ČSSD uvažuje o změně názvu, na sjezdu chce řešit další směřování strany

Na plánovaném sjezdu České strany sociálně demokratické (ČSSD) by měli delegáti mimo jiné probírat změnu názvu na Sociální demokracie se zkratkou soc.dem. O navrhované změně informuje server Novinky.cz s tím, že bývalá vládní strana chce během dvoudenního sněmu probrat hlavně své další směřování.

Sjezd ČSSD, který proběhne o víkendu 10. a 11. června, by se měl podle předsedy strany Michala Šmardy věnovat kromě debaty o případném novém názvu či logu strany také schválením hodnotových a programových priorit a volbě vedení. 

Pro navrhovanou změnu názvu a celé značky by musela strana změnit svoje stanovy z roku 1993, k čemuž bude potřebovat podporu dvou třetin hlasů od přítomných delegátů. 

Michal Šmarda pro server Novinky.cz a deník Právo také uvedl, že hlavním cílem změny názvu a loga je zavedení nového stylu komunikace. Sám chce navázat hlavně na tradici nejstarší české dosud fungující strany, která vznikla v roce 1878 pod názvem Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická v Rakousku a později se přejmenovala na Československou sociální demokracii.  

Poslední návrh na změnu názvu padl na sjezdu ČSSD v roce 2019, kdy se měla prezentovat zkratkou SD, tento bod ale členové strany zamítli. 

Sociální demokracie byla založena v roce 1878 v pražské hospodě U Kaštanu. V roce 1920 se od ní oddělilo marxistické křídlo, z něhož později vznikla komunistická strana. Po skončení druhé světové války na jaře 1945 obnovila svou činnost jako jedna ze složek Národní fronty.

Spor mezi přívrženci spolupráce s komunisty a zastánci ideové samostatnosti vyvrcholil v únoru 1948, kdy zvítězila první skupina, stranu zlikvidovala a splynula s KSČ. Část členů emigrovala a v Londýně založila exilovou stranu. Po listopadu 1989 strana svoji činnost obnovila. V zákonodárných sborech nebyla mezi lety 1990 a 1992, když neuspěla ve volbách do Federálního shromáždění a České národní rady. Sněmovní volby poté vyhrála celkem čtyřikrát – v letech 1998, 2002, 2010 a 2013. 

V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zaznamenala ČSSD nejhorší výsledek v historii samostatné České republiky, když se ziskem 4,65 procenta hlasů skončila šestá a do dolní komory se poprvé od roku 1992 nedostala.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněhová situace přeje lyžařům a běžkařům

Díky ideálním sněhovým podmínkám v Česku otevřela menší a níže položená střediska. Některá z nich přitom po několikaleté přestávce. Lyžaři si kvalitu sněhu pochvalují například v Kašperských horách na Šumavě či na Trutnovsku. Na řadě míst se také běžkuje. Provozovatelé velkých lyžařských areálů si nicméně všímají, že přibývá lidí, kteří v zimě vyrazí na hory, i když nelyžují. Proto pro ně rozšiřují aktivity, při kterých lyže nepotřebují. Jde o bobovací dráhy, wellness služby nebo třeba bazény.
před 1 hhodinou

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
před 2 hhodinami

Politici rozdmýchávají nenávist, říká Ukrajinka žijící v Česku

Jedním z témat návštěvy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na Ukrajině byly i vztahy Čechů k Ukrajincům. Macinka podle svého vyjádření chce, aby byly podobné, jaké mezi sebou mají Češi a Slováci. O tom, jak se příslušníkům ukrajinské komunity v Česku žije, s jakými problémy se potýkají a jak je ovlivňuje rétorika politiků, v pořadu 90′ ČT24 promluvili spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska a Bohdan Rajčinec z Evropského kongresu Ukrajinců. Debatou provázel Jakub Musil.
před 5 hhodinami

V jeskyni v Moravském krasu byl zraněn muž

V běžně nepřístupném jeskynním systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu zůstal zraněný muž, hasiči se jej už pět hodin snaží dostat ven. Odhadem je v padesáti až sedmdesátimetrové hloubce a 250 až 300 metrů od vstupu. Na místě je asi sedmdesát až osmdesát hasičů a další specialisté. Záchrana potrvá zřejmě ještě dalších několik hodin, řekl mluvčí jihomoravských hasičů Štěpán Komosný.
před 5 hhodinami

STAN chce Turka kvůli jeho výrokům z Kyjeva zbavit funkcí ve sněmovních výborech

Opoziční hnutí STAN chce odvolání čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka z funkcí místopředsedy sněmovních výborů zahraničního a evropského. Důvodem jsou poslancovy páteční výroky o příčinách ruské agrese vůči Ukrajině. Ani s pomocí dalších opozičních stran ale Starostové nemají na sesazení Turka dostatek hlasů.
před 6 hhodinami

Prezident by se měl Turkovi omluvit, míní Macinka

Prezident Petr Pavel by se měl podle předsedy Motoristů Petra Macinky omluvit poslanci strany Filipu Turkovi za zdůvodnění, jimiž odmítl jeho nominaci do čela ministerstva životního prostředí. Vicepremiér a šéf diplomacie Macinka, který prozatím vede i zmíněný resort, to řekl novinářům při cestě z Ukrajiny. Pavlovo vyjádření se podle něj prý poslance velmi dotklo, proto se mu nediví. Hrad na podrobnosti žaloby hodlá vyčkat, zatím podle něj totiž není jasné, s čím konkrétně se Turek na soud obrátí.
před 8 hhodinami

Sněžení komplikovalo dopravu, autobusy v Praze nabíraly zpoždění

Sněžení po náročném pátku komplikuje i nadále dopravu na některých místech republiky. Například v Praze, na západě Čech či v Královéhradeckém kraji. Zpoždění tak mají zejména autobusy či některé vlaky. Dopravu na Pražském okruhu směrem k letišti omezila srážka šesti aut, omezený provoz je i u žižkovského nádraží po střetu sanitky a dvou aut. Omezen je provoz kabinové lanovky na Sněžku. D8 je po nehodě neprůjezdná. Podle předpovědí pak v noci na neděli bude více mrznout, v Beskydech má intenzivně sněžit.
08:51Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami
Načítání...