Lotyšsko zaujímá tvrdý postoj vůči Moskvě. Může za to historická zkušenost s pět dekád trvající okupací. Pohled na Rusko invaze na Ukrajinu nezměnila, ale vyostřila, shrnula česká velvyslankyně v pobaltské zemi Jana Hynková v Událostech, komentářích.
Lotyšsko si ruské nebezpečí uvědomovalo už před invazí na Ukrajinu, říká velvyslankyně
Lotyši vnímají své východní sousedy stejně jako před invazí na Ukrajinu, míní velvyslankyně, podle níž se vztah k Rusku a Bělorusku jen vygradoval. „Vyostřilo se vnímání toho rizika, ohrožení státní suverenity a teritoriální integrity lotyšského státu,“ popisuje.
Připomíná, že lotyšská zkušenost se Sovětským svazem je traumatická. Moskva zemi okupovala více než pět dekád. „To je hluboce vkořeněno do duše lotyšského národa. Z toho vyplývá i nadále velká obezřetnost a někdy i pocit úzkosti z toho, že by Lotyšsko zase jednou mohlo kvůli agresivní politice Ruska o svoji státní suverenitu přijít,“ přibližuje Hynková.
V zemi odstartovaly demolice pomníků ze sovětské éry, zbourány mají být tři stovky památníků. Riga patří k nejhlasitějším kritikům Kremlu. V současnosti spolu s dalšími pobaltskými státy, Polskem a Finskem zvažuje zákaz vstupu ruským turistům, pakliže víza nepřestane plošně vydávat celá EU. Lotyšská vláda také naléhá na Francii či Německo, aby důrazněji podporovaly Ukrajinu.
Samotné Lotyšsko podle vlastních údajů poskytlo Kyjevu od zahájení ruské invaze vojenskou pomoc v hodnotě téměř pěti miliard korun. Na Ukrajinu země poslala třeba protiletadlové střely Stinger nebo protitankové zbraně.
2,5 procenta HDP na obranu
Lotyše podle Hynkové potěšily závěry madridského summitu Severoatlantické aliance, která rozhodla o posílení východního křídla. Po tom Riga dlouhodobě volala a apelovala na stálou přítomnost amerických vojáků, připomíná diplomatka. „Zároveň se Lotyšsko připravuje i na domácí půdě a už dnes vydává na svoji obranu 2,2 procenta HDP,“ doplňuje s tím, že vláda se zavázala v příštích třech letech zvýšit podíl obranného rozpočtu až na 2,5 procenta HDP.
Obezřetné vůči Rusku jsou i další pobaltské země. Podle Hynkové jsou lotyšské vztahy s Litvou a Estonskem velmi přátelské. „Spojuje je do jisté míry tragická historie. Jsou značné rozdíly mezi tím, jak každá země dosahuje svých cílů, liší se ve způsobech jednání, ale jejich hodnoty a vize jsou velmi podobné,“ popisuje česká velvyslankyně.
Za nejpozitivnější prvek česko-lotyšských vztahů Hynková považuje přítomnost českých vojáků v rámci mise NATO na základně v Ādaži nedaleko Rigy. „Vztahy jsou opravdu velmi dobré a kvalitní. Ale samozřejmě vždycky existuje potenciál jejich rozvoje,“ uzavírá.