Sociální demokracie strana 2 z 4

Největší komunistická strana v poměru k počtu obyvatel na světě vznikla před sto lety v Československu, kdy se pod vedením Bohumíra Šmerala odštěpila od sociálních demokratů. Stala se pak nedílnou součástí politického systému první republiky a po roce 1948 také rozhodující a totalitní mocí v zemi. Ustavující sněm KSČ začal před stoletím, 14. května 1921.

Prosinec roku 1920 se nenesl v klidné předvánoční náladě, ale naopak v revolučním duchu. V řadě měst se tisíce dělníků rozhodly připojit ke stávkám, obsadily podniky, radnice, elektrárny. Jedním z ohnisek bylo Kladno, kde stávku vedl i budoucí prezident Antonín Zápotocký. Žádal nejen zvýšení mezd dělníků, ale i konec vlády. Po zatčení tisíců protestujících ale nakonec stávky ustaly. Soud před sto lety, 13. dubna 1921, rozhodoval i o osudu kladenských radikálů, Zápotocký skončil ve vězení. Konflikt, kvůli kterému bylo na části území vyhlášeno i stanné právo, přitom začal jako vnitrostranický spor sociálních demokratů o vlastnictví Lidového domu.

Předsedou ČSSD byl znovu zvolen Jan Hamáček, záda mu bude jako statutární místopředseda nadále krýt Roman Onderka. Hamáček na sjezdu strany zvítězil nad poslankyní Kateřinou Valachovou i ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem. Dostal hlasy 140 z 270 delegátů. Petříček a Valachová byli v kandidátských projevech kritičtí vůči koaliční spolupráci s ANO. Hamáček coby její spoluarchitekt a vicepremiér se sice vůči některým krokům ANO ohradil, odchod z vlády by však považoval za chybu.

Výsledek nedělních zemských voleb v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci svědčí o podlomené důvěře v politiku. Prohlásila to spolupředsedkyně Zelených Annalena Baerbocková, jejíž strana je jedním z vítězů. Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, jehož strana sice skončila druhá, ale kvůli propadům je považována za poraženého, označil výsledek za zklamání. Bavorský premiér Markus Söder, kterého analytici označují za možného kancléřského kandidáta konzervativní koalice Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Křesťanskosociální unie (CSU), hovoří o budíčku pro CDU/CSU.

Nejhorší porážku v dějinách obou zemí utrpěla Křesťanskodemokratická unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové v nedělních zemských volbách v Bádensku-Württembersku a v Porýní-Falci – v obou případech sice skončila druhá, ale zřejmě bez šance dostat se do regionálních vlád. Konečné výsledky potvrdily drtivé vítězství Zelených premiéra Winfrieda Kretschmanna v Bádensku-Württembersku a ještě větší triumf sociální demokracie (SPD) porýnsko-falcké ministerské předsedkyně Malu Dreyerové.

Německo čeká první dějství letošního volebního maratonu, který zakončí v září volby do Spolkového sněmu. Zemské poslance vybírají v neděli voliči v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci, tedy v prvních dvou z celkem šesti zemí, které si letos zvolí nové parlamenty. Oboje volby jsou důležitým testem pro nové celostátní vedení křesťanských demokratů (CDU) v čele s Arminem Laschetem. Nebudou to mít ale vůbec jednoduché. Bádensko-Württembersko vede už deset let politik Zelených a v čele Porýní-Falce se zase po tři dekády střídají zástupci sociálních demokratů (SPD).

Opoziční sociální demokraté (PSD) zaznamenali překvapivé vítězství v nedělních parlamentních volbách v Rumunsku. Po sečtení hlasů z 99 procent volebních místností získali 30 procent, jejich šance na sestavení vlády jsou však zřejmě malé. Prezident Klaus Iohannis prohlásil, že se rýsuje středopravicová vládní koalice. Liberální premiér Ludovic Orban ale oznámil, že kvůli výsledku odstupuje z čela vlády, a naznačil, že nebude usilovat o premiérské křeslo. Hlasování poznamenala rekordně nízká účast.

Rumuny čekají v neděli čtvrté volby za poslední zhruba rok a půl. Po evropských, prezidentských a místních jsou to tentokrát volby parlamentní, které mohou dokonat mocenský obrat v zemi. Liberálové premiéra Ludovica Orbana jdou od jednoho volebního vítězství k druhému, většinou v parlamentu ale jejich menšinová vláda dosud nedisponovala. Zatímco však ještě začátkem roku měla Orbanova strana před ostatními velký náskok, pandemie nemoci covid-19 její preference srazila. Volby tak budou napínavější, než se ještě před nedávnem zdálo.

Ve stínu koronaviru se ve Vídni – nákazou nejvíc postižené oblasti Rakouska – konaly volby do zastupitelstva a zemského sněmu. Podle předběžných výsledků zůstává metropole baštou sociální demokracie (SPÖ). Strana dosavadního starosty Michaela Ludwiga by mohla získat až 43 procent hlasů, informovala agentura APA. Velké ztráty v hlavním městě, které je zároveň i jednou z devíti rakouských spolkových zemí, utrpěla pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ). O politický návrat usiloval také bývalý vicekancléř a exšéf Svobodných Heinz-Christian Strache, ovšem na jiné kandidátce.

Františku Sauerovi říkali pro jeho vysokou postavu Habán ze Žižkova. Začátkem 20. století patřil mezi pražskou bohému a blízce se přátelil například s Jaroslavem Haškem. A byl to také on, kdo v listopadu 1918 zorganizoval stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Podle nových výzkumů historiků byl ale Franta Sauer, jak si nejčastěji říkal, pouze vykonavatelem přání některých pražských politiků.

Ve čtvrtek večer se na Úřadu vlády sešly špičky koalice. Hlavním tématem bylo zrušení superhrubé mzdy. Nyní se platí jednotná patnáctiprocentní daň. Počítá se ale z hrubé mzdy navýšené o odvody na sociální pojištění. Nově by se kalkulovala pouze z hrubé mzdy. Jak bude daň vysoká, není jasné. Tématem schůzky měla být i výplata mimořádného příspěvku důchodcům. Výsledek jednání, které skončilo kolem půl deváté, politici nesdělili. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že v pátek se ve 14 hodin uskuteční tisková konference.

Německou sociální demokracii (SPD) povede do parlamentních voleb v příštím roce ministr financí Olaf Scholz. Politik, který je zároveň vicekancléřem v nynější vládě Angely Merkelové, to v pondělí oznámil na Twitteru. Lídr konzervativní unie CDU/CSU zatím znám není. Volby do Spolkového sněmu by se měly konat příští rok na podzim.

Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 94 let bývalý předseda německé sociální demokracie Hans-Jochen Vogel. Uvedla to německá tisková agentura DPA s odvoláním na rodinné kruhy. V posledních letech trpěl Parkinsonovou chorobou. Následník Williho Brandta ve funkci šéfa Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) stál v čele strany v letech 1987 až 1991. Byl rovněž dlouhodobým starostou Mnichova a spolkovým ministrem spravedlnosti.

Předčasné parlamentní volby v Severní Makedonii těsně vyhrál Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) expremiéra Zorana Zaeva. Podle předběžných výsledků, které oznámila centrální volební komise, obsadí 46 ze 120 křesel jednokomorového parlamentu. K vytvoření vlády tak svaz bude opět potřebovat koaliční partnery, vyjednávání zřejmě nebude snadné.

Vedení Berlína schválilo strop nájmů pro půl druhého milionu bytů postavených před rokem 2014. Nájemné se v nich nezvýší dalších pět let, informovala agentura DPA. Vládnoucí koalice sociálních demokratů, strany Levice a strany Zelených reagovala na prudký růst nákladů na bydlení v německém hlavním městě v uplynulých letech. Rozhodnutí musí ještě potvrdit regionální parlament, kde ale mají koaliční strany zastoupené v zemské vládě většinu.

Ostravští sociální demokraté se chtějí bránit u soudu proti nedávnému rozhodnutí předsednictva strany zrušit většinu místních organizací. Zatím však stále čekají na písemné vyhotovení rozhodnutí. Předsednictvo před dvěma týdny rozhodlo, že zruší sedmnáct z celkových 26 organizací, údajně kvůli špatným výsledkům v posledních komunálních volbách.

„Ten, který mluví naší řečí,“ lákají rakouské voliče plakáty favorizovaného lidoveckého exkancléře Sebastiana Kurze. A také plakáty exministra vnitra ze strany svobodných Herberta Kickla. Obě strany se v předvolebním boji vzájemně obviňovaly, kdo komu slogan ukradl, po volbách by ale mohly mít společného víc než jen plakáty. Přestože právě krach jejich koalice Rakušany k urnám přivedl, pokračování spolupráce je jedním z možných vyústění předčasného nedělního hlasování.

Moravskoslezská ČSSD chce odebrat licenci řadě organizací v Ostravě kvůli špatným výsledkům v posledních komunálních volbách. Informoval o tom šéf moravskoslezské organizace ČSSD Tomáš Hanzel. Řekl, že mezi členy strany jsou i takzvané černé duše. Krajské předsednictvo sociálních demokratů navrhuje tomu celostátnímu odebrat licence sedmnácti ze šestadvaceti místních buněk.

Pobouření politických špiček Německa vyvolalo hlasování zastupitelů malé obce Waldsiedlung v Hessensku. Jejím starostou se stal člen neonacistické NPD. Hlasovali pro něj i členové vládních stran – CDU a sociálních demokratů.

Kandidát na ministra kultury Lubomír Zaorálek má za sebou bohatou politickou kariéru. S kulturou se však jeho dosavadní profesní dráha míjela. Prezident Miloš Zeman, který před nominací dvaašedesátiletého exministra zahraničí Zaorálka už odmítl dva kandidáty do současné Babišovy vlády, přitom míval s bývalým spolustraníkem spory.

Poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) by podporoval rekonstruovanou vládu Andreje Babiše (ANO) v případě, že by ji opustila sociální demokracie. Řekl to v rozhovoru pro server iDNES.cz. Kritizoval v něm také některé členy nejužšího vedení strany, především ministry zahraničí Tomáše Petříčka a ministryni práce Janu Maláčovou. Předseda ČSSD Jan Hamáček pro Novinky.cz reagoval slovy, že Foldyna buď bude respektovat politiku a rozhodnutí ČSSD, nebo nebude jejím členem.

Podle části vedení ČSSD premiér nezvládá situaci kolem výměny ministra kultury. Koaliční partner tak reaguje na slova Andreje Babiše (ANO) pro Právo, že si za to sociální demokracie může sama. Místopředseda strany Ondřej Veselý řekl, že premiér jen hledá, na koho by svou neschopnost hodil. Prezident Miloš Zeman odvolá Antonína Staňka z čela resortu kultury ve středu – tedy dva měsíce poté, co ho o to Babiš požádal. Ke jménu jeho nástupce by se měl vyjádřit v polovině srpna. ČSSD nominovala Michala Šmardu.

Krajští lídři sociální demokracie se jasně neshodují na tom, zda má strana dál na post ministra kultury nominovat Michala Šmardu, kterého prezident odmítá jmenovat. Ten má nyní podporu šesti ze čtrnácti krajských lídrů. Stejný počet jich odmítl tvrzení, že vládní krize je i chybou ČSSD. O tom, zda by měla sociální demokracie ve vládě zůstat, ale nechtějí krajští lídři mluvit. Vyplývá to z ankety České televize.

V čele příští Evropské komise stane dosavadní německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Její nástup do funkce v tajné volbě podpořilo 383 europoslanců. Německá politička se tak stane vůbec první ženou v čele této instituce. Krátce před hlasováním jí podporu slíbila klíčová socialistická frakce S&D a liberální frakce Obnova Evropy. Jisté hlasy měla od počátku u lidoveckých europoslanců z EPP.