Von der Leyenová hledá podporu europoslanců. Bez ohledu na jejich rozhodnutí opustí německou vládu

3 minuty
Události: Von der Leyenová nastínila europoslancům své priority
Zdroj: ČT24

Kandidátka na předsedkyni Evropské komise Ursula von der Leyenová europoslancům z nerozhodnuté socialistické frakce slíbila boj za snižování emisí, minimální mzdu i ochranu právního státu. Německou ministryni obrany do čela Komise navrhli lídři členských zemí EU. Její nominaci ale kritizují například němečtí sociální demokraté. Evropský parlament bude její kandidaturu schvalovat v úterý, ve středu von der Leyenová bez ohledu na výsledek hlasování opustí vládní post.

„Zítra (v úterý) budu žádat Evropský parlament o důvěru. Ve středu nehledě na výsledek odstoupím jako ministryně obrany, abych se mohla ze všech sil věnovat službě Evropě,“ napsala von der Leyenová na Twitteru v angličtině, francouzštině a němčině. Dodala, že je hluboce vděčná, že mohla pracovat pro německou armádu.

Kancléřka Angela Merkelová rozhodnutí von der Leyenové respektuje. Její dosavadní ministryně prý nyní dává všechny síly do evropského angažmá. „Rozhodla se, že to bude dělat s veškerým úsilím. To mě těší a tak ji také znám,“ poznamenala kancléřka při návštěvě Saska. 

Ministryní obrany je von der Leyenová od prosince 2013. Stala se v Německu vůbec první ženou v tomto úřadě. V letech 2009 až 2013 byla ministryní práce a sociálních věcí a v letech 2005 až 2009 byla v první vládě kancléřky Angely Merkelové ministryní pro rodinu, seniory, ženy a mládež.

Von der Leyenová bojuje o hlasy socialistů, poslala jim dopis

Von der Leyenová se obrátila na europoslance ze socialistické frakce dopisem. Slíbila jim v něm například snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 až o 55 procent. Docílit by toho chtěla mimo jiné zavedením uhlíkové daně či rozšířením systému emisních povolenek.

Podporu socialistů při úterním hlasování chce získat také příslibem, že jako předsedkyně Evropské komise podpoří vznik právního rámce, který by umožnil prosazení spravedlivé minimální mzdy na celoevropské úrovni.

Politička se v dopise europoslancům vyslovila také pro silnější roli Evropského parlamentu v unijním zákonodárném procesu. Zmínila se i o možnosti, že by mohl mít europarlament napříště právo zákony iniciovat. Toto právo má v současnosti v naprosté většině oblastí Evropská komise.

Von der Leyenová podpořila také zavedení unijního mechanismu na ochranu právního státu. V oblasti zahraniční politiky by podle ní měla Evropská unie přijímat v budoucnu rozhodnutí většinově, nikoli jednomyslně jako doposud.

Podle agentury Reuters se kandidátka do čela Komise také vyslovila pro reformu azylové politiky EU. Další odklad termínu odchodu Británie z Evropské unie chce von der Leyenová podpořit pouze v případě, že by k tomu Londýn poskytl dobrý důvod.

Von der Leyenová nemá nic jisté

Německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou navrhli na funkci předsedkyně Evropské komise na červencovém mimořádném summitu EU šéfové osmadvaceti států a vlád EU. V úterý budou o její kandidatuře hlasovat na plenárním zasedání ve Štrasburku poslanci Evropského parlamentu.

Podle agentury DPA přitom úspěch von der Leyenové závisí právě na podpoře přinejmenším části členů socialistické frakce. 

Spor o von der Leyenovou rozdělil německou koalici

Schválení političky CDU von der Leyenové do čela klíčové unijní instituce se snaží zabránit hlavně němečtí europoslanci zvolení za sociální demokracii (SPD). Podle informací DPA před setkáním von der Leyenové se zástupci evropských socialistů minulý týden rozdali přítomným dokument s výčtem údajných pochybení současné německé ministryně obrany.

Spis upozorňuje na aféru spojenou se zaměstnáváním externistů při modernizaci německé armády i například na „explozi nákladů“ na modernizaci školicí lodi německého námořnictva Gorch Fock. Zmíněn je také případ s údajným opisováním v disertační práci, kde však vyšetřování vinu von der Leyenové neprokázalo. SPD rovněž kandidátce do čela Komise vyčítá, že se jí nepodařilo modernizovat výzbroj německé armády, která se prý nyní nachází v zuboženém stavu.

Německým sociálním demokratům vadí i to, že ministryně obrany von der Leyenová vůbec nekandidovala v nedávných volbách do Evropského parlamentu, natož aby stála v čele některé z kandidátek.

Německá kancléřka Angela Merkelová označila odpor SPD vůči von der Leyenové za zátěž pro fungování velké koalice. Prozatímní šéfka SPD Malu Dreyerová je však toho názoru, že koalice CDU a sociální demokracie by se kvůli volbě šéfky Komise neměla rozpadnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...