Lotyšsko se chystá zbourat stovky sovětských památníků

Lotyšsko se chystá zbourat téměř tři sta sovětských památníků, včetně obřího pomníku sovětským vojákům-osvoboditelům v Rize. Symbolické gesto pravděpodobně pobouří Kreml a mnoho příslušníků početné ruskojazyčné menšiny tohoto pobaltského státu, napsal v sobotu deník The Times.

Od invaze ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu nechalo mnoho států střední a východní Evropy odstranit řadu pomníků připomínajících porážku nacismu Rudou armádou.

Žádná země se však podle listu nepustila do likvidace přetrvávajících stop sovětské okupace tak systematicky jako Lotyšsko, které během následujících čtyř měsíců strhne prakticky všechny památníky. Historici tento týden dokončili sestavování seznamu.

Nejvíce sporů budí památník v Rize

Zdaleka největším a nejkontroverznějším z nich je památník v Rize, jehož část dosahuje výše 79 metrů. Pomník je tak mohutný, že jeho betonové základy sahají údajně desítky metrů do země, což znamená, že rozebrání bude nesmírně obtížné.

Ačkoli byl pomník odhalen v polovině osmdesátých let minulého století na počest vyhnání „německých fašistických okupantů“ ze SSSR, dnes ztělesňuje rozkol v lotyšské společnosti. V létě 1997 se jej stoupenci krajní pravice pokusili vyhodit do povětří, při explozi přišli dva lidé o život.

Část obyvatel v ruském paralelním světě

Pro více než třetinu obyvatel Lotyšska je ruština mateřským jazykem. Tito lidé v mnoha případech žijí v jakémsi paralelním světě s ruskými školami, ruskými médii a proruskými politickými stranami napojenými na Putinovu vládnoucí stranu Jednotné Rusko, píše The Times.

Přestože průzkumy veřejného mínění naznačují, že většina rusky mluvících obyvatel Lotyšska je buď proti válce na Ukrajině, nebo si ve válce odmítá vybrat stranu, značný počet lidí podporuje Putina.

Památník v Rize má význam pro rusky mluvící občany, kteří se zde 9. května scházejí v počtu až 250 tisíc lidí, aby si připomněli výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem. Pro mnoho lotyšsky mluvících lidí, a zejména pro generace, které žily pod komunistickým útlakem, je však připomínkou sovětské nadvlády a symbolem jejich současné nejednoty. Některá lotyšská média o něm píší jako o pomníku okupace.

Odstranění právních překážek

Lotyšský parlament v květnu přijal zákon, který pozastavuje platnost jednoho z článků lotyšsko-ruské dohody, a sice o zachování pomníků a památníků. Poslanci tímto způsobem odstranili právní překážky na cestě k likvidaci sovětských monumentů.

„Nepochybně se najdou lidé, které to hluboce zasáhne, a dost možná dojde k protestům,“ řekl Daunis Auers z Lotyšské univerzity. „Ale z dlouhodobého hlediska se tím lotyšská společnost zbaví tohoto velmi viditelného rozdělení,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z Blízkého východu jsou hlášeny další vzdušné útoky Izraele a Íránu

Izrael podnikl další vzdušné údery na íránské hlavní město Teherán a zaútočil i na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Izraelská armáda informovala o tom, že detekovala střely mířící z Íránu na Izrael. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Ve Spojených arabských emirátech zranily dva íránské drony čtyři lidi blízko dubajského letiště. U jejich pobřeží neznámý projektil zasáhl kontejnerovou loď. Saúdská Arábie také oznámila, že zachytila balistické střely i drony.
03:37Aktualizovánopřed 15 mminutami

Evropa plánuje, jak poskytnout miliardy Kyjevu i přes veto Maďarska a Slovenska, píše Politico

Ukrajina získá peníze od zemí EU na financování svého válečného úsilí, i když Maďarsko a Slovensko budou nadále blokovat slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), uvedli dva evropští diplomaté pro bruselský server Politico.
před 37 mminutami

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
10:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Oprava trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí, ovlivní to i české linky

Dokončení generální opravy železniční trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí o měsíc a půl. Původně měla být hotová do konce dubna, kvůli tuhé zimě se ale zpozdily některé práce. Odložené zprovoznění trati bude mít vliv na vlakovou linku Českých drah z Prahy do Hamburku i plánované spuštění přímé linky Praha-Kodaň.
před 2 hhodinami

Vůdce Íránu utrpěl při útocích zranění, ale je v pořádku, tvrdí prezidentův syn

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je navzdory zraněním v pořádku a v bezpečí, uvedl ve středu podle agentury AFP syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján. Deník The New York Times (NYT) s odkazem na íránské a izraelské zdroje napsal, že Chameneí mladší v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února utrpěl zranění nohou.
před 3 hhodinami

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár nejspíš zavinil člověk, uvedla policie. Nic ale podle ní nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o teroristický čin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Srovnání satelitních záběrů ukazuje následky leteckých úderů na Írán

Nadále pokračující společné vzdušné údery Izraele a USA vyřazují z provozu raketové základny i továrny související s vojenským průmyslem napříč Íránem. Jejich dopady zachycuje porovnání satelitních snímků. Útoky následují po úterním prohlášení amerického ministra obrany Petea Hegsetha, podle něhož Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
před 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo povinnou vojenskou službu

Po osmnácti letech se v Chorvatsku znovu hlásili do služby první branci. Povinnou vojenskou službu obnovila balkánská země kvůli zhoršené bezpečnostní situaci na východě Evropy. Zatímco naprostá většina chorvatských politiků změnu schvaluje, veřejnost zůstává rozdělená. Nějakou formu vojny zavedly už v deseti státech Severoatlantické aliance.
před 5 hhodinami
Načítání...