ČNB bude určovat parametry hypoték, schválila vláda

Česká národní banka (ČNB) zřejmě získá zákonnou pravomoc určovat parametry úvěrů na bydlení. Novelu zákona o ČNB schválila vláda. Má to omezit možná rizika na finančním trhu, mimo jiné nadměrné zadlužování domácností. Normu musí ještě schválit parlament a podepsat prezident.

Veškerá omezení hypoték ze strany ČNB nyní mají podobu doporučení bankám, protože dosud neexistuje zákon, jímž by si centrální banka mohla tato pravidla vynutit. Nicméně těmito doporučeními se banky většinou řídí.

„Cílem novely je, aby ČNB mohla i do budoucna plnit svůj mandát udržování stability finančního sektoru,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Právní závaznost regulace hypoték je zásadní pro zajištění rovných podmínek na trhu a zabránění nekalé konkurenci. Pokud by na hypoteční trh ve větší míře vstoupili zahraniční či nebankovní poskytovatelé, vynucování pravidel stanovených doporučením by v jejich případě nebylo stejně účinné jako u domácích bank,“ doplnil guvernér.

Obdobné právně závazné limity úvěrových ukazatelů již platí v řadě jiných zemí EU, například na Slovensku či v Rakousku. Jejich zákonné ukotvení doporučil České republice mj. Mezinárodní měnový fond.

Návrh novely zákona již na počátku roku 2017 schválila vláda, tehdejší sněmovna jej ovšem nestihla před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny projednat. Návrh tak ministerstvo financí předložilo znovu. Řada poslanců při loňském projednávání vyjadřovala obavy, že navrhovaná regulace ztíží dostupnost hypoték, a tím i bydlení.

V současnosti ČNB ve svém doporučení bankám ukládá, aby většině lidí poskytovaly hypotéky do 80 procent hodnoty nemovitosti (ukazatel LTV) a mezi 80 a 90 procenty jen omezenému počtu žadatelů. Splátka hypotéky a dalších dluhů by od loňského 1. října neměla přesáhnout 45 procent čistého měsíčního příjmu žadatele (ukazatel DSTI) a celkové zadlužení devítinásobek jeho čistého ročního příjmu (ukazatel DTI). Dle návrhu bude moci ČNB zákonem stanovit horní hranici u jednoho ukazatele, u kombinace dvou ukazatelů, anebo u všech tří ukazatelů.

V této souvislosti bylo do zákona nově zařazeno i opatření, na základě kterého by mohli mladí Češi do 36 let získat k hypotékám snadnější přístup. „Mladí žadatelé o hypotéky jsou specifickou skupinou, která na počátku ekonomické aktivity často disponuje nízkými úsporami a relativně nižšími příjmy. To se může následně odrazit v plnění limitů úvěrových ukazatelů, což tímto návrhem zohledňujeme,“ doplňuje ministryně financí Alena Schillerová.

11 minut
Analytik společnosti Chytrý Honza Daniel Horňák k novému posuzování hypoték
Zdroj: ČT24

Pokud tedy ČNB v budoucnu stanoví závazné limity úvěrových ukazatelů, pak budou horní hranice těchto ukazatelů pro žadatele ve věku do 36 let mírnější oproti těm, které by platily pro ostatní žadatele. V případě LTV vyšší o 10 procentních bodů, DSTI vyšší o 5 procentních bodů a DTI vyšší o jednoroční násobek čistých příjmů. Na pořízení vlastního bydlení by si tak mohli teoreticky půjčit až sto procent hodnoty nemovitosti, navíc by jim stačily k tomu i nižší příjmy. 

Nová pravidla se nebudou týkat již sjednaných hypoték

Nadále bude platit, že u každého žadatele musí banka řádně prověřit jeho úvěruschopnost. Banky tak budou v případě mladých žadatelů postupovat individuálně a posuzovat, jak velký úvěr budou z hlediska perspektivy svých příjmů schopni splácet.

Návrhem se zavádí také tolerovaná 5% objemová výjimka, která znamená, že na pět procent úvěrů se limity vůbec neuplatní. Tato výjimka umožní bankám individuálněji posuzovat žadatele a přihlédnout například k zajištění úvěru obytnou nemovitostí i v případech, kdy není jeden či více ukazatelů splněn. Ovšem i nadále platí povinnost i u těchto případů posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr. 

Nová pravidla se nebudou vztahovat na již sjednané hypotéky v případě, že nedojde k jejich dodatečnému navýšení.

Opoziční ODS rozhodnutí vlády kritizuje

Pokud jde o část novely, která se týká regulace ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů, není v členské základně České bankovní asociace jednotný názor na její potřebnost. Může to souviset s tím, že dosavadní doporučení ČNB fungují, na což se z jedné strany lze dívat tak, že zákonná úprava není zapotřebí, na druhé straně tu může být názor, že zákonná úprava právě proto nebude 'bolet', řekl poradce bankovní asociace Vladimír Staňura.

Z pohledu regulace trhu se nic zásadního nestane. ČNB již dnes fakticky nastavuje ukazatele a banky je celkem poslušně drží v mezích určených regulátorem, doplnil Daniel Horňák ze společnosti ChytryHonza.cz.

Opoziční ODS rozhodnutí vlády kritizovala. Česko podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka nepotřebuje ani dramatickou regulaci hypotečního trhu, kterou ČNB již provádí nyní. „Riziko v regulaci hypoték vidím především v tom, že ČNB může omezit prostor střední třídě pořídit si vlastní nemovitost prostřednictvím hypotečního úvěru a přinutí ji žít pouze v nájemním bydlení,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 23 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...