Dánové v úterý hlasují v předčasných parlamentních volbách, které by mohly vést ke vzniku širší koalice tvořené středolevými a středopravými politickými stranami. Volební místnosti se otevřely v 8 hodin ráno, uzavřeny budou o dvanáct hodin později.
Předvolební kampaň byla především soubojem o středové voliče. Podle průzkumu veřejného mínění Gallupova ústavu, publikovaného v pondělí večer, zůstávalo těsně před hlasováním 24 procent voličů nerozhodnutých, koho podpoří.
Dosavadní dánská premiérka Mette Frederiksenová, která stojí v čele menšinového kabinetu, v říjnu ohlásila předčasné volby pod tlakem jedné ze stran podporujících vládu, Radikální liberální strany. Frederiksenová byla oceňována za to, jak se jí podařilo provést zemi pandemií covidu-19, její kabinet se ale stal terčem kritiky kvůli kontroverznímu rozhodnutí z roku 2020 vybít kvůli obavám z nové mutace koronaviru všech až sedmnáct milionů norků, chovaných v této severské zemi na kožešinu.
Předvolební průzkumy veřejného mínění ukázaly, že sociální demokraté premiérky Frederiksenové by se mohli po volbách znovu stát v parlamentu největší stranou. Středolevý ani středopravý blok ale pravděpodobně nezískají ve 179členném Folketingu většinu devadesáti křesel. A Frederiksenová už při oznamování předčasných voleb, které se konají sedm měsíců před koncem jejího čtyřletého mandátu, prohlásila, že si přeje „širokou vládu se stranami z obou křídel politického středu“.
Svůj postoj premiérka zdůvodnila tím, že v době nejistoty na mezinárodní scéně je zapotřebí především politická jednota.
Umírnění mohou sehrát klíčovou roli
Klíčovou roli při formování příští vlády by mohla sehrát nová centristická strana Umírněných, kterou jen několik měsíců před volbami založil expremiér Lars Lökke Rasmussen. Ta má podle průzkumů šanci obsadit třetí místo za Sociálnědemokratickou stranou a Rasmussenovou bývalou Liberální stranou Venstre.
Rasmussen myšlenku široké vládní koalice podporuje, odmítl ale říci, koho by si přál jako šéfa nové vlády, ani sám zájem o tento post nevyjádřil. Podle průzkumů by mu nicméně voliči dali přednost před pravicovými kandidáty, jimiž jsou vůdce liberálů Jakob Ellemann-Jensen a Sören Pape Poulsen, který stojí v čele Konzervativní lidové strany.
Volby se konají v době, kdy se Dánsko podobně jako další evropské země potýká s vysokými cenami energií a rostoucí inflací v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Tato témata také vévodila předvolební kampani.
Volební místnosti se uzavřou ve 20 hodin středoevropského času, hned poté by měly být zveřejněny výsledky dvou průzkumů u voličů při odchodu z volebních místností. Spolehlivé předběžné výsledky hlasování se očekávají mezi půlnocí a středeční druhou hodinou ranní, píše agentura Reuters.
