Finský premiér po kritice kvůli stávce poštovních zaměstnanců rezignoval. Ve funkci byl půl roku

Finský premiér Antti Rinne rezignoval na svou funkci poté, co se jeho vláda dostala pod tlak v souvislosti s dvoutýdenní stávkou poštovních úředníků. Prezident Sauli Niinistö rezignaci sociálnědemokratického premiéra a členů koaliční vlády přijal, uvedla podle agentury Reuters prezidentská kancelář Finska, které je v současnosti předsednickou zemí Evropské unie.

Prezident zároveň požádal kabinet, aby ve funkci pokračoval jako přechodná vláda, dokud nebude jmenována nová. Podle agentury AP se o novém premiérovi rozhodne zřejmě příští týden.

Agentura Reuters uvedla, že by v čele vlády mohla stanout 34letá sociálnědemokratická ministryně dopravy a komunikací Sanna Marinová. Dalším možným kandidátem je 37letý předseda parlamentní skupiny sociální demokracie Antti Lindtman.

Premiér Rinne nastoupil do úřadu letos v červnu poté, co jeho Sociálnědemokratická strana Finska těsně zvítězila v parlamentních volbách.

Rezignace Rinneho následovala po roztržce premiéra s liberální stranou Finský střed, která byla součástí vládní koalice tvořené pěti stranami. Finský střed kritizoval sociální demokraty za jejich postup při řešení problému stávkujících poštovních zaměstnanců a v úterý oznámil, že v premiéra ztratil důvěru.

Koalice se asi nezmění

Strana Finský střed ale současně slíbila, že bude nadále podporovat program dosavadního kabinetu. Předpokládá se tedy, že u moci zůstane stejná pětičlenná vládní koalice a nebude třeba vypsat předčasné volby, uvedla agentura AP. „Nyní přijdou na řadu rychlé rozhovory o nové vládě. Koalice pravděpodobně zůstane zachována,“ potvrdil Rinne novinářům.

Finští poštovní úředníci začali stávkovat na protest proti rozhodnutí snížit části z nich platy. Stávkující zaměstnance pošt podpořil jeden den stávkou i dopravní sektor, takže například finské aerolinie Finnair zrušily téměř tři sta letů. Dvoutýdenní stávka poštovních úředníků skončila 27. listopadu, kdy bylo dosaženo dohody o platech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové masivně udeřili v Kyjevě, zemřeli čtyři lidé

Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci na neděli stalo terčem rozsáhlého vzdušného útoku ze strany Ruska. Úřady hovoří o čtyřech obětech, napsala agentura Reuters. Desítky lidí utrpěly zranění. Moskva k úderu použila balistické rakety i drony. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu.
03:37AktualizovánoPrávě teď

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 mminutami

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Íránská agentura Fars však Trumpovo prohlášení o téměř dokončené dohodě zahrnující znovuotevření průlivu označila za „neúplné a neodpovídající realitě“. Podle ní má průliv zůstat pod správou Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 5 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 12 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...