Evropské listy kritizují způsob výběru nového šéfa Evropské komise (EK). Navržení německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové považují za podvod na voličích, prohru evropské demokracie i německé kancléřky Angely Merkelové. Ta prosazovala systém takzvaných spitzenkandidátů. Rozhodování je nadále příliš závislé na vůli francouzsko-německého spojenectví, píší deníky. Analytici mluví rovnou o prohře střední Evropy.
„Fatální signál“ a „podvod na evropských voličích“. Média udivil návrh lídrů EU na šéfa Komise
Summit EU navrhl na předsedkyni komise německou ministryni obrany von der Leyenovou a na šéfa unijní diplomacie španělského politika Josepa Borrella. Zároveň zvolili příštím předsedou Evropské rady belgického premiéra Charlese Michela a šéfkou Evropské centrální banky Francouzku Christine Lagardeovou.
Lídři evropských stran pro europarlamentní volby, takzvaní spitzenkandidáti, nakonec žádnou z vrcholných funkcí nezískají. „Zůstává pocit, že (premiéři a prezidenti EU) obešli všechny evropské voliče, kteří dali hlas některému z takzvaných spitzenkandidátů, aby dosáhli zvolení předsedy Evropské komise demokratickým způsobem,“ napsal rakouský list Kurier.
Výběr německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové, která má být nástupkyní Jeana Clauda Junckera v čele EK, označil list za překvapivý, neboť k dispozici byla „řada jiných, kompetentnějších kandidátů, kteří dřeli v předvolebním boji“. Výběr von der Leyenové, jež je přesto „nepochybně kompetentní“, tak podle Kurieru zanechává „pachuť“. „Zůstává pocit, že by EU snesla dávku demokratizace,“ dodává deník.
Také podle rakouského listu Die Presse by rozhodování v EU mělo být demokratičtější. V současné Unii je totiž podle něj myslitelné obejít při rozhodování přímo volený Evropský parlament, nemyslitelné ale je obejít francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německou kancléřku Angelu Merkelovou.
„Tento poznatek uplynulých dní je z demokratického hlediska na pováženou,“ napsal list. Zároveň ovšem podle něj není na obzoru žádná alternativa francouzsko-německého motoru EU, ostatní státy se totiž stále nedokázaly dostatečně emancipovat. „Následek: kvalita Evropské unie zůstává v dobrých i zlých časem závislá na tomto duu,“ napsaly noviny.
„Opět se ukázalo, že EU je klub států a že jsou to státy, kdo rozhoduje o důležitých věcech,“ souhlasil v komentáři španělský list El Periódico.
Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová
„Pohřbený“ systém takzvaných spitzenkandidátů
Ačkoli se předsedkyní Evropské komise má stát Němka, členka Křesťanskodemokratické unie (CDU) a dlouhá léta blízká spolupracovnice Angely Merkelové, považuje nizozemský list De Volkskrant německou premiérku za hlavní poraženou. „Nejvíce prohrála spolková kancléřka Angela Merkelová,“ napsal.
„Ursula von der Leyenová je pro Merkelovou hořkou pilulkou, Macronovým ‚dárečkem‘, protože on jméno von der Leyenové vnesl do hry,“ uvedl nizozemský list. Jmenování ministryně obrany do čela Evropské komise se hrubě nelíbí německé sociální demokracii, koaličnímu partneru Merkelové CDU. Právě proto se kancléřka při závěrečném hlasování na summitu jako jediná zdržela hlasování, napsal De Volkskrant, který zároveň označil systém takzvaných spitzenkandidátů za „pohřbený“.
Polská Rzeczpospolita se naopak domnívá, že Merkelová v úterý na summitu triumfovala. „Nepravdivým se ukázalo být tvrzení, že (…) fiasko (personálního) balíčku s (spitzenkandidátem socialistů Fransem) Timmermansem je důkazem politického konce Angely Merkelové,“ napsal list. Dohodnuté personální řešení označila za splněný sen německé kancléřky. „Merkelová tuto partii sehrála bravurně – od porážky k triumfu,“ dodal list.
Maďarský list Magyar Nemzet kritizuje, že se v Evropské unii hovoří o „solidaritě“ Východu se Západem, nakonec ale tři vrcholné posty mají obsadit občané západní Evropy – Němka, Francouzka a Belgičan. „Toto řešení je výsledkem drsného prosazování národních zájmů,“ napsaly maďarské noviny. Podle nich je personální balíček „morálním vítězstvím těch, kteří vždy byli upřímní a hovořili o prosazování národních zájmů“.
Nová „železná lady“ a prohra střední Evropy
Nominace von der Leyenové byla podle švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung pro mnohé Němce překvapením. „Nikdo by ji předtím netipoval. V Německu panovala shoda, že je za svým politickým zenitem,“ napsal. Podle listu Tages-Anzeiger je ze švýcarského hlediska von der Leyenovou možné označit za „euroturbo-političku, tedy za přesvědčenou bojovnici za evropskou integraci“.
Evropské listy si kromě von der Leyenové všímají také nominace Christine Lagardeové, která byla navržena do čela Evropské centrální banky. „K moci se dostaly dvě železné lady,“ napsal italský list La Repubblica. Jmenování dvou žen do vrcholných pozic chválí například francouzský list La Libération, podle kterého z toho budou „profitovat“ všechny ženy a agenda jejich zrovnoprávnění s muži.
Analytici mluví v souvislosti se summitem o prohře zemí střední Evropy. „Nezastoupení střední a východní Evropy je výsledek nekonstruktivní politiky, kterou se státy V4 na summitu prezentovaly. V evropské politice lze nesouhlasit, ale jiným způsobem, který by navíc mělo doprovázet alternativní a zdůvodněné řešení. Toho nikdo z lídrů V4 nebyl schopen. Proto se nelze divit, že na tento region nic nezbylo,“ sdělil ČTK politolog z Masarykovy univerzity v Brně Petr Kaniok.
„Je to absolutní prohra V4 a východní části EU,“ uvedl analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Ondřej Mocek. Připomněl, že se při vyjednáváních spekulovalo o slovenském eurokomisaři Maroši Šefčovičovi jako o možném šéfovi unijní diplomacie nebo o Bulharce Kristalině Georgievové jako o možné předsedkyni Evropské rady, ani jeden z nich ale neuspěl.