Hypoteční sazby se dál tlačí dolů. V době drahých bytů a regulací usilují banky o nové klienty

Nahrávám video
Zprávy ve 12: Hypotéky v červnu dál zlevňovaly
Zdroj: ČT24

Průměrná úroková sazba hypoték v červnu klesla na 2,76 procenta z květnových 2,80 procenta, a sazby se tak snižovaly pátý měsíc v řadě. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostla.

V červnu opět vzrostl zájem o hypoteční úvěry, sjednáno jich bylo 7119, což je o 142 více než v předchozím měsíci. Lidé si tak sjednali půjčky na pořízení bydlení za 16,498 miliardy korun, což je zhruba o 0,6 miliardy korun více než v květnu. V meziročním srovnání ovšem objem i počet nových hypoték klesl.

„Za poklesem se dá vidět boj poskytovatelů hypotečních úvěrů o podíl na trhu. Banky první kvartál v podstatě čekaly, co se na trhu bude dít, jak se promítnou nové podmínky od ČNB,“ poznamenal hlavní analytik Broker Consulting Martin Novák. 

Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Zdroj: Fincentrum Hypoindex/Hypoindex.cz

V červnu každopádně pokračující akční nabídky přilákaly zatím nejvyšší počet zájemců o hypoteční úvěr v tomto roce, upozornil hlavní analytik finančně poradenské společnosti Fincentrum Josef Rajdl. „I tak se však jedná o objemy obvyklé v minulých letech pro slabší měsíce. Výsledky hypoindexu také potvrzují, že růst cen nemovitostí se prozatím nezastavil a průměrná výše hypotečního úvěru poprvé překonala hranici 2,3 milionu korun,“ doplnil Rajdl. 

Ochlazení na hypotečním trhu trvá

Za poklesem úrokových sazeb je podle ředitele hypotečních úvěrů Raiffeisenbank Milana Voldřicha pokles cen dlouhodobých finančních zdrojů na trhu, z nichž jsou hypotéky financovány. „Během léta neočekáváme žádné výrazné změny v trendu vývoje sazeb, budou stagnovat na stávající úrovni,“ uvedl.

Právě proto, že je na trhu stále hodně peněz, se banky podle hypotečního specialisty ChytryHonza.cz Daniela Horňáka snaží za každou cenu najít nové klienty. „I v červnu tedy přišly s řadou nabídek v podobě snížení úrokových sazeb a různých akcí pro klienty,“ uvedl.

Vývoj počtu sjednaných hypoték
Zdroj: Fincentrum Hypoindex

Celkově si lidé za první půlrok sjednali 36 874 hypotečních úvěrů za 83,597 miliardy korun. Ve stejném období loni ovšem objem hypoték překonal již hranici 100 miliard korun, když lidé uzavřeli přes 49 tisíc hypoték. „Hypoteční trh tedy zažívá stále velké ochlazení. Důvodem jsou regulace hypoték z minulého roku a vysoké ceny bytů,“ uvedl Rajdl.

Podle výkonného ředitele společnosti Capek&Co Michala Čapka je zřejmé, že se ČNB zpřísněním podmínek pro poskytnutí hypoték nepodařilo zastavit zdražování cen nemovitostí. „Ale podařilo se jí zastavit předlužovaní klientů, kteří by v budoucnu mohli mít se splácením hypotéky potíže. Nebýt zpřísnění podmínek, v pohodě by si ji vzali i nyní a banky by jim v apetitu lepších a lepších čísel v klidu půjčily,“ uvedl.

Zdražování hypoték by mohla podnítit ČNB růstem svých sazeb

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček míní, že snižování úrokových sazeb na hypotečních úvěrech by mohlo vést k navýšení objemu hypoték v druhém pololetí letošního roku. „Vzhledem k nedostatku nemovitostí v žádaných lokalitách by růst objemu hypotečních úvěrů pravděpodobně vedl k dalšímu navyšování cen na realitním trhu. Dělo by se tak v situaci, kdy již v předchozím období došlo k prudkému růstu cen nemovitostí,“ dodal.

Analytik Broker Consulting Novák předpokládá, že se úrokové sazby budou teď držet mírně pod tři procenta. „Bude jenom záležet, jestli Česká národní banka ještě zvedne úrokové sazby, nebo ne. Potom by se dal čekat mírný růst hypotečních sazeb,“ uvažuje.

Nad úroveň tří procent se letos hypoteční sazby nepodívají podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy hlavně tehdy, pokud dojde k dalšímu zhoršení mezinárodních ekonomických podmínek. Naopak by spíše ještě klesaly. Vliv může mít eskalace obchodní války či tvrdý brexit.

„Trh nyní míní, že pravděpodobnost tvrdého brexitu opět narůstá, a to kvůli vnitropolitickému vývoji v Británii, a zejména kvůli možnosti, že se britským premiérem stane Boris Johnson. Tvrdý brexit, k němuž může dojít letos v posledním čtvrtletí roku, by měl na exportně orientovanou českou ekonomiku neblahý dopad. Avšak vedl by k tlaku na pokles úrokových sazeb, včetně sazeb hypotečních,“ přiblížil Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026
Načítání...