Von der Leyenová bude novou šéfkou Komise. Klíčovou bruselskou instituci tak poprvé v historii povede žena

7 minut
Události: Von der Leyenová jako nová šéfka Komise
Zdroj: ČT24

V čele příští Evropské komise stane dosavadní německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Její nástup do funkce v tajné volbě podpořilo 383 europoslanců. Německá politička se tak stane vůbec první ženou v čele této instituce. Krátce před hlasováním jí podporu slíbila klíčová socialistická frakce S&D a liberální frakce Obnova Evropy. Jisté hlasy měla od počátku u lidoveckých europoslanců z EPP.

„Děkuji vám za důvěru, kterou jste mi dali,“ řekla von der Leyenová, blízká spolupracovnice německé kancléřky Angely Merkelové, krátce poté co šéf europarlamentu oznámil výsledky hlasování. Uvedla, že si je vědoma velké zodpovědnosti, která před ní nyní stojí. Své zvolení šedesátiletá německá politička pokládá za hlas „pro silnou Evropu od východu na západ, od severu k jihu“, pro Evropu, která je odhodlána bojovat za vlastní budoucnost a nebojovat mezi sebou.

„Viděla jsem, že je třeba práce s politickými skupinami, abych je přesvědčila. A dala dohromady pracovní program pro příštích pět let. Jsem neskutečně šťastná, že ani ne po dvou týdnech se nám podařilo dosáhnout proevropské většiny. To je solidní start,“ prohlásila. Přeje si s europarlamentem pracovat konstruktivně na klíčových úkolech, které před EU stojí. „Před dvěma týdny se zdálo nemožné, že se do této fáze dostanu,“ dodala.

Von der Leyenová potřebovala nejméně 374 hlasů, nakonec tedy obdržela jen o devět hlasů více. Proti jejímu nástupu do čela Komise bylo 327 členů Evropského parlamentu. Z výsledku tajného hlasování je však patrné, že von der Leyenová nedokázala o svých kvalitách pro práci v čele Evropské komise přesvědčit značný počet europoslanců ani z těch frakcí, které jí oficiálně před tajným hlasováním vyslovily podporu. „V demokracii platí, že většina je většina,“ reagovala na výsledek tajné volby von der Leyenová.

Na řadě je sestavit tým

Stávajícího předsedu EK Jeana-Claudea Junckera by měla nahradit od počátku listopadu. Do té doby musí ve spolupráci s členskými zeměmi EU sestavit svůj tým, přeje si přitom co nejvyrovnanější zastoupení mužů a žen. Každého z budoucích eurokomisařů čeká následně slyšení před příslušnými výbory europarlamentu a bývá pravidlem, že někteří neuspějí.

„Je pro mne důležité najít komisaře, kteří budou moci mít významná portfolia tak, aby bylo jasné, že východ a střed Evropy jsou zastoupeny odpovídajícím způsobem,“ uvedla šéfka budoucí Evropské komise. Zdůraznila, že její tým by měl být vysoce oddán své práci. „Dnes žádám lídry zemí EU, aby mi nabídli do Komise ty nejlepší kandidáty, co nejdříve to půjde,“ prohlásila.

Gratulace se scházejí z celé Unie

Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že šéfkou Evropské komise se v osobě Ursuly von der Leyenové stane přesvědčená a přesvědčivá Evropanka. Těší se na novou partnerku v Bruselu a na dobrou spolupráci. Končící německé ministryni obrany gratulují i další němečtí politici, ať už z vládní křesťanské a sociální demokracie nebo z řad opozičních Zelených
a Levice.

S gratulací se přidal i předseda Evropské rady Donald Tusk, nebo český premiér Andrej Babiš (ANO). Na Twitteru napsal, že je to schopná žena. „Její volbu jsem podporoval a těším se na spolupráci v Evropské radě a doufám, že již zanedlouho budeme mít příležitost osobně probrat naše očekávání od EU,“ uvedl na Twitteru. V anglické verzi svého tweetu premiér uvedl, že si s von der Leyenovou bude chtít promluvit o svých představách o budoucnosti EU.

Také český ministr zahraničí Tomáš Petříček poblahopřál von der Leyenové. „Vítám její odhodlání přispět k tomu, aby EU byla jednotná a vnitřně silnější,“ napsal. Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09), který byl jedním z hostů večerního pořadu Události, komentáře, na von der Leyenové ocenil její zkušenosti s řízením velkých resortů, proevropské smýšlení a to, že má blíže ke střední Evropě. Naopak podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) bude von der Leyenová slabou šéfkou. Znovu se také vrátil k diskutovanému systému výběru.

16 minut
Události, komentáře s Mikulášem Peksou (Piráti) a Jiřím Pospíšilem (TOP 09)
Zdroj: ČT24

Rakouská kancléřka Brigitte Bierleinová prostřednictvím svého mluvčího popřála von der Leyenové mnoho úspěchů. „A těším se na úzkou spolupráci,“ dodala. „Evropa musí vykročit kupředu, proto musíme spolupracovat,“ uvedl v gratulaci španělský premiér Pedro Sánchez s tím, že cílem je spravedlivější, sociální, udržitelná a feministická Evropa.

Zvolení von der Leyenové uvítali také švédský premiér Stefan Löfven, jeho portugalský kolega António Costa, chorvatský premiér Andrej Plenković nebo dosluhující belgický ministerský předseda Charles Michel, který v čele Evropské rady nahradí Tuska.

Socialisté a liberálové se rozhodli na poslední chvíli

Socialisté se o podpoře německé lidovecké političky radili do posledního okamžiku. Šéfka frakce Iraxte Garcíaová následně v tiskovém prohlášení uvedla, že pro bude hlasovat „většina socialistických europoslanců“. Frakce bude následně bedlivě sledovat, zda kandidátka skutečně v čele Komise splní to, co v minulých dnech europoslancům slíbila.

Jistotu podpory měla dosavadní německá ministryně obrany a matka sedmi dětí v případě „své“ lidovecké a současně nejsilnější evropské politické frakce, kterou je Evropská lidová strana (EPP). Jasně to už dopoledne poté, co von der Leyenová oslovila plénum europarlamentu, deklaroval šéf EPP Manfred Weber. „Evropa musí být stabilní a musí být akceschopná,“ prohlásil.

Třetí frakcí, která se Němku rozhodla podpořit, jsou liberálové z uskupení Obnova Evropy. Podle jejího šéfa Daciana Ciolose pro ni plánovala hlasovat „naprostá většina“ liberálních europoslanců. „Těšíme se, že budeme společně intenzivně pracovat, abychom Evropu posunuli kupředu. Je před námi mnoho práce,“ uvedl Ciolos, šéf třetí největší politické skupiny v europarlamentu.

Silnější a jednotná Evropa

Von der Leyenová ještě před volbou v posledním projevu, v němž se snažila přesvědčit europoslance o svých předpokladech pro funkci šéfky Komise, uvedla, že Evropa by měla mít silnější a jednotnější hlas ve světě. „Musíme mít odvahu přijímat zahraničněpolitická rozhodnutí kvalifikovanou většinou,“ zdůraznila.

„Největší výzvou je, aby naše planeta byla zdravá. Chci do roku 2050 z Evropy první klimaticky neutrální kontintent. Musíme přistoupit k odvážným krokům. Potřebujeme zredukovat emise CO2 do roku 2030 o padesát procent a více. Musí se změnit, jak cestujeme, jak žijeme,“ konstatovala. Předložit chce první evropský klimatický zákon – a investovat rozsáhlé prostředky do ochrany klimatu. Von der Leyenová počítá s investicemi v hodnotě jeden trilion eur v následujícím desetiletí. 

Kandidátka na šéfku Evropské komise také lituje brexitu, ovšem respektuje ho. V projevu uvedla, že v případě, že to bude nutné, je připravena na další odklad brexitu, který by měl být nyní na konci října. „Spojené království zůstane naším partnerem,“ prohlásila.

24 minut
Von der Leyenová v projevu k europoslancům zdůraznila ochranu uprchlíků a klimatu
Zdroj: ČT24

Funkční Schengen a společný azylový systém

K uprchlické krizi řekla, že na moři platí právo zachraňovat životy. „Máme morální povinnost chránit (uprchlíky), snížit nelegální migraci, bojovat proti pašerákům,“ uvedla. Plně funkční Schengen je podle ní klíčem k prosperitě Unie. V nejbližších letech chce posílit pohraniční stráž a zmodernizovat azylový systém, aby byl „skutečně společný“.

Hodlá také bojovat proti násilí na ženách, klíčová je podle ní v tomto ohledu istanbulská úmluva. Usilovat hodlá o snížení nezaměstnanosti mladých, která činí v Evropě 14 procent. Plánuje kupříkladu ztrojnásobit rozpočet na program Erasmus v příštím období. „Musíme se starat o ty nejvíce zranitelné, musíme bojovat proti chudobě. Mám sedm dětí, takže vím, že je důležité, aby měly přístup ke vzdělání, sportu, koníčkům,“ podotkla s tím, že hodlá budovat „pilíř sociálních práv“.

Von der Leyenová zmínila v projevu dále i potřebu spravedlivého zdanění velkých internetových firem. V dokumentu, který shrnuje její plán pro práci budoucí Komise, německá politička zmiňuje vznik nové evropské genderové strategie, a slibuje, že hned v prvních sto dnech práce své Komise přijde s opatřeními, která zajistí transparentnost v platech.

Von der Leyenová si musela přízeň europoslanců získat

Němku jako nástupkyni Lucemburčana Jeana-Claudea Junckera nominovali počátkem měsíce šéfové států a vlád poté, co odpor některých z nich znemožnil plán navrhnout do čela Komise jejího dosavadního prvního místopředsedu, nizozemského socialistu Franse Timmermanse.

Výběr ženy, která nepatřila k „vedoucím kandidátům“ v květnových eurovolbách, však řadu poslanců rozladil. Proti dlouholeté spolupracovnici německé kancléřky Angely Merkelové uvnitř socialistické frakce jednoznačně vystupovali její krajané z německé sociální demokracie (SPD). Ti tvrdí, že von der Leyenová je nejslabším článkem současné německé vlády.

6 minut
Reakce na projev von der Leyenové v europarlamentu
Zdroj: ČT24

Von der Leyenová už minulý týden absolvovala slyšení ve frakcích, o jejichž podporu usilovala. Zelení dali ve svých vystoupeních najevo, že pro von der Leyenovou hlasovat nehodlají přes to, že ocenili některé její závazky, například v oblasti ochrany klimatu. „Pěkná řeč, ale kromě pěkných slov nic konkrétního,“ napsala na Twitter Ska Kellerová z vedení frakce zelených.

Von der Leyenovou se rozhodli nepodpořit také konzervativci z ECR. Oznámil to zástupce frakce Rafael Vitto. Její plány ohledně klimatu zkritizoval s tím, že poškodí některé sektory hospodářství i ty občany zemí EU, kteří v nich pracují. Jasně proti kandidatuře se vyslovili zástupci euroskeptické frakce Identita a demokracie i levicové GUE/NGL.

V pondělí ještě politička poslala socialistům a liberálům z Obnovy Evropy několikastránkové dopisy. V těch se zavázala uskutečnit pro ně důležité kroky v oblastech, jako je ochrana klimatu, sociální Evropa nebo mechanismus kontrolující vládu práva. Slíbila i řadu dalších věcí, včetně snahy vytvořit tým komisařů složený rovným dílem z žen a mužů či respektu k budoucím požadavkům europarlamentu na některé konkrétní zákonodárné iniciativy.

SPD zdůrazňuje aféry a neúspěchy německé kandidátky

Ursula von der Leyenová míří do evropské politiky z německé vlády, kde je ministryní obrany od prosince 2013. V Německu se stala vůbec první ženou v tomto úřadě. Předtím byla ministryní práce a sociálních věcí. V letech 2005 až 2009 působila v první vládě kancléřky Angely Merkelové jako ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež.

Němečtí europoslanci, kteří s volbou von der Leyenové nesouhlasili, upozorňují třeba na aféru spojenou se zaměstnáváním externistů při modernizaci německé armády i například na „explozi nákladů“ na rekonstrukci školicí lodi německého námořnictva Gorch Fock. Ta byla mnohonásobně předražená a je stále nedokončená.

V dokumentu, který přinesli do europarlamentu, je zmíněn rovněž případ s údajným opisováním v disertační práci, kde však vyšetřování vinu von der Leyenové neprokázalo. SPD navíc kandidátce vyčítá, že se jí nepodařilo modernizovat výzbroj německé armády, která se prý nyní nachází v zuboženém stavu a velká část německé vojenské techniky stále není bojeschopná.

Bundeswehr je připravený na zahraniční mise na bázi malých jednotek, v Africe, v Afghánistánu, na Balkáně. Co se ale celé armády a teritoriální obrany týče, tam zdaleka není tak akceschopný, jak by měl.
Hans-Peter Bartels
parlamentní zmocněnec pro ozbrojené síly

Například loni na jaře byly podle magazínu Spiegel bojeschopné jen čtyři ze 128 stíhaček Eurofighter. Kritizované jsou ale i časté problémy německých vládních letadel nebo velkorysé odměny, které její ministerstvo platilo externím poradcům a kterými se zabývá parlamentní vyšetřovací Komise. 

Pod vedením dnes šedesátileté političky ovšem Německo také zesílilo vojenskou spolupráci s Francií. „Evropská armáda je vizí, která by se mohla stát pro příští generace realitou. To, co vidíme dnes, a to, čeho jsme již dosáhli, jsou první konkrétní kroky. Tím, že jsme vytvořili Evropskou obrannou unii, jsme začali budovat to, co můžeme nazvat ,armádou Evropanů‘. Udržujeme národní armády pod autoritou suverénních států, ale lépe koordinované a vzájemně se posilující,“ prohlásila loni ministryně.

3 minuty
Europoslanci rozhodnou o von der Leyenové v čele Evropské komise
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny.
20:53AktualizovánoPrávě teď

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 4 hhodinami
Načítání...