Nová švédská premiérka, sociální demokratka Magdalena Anderssonová, se vzdala funkce hned v den svého potvrzení v parlamentu. Bezprostředním důvodem jejího kroku bylo neschválení vládního návrhu rozpočtu. Schválen byl naopak opoziční návrh, načež Zelení, kteří byli menším koaličním partnerem, oznámili, že novou vládu opouštějí. Čtyřiapadesátiletá politička nyní doufá, že stane v čele menšinové, už čistě sociálnědemokratické vlády.
Nová švédská premiérka Anderssonová odstoupila hned v den svého zvolení
Anderssonová oznámila, že požádala předsedu parlamentu Andrease Norléna, aby ji zbavil funkce. „Jsem připravena se stát premiérkou ve vládě jedné strany, sociálních demokratů.“
Norlén žádost Anderssonové o odchod z čela vlády přijal a sdělil, že naváže kontakt s předsedy stran a poradí se s nimi o situaci.
Švédští poslanci ve středu ráno zvolili Anderssonovou jako vůbec první ženu švédskou premiérkou. Už večer se ale funkce opět vzdala poté, co parlament schválil alternativní opoziční návrh rozpočtu, kterého se musí vláda držet.
Zelení, dosavadní menší koaliční partner sociálních demokratů, následně oznámili odchod z vlády. Nový rozpočet vyjednali opoziční umírnění, křesťanští demokraté a pravicově populističtí Švédští demokraté.
Ve Švédsku je obvyklé, že koaliční vláda odstoupí, když nějaká strana opustí koalici, poznamenala agentura DPA. Anderssonová zdůraznila, že nechce vést vládu, jejíž legitimita byla zpochybněna. Nyní doufá, že se vrátí s čistě sociálnědemokratickou menšinovou vládou. Poukázala přitom na to, že Zelení ji chtějí nadále podporovat.
Cílem stran je udržet populisty mimo vládu
Anderssonová měla stanout v čele menšinové dvoukoalice sociálních demokratů a Zelených s podporou Levicové strany a Strany středu. Toto spojenectví se ale rozpadlo, když Strana středu odmítla podpořit rozpočtové plány nové vlády.
Strana zelených potvrdila, že Anderssonovou podpoří v jakémkoli dalším hlasování v parlamentu, zatímco Strana středu slíbila, že se hlasování zdrží, což znamená v praxi totéž jako podpora kandidatury. Levicová strana rovněž řekla, že Anderssonovou podpoří.
I když se tyto strany nebyly schopny sjednotit na podpoře rozpočtu, jejich společným cílem je udržet protiimigrační Švédské demokraty mimo vládní role. „Strana středu otevře dveře k tomu, aby se stala premiérkou,“ uvedla na Twitteru šéfka strany Annie Lööfová. „Opět zajistíme, aby Švédové měli vládu, která není závislá na Švédských demokratech,“ dodala Lööfová.
Dosavadní ministryně financí ve funkci nahradila premiéra Stefana Löfvena, který podal demisi před dvěma týdny. Nominaci Anderssonové ve 394členném parlamentu podpořilo 117 poslanců, 174 zákonodárců bylo proti a 57 poslanců se hlasování nezúčastnilo. Anderssonová ke svému zvolení nepotřebovala souhlas většiny poslanců, nicméně potřebovala, aby většina nehlasovala proti ní.
Severské země jako vzor ženské emancipace
Anderssonová pochází z Uppsaly. Do mládežnické organizace sociální demokracie vstoupila už během studií v roce 1983. V minulosti působila nejprve jako státní tajemnice na ministerstvu financí či politická poradkyně. V roce 2009 ji vláda jmenovala do pozice vrchní ředitelky Švédského daňového úřadu. Od roku 2014, kdy se stala poslankyní, stojí v čele ministerstva financí. Loni se stala také první ženou v čele Mezinárodního měnového a finančního výboru, který určuje strategii Mezinárodního měnového fondu.
Je devátou ženou v čele vlády v Evropě. Nejvíce žeských premiérek se v Evropě nyní nachází v severských státech, premiérku mají ve Finsku, Dánsku a na Islandu. Ženy v čele vlády má také Německo, dvě pobaltské republiky (Litva a Estonsko) a rovněž Srbsko a Moldavsko.
