ČNB bude určovat parametry hypoték, schválila vláda

Česká národní banka (ČNB) zřejmě získá zákonnou pravomoc určovat parametry úvěrů na bydlení. Novelu zákona o ČNB schválila vláda. Má to omezit možná rizika na finančním trhu, mimo jiné nadměrné zadlužování domácností. Normu musí ještě schválit parlament a podepsat prezident.

Veškerá omezení hypoték ze strany ČNB nyní mají podobu doporučení bankám, protože dosud neexistuje zákon, jímž by si centrální banka mohla tato pravidla vynutit. Nicméně těmito doporučeními se banky většinou řídí.

„Cílem novely je, aby ČNB mohla i do budoucna plnit svůj mandát udržování stability finančního sektoru,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Právní závaznost regulace hypoték je zásadní pro zajištění rovných podmínek na trhu a zabránění nekalé konkurenci. Pokud by na hypoteční trh ve větší míře vstoupili zahraniční či nebankovní poskytovatelé, vynucování pravidel stanovených doporučením by v jejich případě nebylo stejně účinné jako u domácích bank,“ doplnil guvernér.

Obdobné právně závazné limity úvěrových ukazatelů již platí v řadě jiných zemí EU, například na Slovensku či v Rakousku. Jejich zákonné ukotvení doporučil České republice mj. Mezinárodní měnový fond.

Návrh novely zákona již na počátku roku 2017 schválila vláda, tehdejší sněmovna jej ovšem nestihla před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny projednat. Návrh tak ministerstvo financí předložilo znovu. Řada poslanců při loňském projednávání vyjadřovala obavy, že navrhovaná regulace ztíží dostupnost hypoték, a tím i bydlení.

V současnosti ČNB ve svém doporučení bankám ukládá, aby většině lidí poskytovaly hypotéky do 80 procent hodnoty nemovitosti (ukazatel LTV) a mezi 80 a 90 procenty jen omezenému počtu žadatelů. Splátka hypotéky a dalších dluhů by od loňského 1. října neměla přesáhnout 45 procent čistého měsíčního příjmu žadatele (ukazatel DSTI) a celkové zadlužení devítinásobek jeho čistého ročního příjmu (ukazatel DTI). Dle návrhu bude moci ČNB zákonem stanovit horní hranici u jednoho ukazatele, u kombinace dvou ukazatelů, anebo u všech tří ukazatelů.

V této souvislosti bylo do zákona nově zařazeno i opatření, na základě kterého by mohli mladí Češi do 36 let získat k hypotékám snadnější přístup. „Mladí žadatelé o hypotéky jsou specifickou skupinou, která na počátku ekonomické aktivity často disponuje nízkými úsporami a relativně nižšími příjmy. To se může následně odrazit v plnění limitů úvěrových ukazatelů, což tímto návrhem zohledňujeme,“ doplňuje ministryně financí Alena Schillerová.

Nahrávám video

Pokud tedy ČNB v budoucnu stanoví závazné limity úvěrových ukazatelů, pak budou horní hranice těchto ukazatelů pro žadatele ve věku do 36 let mírnější oproti těm, které by platily pro ostatní žadatele. V případě LTV vyšší o 10 procentních bodů, DSTI vyšší o 5 procentních bodů a DTI vyšší o jednoroční násobek čistých příjmů. Na pořízení vlastního bydlení by si tak mohli teoreticky půjčit až sto procent hodnoty nemovitosti, navíc by jim stačily k tomu i nižší příjmy. 

Nová pravidla se nebudou týkat již sjednaných hypoték

Nadále bude platit, že u každého žadatele musí banka řádně prověřit jeho úvěruschopnost. Banky tak budou v případě mladých žadatelů postupovat individuálně a posuzovat, jak velký úvěr budou z hlediska perspektivy svých příjmů schopni splácet.

Návrhem se zavádí také tolerovaná 5% objemová výjimka, která znamená, že na pět procent úvěrů se limity vůbec neuplatní. Tato výjimka umožní bankám individuálněji posuzovat žadatele a přihlédnout například k zajištění úvěru obytnou nemovitostí i v případech, kdy není jeden či více ukazatelů splněn. Ovšem i nadále platí povinnost i u těchto případů posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr. 

Nová pravidla se nebudou vztahovat na již sjednané hypotéky v případě, že nedojde k jejich dodatečnému navýšení.

Opoziční ODS rozhodnutí vlády kritizuje

Pokud jde o část novely, která se týká regulace ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů, není v členské základně České bankovní asociace jednotný názor na její potřebnost. Může to souviset s tím, že dosavadní doporučení ČNB fungují, na což se z jedné strany lze dívat tak, že zákonná úprava není zapotřebí, na druhé straně tu může být názor, že zákonná úprava právě proto nebude 'bolet', řekl poradce bankovní asociace Vladimír Staňura.

Z pohledu regulace trhu se nic zásadního nestane. ČNB již dnes fakticky nastavuje ukazatele a banky je celkem poslušně drží v mezích určených regulátorem, doplnil Daniel Horňák ze společnosti ChytryHonza.cz.

Opoziční ODS rozhodnutí vlády kritizovala. Česko podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka nepotřebuje ani dramatickou regulaci hypotečního trhu, kterou ČNB již provádí nyní. „Riziko v regulaci hypoték vidím především v tom, že ČNB může omezit prostor střední třídě pořídit si vlastní nemovitost prostřednictvím hypotečního úvěru a přinutí ji žít pouze v nájemním bydlení,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
před 15 hhodinami

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
před 19 hhodinami

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
před 23 hhodinami

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Stát bude od října opět denně regulovat maximální ceny paliv

Ministerstvo financí oznámilo, že od 1. října obnovuje regulaci cen pohonných hmot. Marže obchodníků bude zastropována na 2,50 koruny na litr paliva. Ceny budou opět vyhlašovány na webu resortu. Vláda od 1. října rovněž sníží spotřební daň na naftu. Ta stejně jako na jaře klesne z původních 9,95 koruny za litr na 8,011. U benzinu zůstane daň beze změn. Kabinet rovněž uvalil mimořádnou sektorovou daň na rafinerie, uplatňovat se bude letos a příští rok. Reagoval tak na mimořádný růst rafinerských marží.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Vláda schválila na příští rok deficit 386 miliard

Ministři na pondělním zasedání vlády schválili návrh státního rozpočtu pro příští rok. Deficit bude oproti původnímu plánu o tři miliardy nižší, tedy 386 miliard korun. I přesto ale bude stát v příštím roce hospodařit s druhým nejhlubším schodkem od vzniku samostatného Česka. Kabinet také obnovil od října regulaci cen pohonných hmot. Podpořil i valorizaci důchodů a jednorázový příspěvek dva tisíce korun.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Průměrný důchod vzroste o 304 korun, k tomu důchodci dostanou jednorázově dva tisíce

Vláda se shodla na valorizaci důchodů od ledna o 304 korun, průměrná penze tak vzroste na 22 196 korun, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Dále podle něj rozhodla o jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2000 korun. Při jeho rozdělení do dvanácti měsíců mohou penzisté nakonec počítat zhruba s 470 korunami měsíčně navíc. Rozhodnutí podle Juchelky směřuje k cíli zachovat kupní sílu důchodců i nezatěžovat budoucí náklady systému. O výši penzí rozhodla vláda současně s návrhem státního rozpočtu na příští rok.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.