Ve věku 75 let zemřel po dlouhé nemoci poslanec SPD a kandidát na prezidenta v roce 2023 Jaroslav Bašta. Informovala o tom mluvčí hnutí Barbora Šťastná. Podle informací médií z konce loňského května byl Bašta v nemocnici ve vážném stavu, zhruba od poloviny května se ze schůzí sněmovny omlouval ze zdravotních důvodů. Poslanci uctí v úterý v úvodu schůze Baštovu památku minutou ticha, sdělila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). V dolní komoře také vznikne pietní místo.
Zemřel poslanec SPD Jaroslav Bašta, bylo mu 75 let
„Odešel člověk pevných zásad a jeden z posledních aktivních politiků předlistopadového disentu. Hodný, slušný a noblesní člověk, který toho pro SPD, Českou republiku i její občany mnoho udělal. Čest jeho památce,“ uvedla mluvčí SPD Šťastná.
„Jaroslava Bašty jsem si vždy velmi vážil jako naprosto čestného člověka. Je mi moc líto, že už není mezi námi,“ uvedl na Facebooku bývalý prezident Miloš Zeman.
„Byl nezapomenutelným prvkem naší politické scény, byl svůj, byl originální, držel si svůj tón, držel si svá témata. Myslím, že byl teď velmi nespravedlivě atakován o tom, že v posledních dnech nedochází do Poslanecké sněmovny, to si, myslím, nezasloužil,“ řekl také exprezident Václav Klaus.
„S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o odchodu našeho člena, kamaráda a poslance Jaroslava Bašty, který nás po dlouhé a zákeřně těžké nemoci neočekávaně opustil ve věku 75 let. Česká republika ztrácí osobnost, kterou bude těžké nahradit. Pro hnutí SPD je to obrovská ztráta,“ napsal také na svém Facebooku lídr SPD Tomio Okamura.
„Byl to dobrý a férový chlap, ten disent si přenesl i do doby současné a nenechal se vmanipulovat do různých pozic. A to možná některým lidem mohlo vadit. Já jsem si toho velmi vážil,“ uvedl bývalý člen vlády za ČSSD Zdeněk Škromach.
Podle místopředsedy ODS Alexandra Vondry byl Bašta jedním z těch, kteří se neváhali vymezit vůči totalitnímu a komunistickému režimu. „Obětoval tomu leccos, svou profesní kariéru a za to si ho vážím,“ prohlásil.
Události: Zemřel poslanec a kandidát na prezidenta Jaroslav Bašta (zdroj: ČT24)
Dlouholetý člen ČSSD
Bašta v minulosti patřil k předním politikům ČSSD. Poslanecký mandát za tuto stranu vykonával už v letech 1996 až 2000. Jako ministr bez portfeje zasedal v letech 1998 až 2000 ve vládě Miloše Zemana. V této funkci měl na starosti akci Čisté ruce, jejímž prostřednictvím chtěl kabinet bojovat proti korupci a hospodářské kriminalitě. Její slabé výsledky byly jedním z důvodů, proč Bašta musel vládní tým v březnu 2000 předčasně opustit. Byl velvyslancem v Rusku (2000 až 2005) a na Ukrajině (2007 až 2010).
Bašta rovněž čelil podezření, že jako člen vlády zneužíval pravomoci v souvislosti se získáváním informací o privatizaci některých podniků. Stíhání zastavila Poslanecká sněmovna, když ho v červenci 2000 odmítla zbavit imunity. V roce 2009 během působení na Ukrajině byl jako velvyslanec dáván médii do souvislosti s údajně nelegální operací okolo vydávání českých víz na konzulátu ve Lvově. Bašta odmítl nařčení jako vykonstruované; v lednu 2010 z ambasády odešel, což vysvětlil zdravotními důvody.
Členem sociální demokracie Bašta byl od roku 1994 do roku 2019, kdy ze strany odešel. Ve stejném roce vstoupil do hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita (BOS), za které neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu a jehož se na podzim 2020 stal předsedou. V roce 2021 vstoupil do SPD.
Ve sněmovně byl za SPD členem zahraničního výboru a předsedou jeho podvýboru pro vnější ekonomické vztahy. Působil také ve stálé komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.
Politolog Josef Mlejnek sdělil, že Baštův názorový přerod si vysvětluje osobními ambicemi. SPD byla podle něj jedním z mála řešení pro návrat Bašty do politiky. „Vytěžil z toho poslanecký mandát a kandidaturu na prezidenta. Otázkou samozřejmě je, jestli to měl zapotřebí,“ zmínil Mlejnek.
Kandidatura na prezidenta
V loňské volbě prezidenta republiky Bašta kandidoval s podpisy dvaceti poslanců klubu hnutí SPD. Mezi osmičkou kandidátů byl nejstarší. „Za své poslání považuji prosazení obrany svobody a demokracie, sociální stability a bezpečnosti České republiky. Česká republika musí chránit zájmy a práva svých občanů,“ řekl ke své kandidatuře Bašta v září 2022. Před volbami také mimo jiné uvedl, že by se jako prezident postavil politice současné vlády, kterou by odvolal. Tento krok někteří ústavní právníci zpochybnili. V prvním kole volby Bašta skončil na pátém místě, když získal 4,45 procenta hlasů, a do druhého kola tak nepostoupil.
Redaktor ČT Martin Šnajdr hovořil o politické kariéře Jaroslava Bašty (zdroj: ČT24)
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura loni koncem května oznámil, že Bašta bojuje s náhlou a zákeřnou chorobou. Podle informací médií byl Bašta v nemocnici ve vážném stavu a zhruba od poloviny května se ze schůzí sněmovny omlouval ze zdravotních důvodů.
„Než byl nemocný, tak měl velmi dobrou docházku do sněmovny. Komentoval velmi často zahraniční události, a pokud se nepletu, tak byl určitě jeden z prvních členů SPD, kdo komentoval vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Vyjadřoval se často i ke školství,“ podotýká redaktor ČT Martin Šnajdr. Zmínil, že krátce po loňských prezidentských volbách se Bašta trochu stáhl.
Zatím posledním poslancem, který zemřel během svého mandátu, byl v březnu 2021 zákonodárce za ODS Jiří Ventruba, jenž byl hospitalizován s těžkým průběhem covidu-19. Baštu by měl ve sněmovně nahradit správní ředitel chvaletické elektrárny Marcel Dlask. „Mandátový a imunitní výbor nyní zahájí komunikaci s náhradníkem ohledně jeho účasti na schůzi a složení slibu,“ avizovala Pekarová Adamová. Před ním Dlask převezme osvědčení o zvolení, výbor projedná vznik mandátu.