V roce 2025 plánuje stát poslat na obranné výdaje 155 miliard korun. Je to o 66 miliard víc než letos. Tato čísla se podle zjištění České televize objevují v aktuálním rozpočtovém výhledu na další roky, který začátkem měsíce schválila vláda. Stát by tak po dvou dekádách znovu splnil závazek vůči NATO, vydávat na obranu dvě procenta HDP.
Stát plánuje do rozpočtu obrany poslat 155 miliard. Splní tak závazek vůči NATO
4 minuty
Události: Vládní plán na dvě procenta HDP na obranu
Zatímco letos chce vláda poslat armádě necelých 89 miliard, v příštím roce už to má být podle prvního návrhu rozpočtu 110 miliard. A v roce 2025 pak rekordních 155 miliard korun. To bude v té době znamenat 2 procenta HDP.
„Všichni vidí, co se odehrává nedaleko od nás – válka na Ukrajině. Je potřeba, aby Evropa byla silnější, obranyschopnější, a k tomu musíme modernizovat naše armády. Takže je to závazek, je to věc, která slouží bezpečnosti České republiky,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Opozice pochybuje o tom, že armáda desítky miliard korun navíc utratí efektivně. Obává se i předražených zakázek. „Obava je z toho tlaku, který je vytvářen za každou cenu a možná co nejrychleji dosáhnout toho pomyslného vrcholu těch dvou procent,“ myslí si předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO).
Plánované výdaje na obranu
„Koupíme výzbroj, techniku a materiál, kterou jednak nebude schopen někdo vyrobit a ta armáda to nebude schopná ani smysluplně pojmout,“ reagoval na plány vlády člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD).
Stát chce v příštím roce nakoupit například další obrněné transportéry pandur. Místo starých bojových vozidel pěchoty hodlá armáda pořídit 210 nových strojů za 52 miliard a koupit chce i nová nadzvuková letadla nebo vrtulníky. V příštích třech letech mají růst výdaje na obranu nejrychleji v novodobé historii.
Rok 2024 nebo až 2025?
Samotná vládní koalice ale zatím nemá jasno v tom, kdy přesně chce závazek vůči NATO splnit. Premiér Petr Fiala chce, aby Česko dávalo na obranu 2 procenta HDP už v roce 2024. To by znamenalo růst ročních armádních výdajů až na 150 miliard korun.
„Chceme urychlit to zvyšování peněz, které dáváme na obranu a chceme stihnou 2 procenta HDP už v roce 2024,“ míní Fiala. Stejný názor mají i TOP 09 a lidovci. „To, že bychom to chtěli v roce 2024, je lidovecká priorita. Je válka na Ukrajině, armáda potřebuje modernizovat a potřebujeme i moderní obranné systémy,“ dodává místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).
STAN a Piráti s tím ale nesouhlasí. „Když vidím veškeré ostatní tlaky, které v současné chvíli na rozpočet jsou, musím zmínit i oblast vnitřní bezpečnosti, za kterou jsem osobně zodpovědný, tak si skutečně myslím, že rok 2025 je tím ideálním datem,“ sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Počkat chce i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Když se bavíme třeba v sociální oblasti o pomoci potřebným, tak si myslím, že vy nemůžete akcelerovat pouze jednu věc a nechat lidi na holičkách. Držel bych se spíše roku 2025,“ uvedl.
Podle velvyslance České republiky při NATO Jakuba Landovského je splnění závazku vůči Severoatlantické alianci důležité. „Pokud se pohnuly země v regionu, pokud se pohnulo Německo, Nizozemí, tak je třeba se pohnout taky. A udělat to o rok později by byla veliká škoda,“ řekl.
Koalice bude o datu splnění závazku jednat před koncem června. Dohodu pak bude premiér prosazovat na summitu v Madridu, který proběhne 29. a 30. června.
