Von der Leyenová hledá podporu europoslanců. Bez ohledu na jejich rozhodnutí opustí německou vládu

Nahrávám video

Kandidátka na předsedkyni Evropské komise Ursula von der Leyenová europoslancům z nerozhodnuté socialistické frakce slíbila boj za snižování emisí, minimální mzdu i ochranu právního státu. Německou ministryni obrany do čela Komise navrhli lídři členských zemí EU. Její nominaci ale kritizují například němečtí sociální demokraté. Evropský parlament bude její kandidaturu schvalovat v úterý, ve středu von der Leyenová bez ohledu na výsledek hlasování opustí vládní post.

„Zítra (v úterý) budu žádat Evropský parlament o důvěru. Ve středu nehledě na výsledek odstoupím jako ministryně obrany, abych se mohla ze všech sil věnovat službě Evropě,“ napsala von der Leyenová na Twitteru v angličtině, francouzštině a němčině. Dodala, že je hluboce vděčná, že mohla pracovat pro německou armádu.

Kancléřka Angela Merkelová rozhodnutí von der Leyenové respektuje. Její dosavadní ministryně prý nyní dává všechny síly do evropského angažmá. „Rozhodla se, že to bude dělat s veškerým úsilím. To mě těší a tak ji také znám,“ poznamenala kancléřka při návštěvě Saska. 

Ministryní obrany je von der Leyenová od prosince 2013. Stala se v Německu vůbec první ženou v tomto úřadě. V letech 2009 až 2013 byla ministryní práce a sociálních věcí a v letech 2005 až 2009 byla v první vládě kancléřky Angely Merkelové ministryní pro rodinu, seniory, ženy a mládež.

Von der Leyenová bojuje o hlasy socialistů, poslala jim dopis

Von der Leyenová se obrátila na europoslance ze socialistické frakce dopisem. Slíbila jim v něm například snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 až o 55 procent. Docílit by toho chtěla mimo jiné zavedením uhlíkové daně či rozšířením systému emisních povolenek.

Podporu socialistů při úterním hlasování chce získat také příslibem, že jako předsedkyně Evropské komise podpoří vznik právního rámce, který by umožnil prosazení spravedlivé minimální mzdy na celoevropské úrovni.

Politička se v dopise europoslancům vyslovila také pro silnější roli Evropského parlamentu v unijním zákonodárném procesu. Zmínila se i o možnosti, že by mohl mít europarlament napříště právo zákony iniciovat. Toto právo má v současnosti v naprosté většině oblastí Evropská komise.

Von der Leyenová podpořila také zavedení unijního mechanismu na ochranu právního státu. V oblasti zahraniční politiky by podle ní měla Evropská unie přijímat v budoucnu rozhodnutí většinově, nikoli jednomyslně jako doposud.

Podle agentury Reuters se kandidátka do čela Komise také vyslovila pro reformu azylové politiky EU. Další odklad termínu odchodu Británie z Evropské unie chce von der Leyenová podpořit pouze v případě, že by k tomu Londýn poskytl dobrý důvod.

Von der Leyenová nemá nic jisté

Německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou navrhli na funkci předsedkyně Evropské komise na červencovém mimořádném summitu EU šéfové osmadvaceti států a vlád EU. V úterý budou o její kandidatuře hlasovat na plenárním zasedání ve Štrasburku poslanci Evropského parlamentu.

Podle agentury DPA přitom úspěch von der Leyenové závisí právě na podpoře přinejmenším části členů socialistické frakce. 

Spor o von der Leyenovou rozdělil německou koalici

Schválení političky CDU von der Leyenové do čela klíčové unijní instituce se snaží zabránit hlavně němečtí europoslanci zvolení za sociální demokracii (SPD). Podle informací DPA před setkáním von der Leyenové se zástupci evropských socialistů minulý týden rozdali přítomným dokument s výčtem údajných pochybení současné německé ministryně obrany.

Spis upozorňuje na aféru spojenou se zaměstnáváním externistů při modernizaci německé armády i například na „explozi nákladů“ na modernizaci školicí lodi německého námořnictva Gorch Fock. Zmíněn je také případ s údajným opisováním v disertační práci, kde však vyšetřování vinu von der Leyenové neprokázalo. SPD rovněž kandidátce do čela Komise vyčítá, že se jí nepodařilo modernizovat výzbroj německé armády, která se prý nyní nachází v zuboženém stavu.

Německým sociálním demokratům vadí i to, že ministryně obrany von der Leyenová vůbec nekandidovala v nedávných volbách do Evropského parlamentu, natož aby stála v čele některé z kandidátek.

Německá kancléřka Angela Merkelová označila odpor SPD vůči von der Leyenové za zátěž pro fungování velké koalice. Prozatímní šéfka SPD Malu Dreyerová je však toho názoru, že koalice CDU a sociální demokracie by se kvůli volbě šéfky Komise neměla rozpadnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA podnikly další vlnu úderů na Írán. Teherán útočil v Kuvajtu a Jordánsku

Americké oblastní velitelství na Blízkém východě (CENTCOM) podniklo další vlnu úderů na Írán, její ukončení oznámilo v sobotu brzy ráno. Šlo již o sedmou noc v řadě, kdy armáda USA zasahovala cíle v zemi. Americká armáda údajně zasáhla vojenskou infrastrukturu a armádní cíle. Íránská média tvrdí, že si americké útoky i vyžádaly nejméně tři oběti v provincii Hormozgán na jihu země, píší tiskové agentury.
00:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán hlásí požár dvou tankerů u Hormuzu, USA to označily za nepravdivé

Íránské revoluční gardy tvrdí, že dva ropné tankery vybuchly a začaly hořet poté, co propluly zaminovaným pásmem jižně od Hormuzského průlivu. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Podle Teheránu je tato významná námořní cesta mimořádně nebezpečná a zcela uzavřená. Podle serveru CNN se tvrzení Íránu nepodařilo nezávisle ověřit. Americká armáda označila toto prohlášení za nepravdivé.
00:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Požár na jihu Norska zranil tři lidi, přes sto domů je zničených

Požár u města Drammen na jihu Norska zničil přes sto domů. Desítky hasičů se v silném větru snaží dostat plameny pod kontrolu. Okolnosti vzniku požáru nejsou zatím známy. Úřady nehlásí oběti ani pohřešované, jsou ale nejméně tři zranění, napsaly agentura Reuters a místní média. Podle nich jde o nejničivější požár za posledních sto let.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bilance obětí červnových zemětřesení ve Venezuele přesáhla pět tisíc

Bilance obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostla na 5069. Dalších 16 740 lidí je zraněno a 17 907 je bez domova, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Počet obětí uváděný ve čtvrtek byl 4930, počet zraněných a vysídlených je již několik dní stejný.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lidé v Kyjevě protestovali proti odvolání Fedorova

Tisíce lidí v pátek večer v Kyjevě demonstrovaly proti rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat při rekonstrukci vlády ministra obrany Mychajla Fedorova, napsala agentura AFP. Podobné protesty se konaly i ve čtvrtek. Pětatřicetiletý Fedorov se těší značné oblibě a byl vnímán jako reformátor ukrajinské armády, která pátým rokem vzdoruje ruské invazi.
před 9 hhodinami

Ministr USA Mullin prohlásil, že vláda odhalila statisíce neoprávněných voličů

Podle amerického ministra vnitřní bezpečnosti Markwaynea Mullina identifikoval jím vedený resort 250 tisíc lidí, kteří nejsou americkými občany, a jsou přesto registrovaní k volbám ve státech Kalifornie, Pensylvánie, New Jersey a Nevada. Ministr pro to nepředložil žádné důkazy, podotkla agentura Reuters. Toto tvrzení přichází poté, co prezident Donald Trump bez poskytnutí důkazů zpochybňoval volební systém ve Spojených státech, a to jen několik měsíců před listopadovými volbami do Kongresu, připomínají média.
před 9 hhodinami

Ukrajina zničila Rusku bombardér osm set kilometrů od hranic, prohlásil Zelenskyj

Síly ukrajinské zpravodajské služby SBU zničily ruský bombardér Tupolev Tu-95, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zničení stroje potvrdila i SBU. Letoun byl na letišti Engels v Saratovské oblasti ve vzdálenosti asi osm set kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Rusko se k tomu nevyjádřilo. Kyjev později ohlásil také zásah ruské rafinerie v Jaroslavli, jedné z největších v zemi, a dvou tankerů a remorkéru v Azovském a Černém moři. Pokračovaly rovněž ruské útoky na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Izrael udeřil během pohřbu v Gaze, zemřelo osm lidí

Při izraelském vzdušném úderu na účastníky pohřbu v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy zahynulo nejméně osm lidí a dvacet jich bylo zraněno, píše agentura Reuters s odvoláním na zdravotníky. Izraelská armáda se k incidentu nevyjádřila. Při dalších úderech v palestinské enklávě byli zabiti nejméně čtyři lidé.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.