Sobotní parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Podle lotyšské tiskové agentury LETA a televize LSM získala 22 procent hlasů. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.
Lotyši do parlamentu nejspíš nepustili dříve silnou proruskou sociální demokracii
V lotyšském parlamentu, který má sto členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem jedenácti procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou.
Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš avizoval, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.
Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.
Lotyšský premiér Krišjánis Kariňš
Volby ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu
Podle prvních odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady jí přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.
Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více „státotvorné“ strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů.
Volby v malé pobaltské zemi, která má silnou ruskou menšinu, ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.