Finsko bude mít zřejmě nejmladší premiérku světa. Do čela vlády míří 34letá Sanna Marinová

Nahrávám video
Horizont: Finsko zřejmě bude mít nejmladší premiérku světa
Zdroj: ČT24

Do vedení finské vlády se potřetí v historii postaví žena. Sociálnědemokratická strana Finska zvolila jako svého kandidáta do čela kabinetu dosavadní ministryni dopravy a komunikací Sannu Marinovou. Ta se tak ve svých 34 letech pravděpodobně stane současnou nejmladší premiérkou ve světě. Finský prezident Sauli Niinistö by novou vládu mohl jmenovat příští týden.

Sanna Marinová by na pozici finského premiéra měla nahradit Anttiho Rinna. Ten odstoupil minulé úterý po roztržce s liberální stranou Finský střed, která expremiéra kritizovala v souvislosti s dvoutýdenní stávkou poštovních úředníků.

Finští sociální demokraté jakožto vítězové dubnových parlamentních voleb tak nyní můžou namísto Rinna dosadit svého kandidáta. Marinová – která se funkce ujímá v době, kdy Finsko předsedá Evropské unii – tak zřejmě povede dosavadní koalici. Strany se totiž po demisi Rinneho dohodly, že budou pokračovat v prosazování společného programu.  

V čele Finska tak bude zřejmě stát pětice převážně mladých žen, které jsou v čele koaličních stran. Kromě Marinové je to 32letá Li Anderssonová z Levicového svazu, 34letá Maria Ohisalová ze Zeleného svazu, 55letá Anna-Maja Henrikssonová ze Švédské lidové strany a 32letá Katri Kulmnuniová z Finského středu.  

Těsné vítězství

Marinová o nominaci na post premiérky bojovala zejména s o tři roky starším předsedou parlamentní skupiny sociální demokracie Anttim Lindtmanem. Řídicí orgán strany nakonec v nedělním hlasování poměrem 32 hlasů ku 29 podpořil Marinovou.

„Čeká nás spousta práce s obnovou důvěry,“ uvedla po vítězství v hlasování předsednictva strany Marinová. Dodala však, že koalici drží „slepenou pohromadě“ společný program pěti stran.

Finský prezident by novou vládu mohl jmenovat příští týden. Marinová tak věkem zřejmě předežene současného nejmladšího premiéra – o rok staršího Ukrajince Oleksije Hončaruka či 39letou Jacindu Ardernovou stojící v čele novozélandské vlády.

Brzy by se ale tohoto prvenství mohl znovu ujmout 33letý Sebastian Kurz, který se zřejmě opět stane rakouským kancléřem. 

  • Pokud bude Marinová potvrzena ve funkci, stane se také jedenáctou úřadující premiérkou ve světě. Ženu v čele vlády má v současnosti Bangladéš, Norsko, Namibie, Srbsko, Nový Zéland, Island, Barbados, Rakousko, Dánsko a Belgie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...