
Načítání...