BVP

Částka, kterou Česko zaplatí za nová bojová vozidla pěchoty, může být až o jedenáct miliard vyšší než uvedená smluvní cena 60 miliard korun. Podle ministerstva obrany jde o maximální částku, která zahrnuje i rizika jako inflace nebo vývoj kurzu koruny. Sněmovní opozice tento postup kritizuje, taková informace podle ní dosud chyběla. Případu se věnovala Zóna ČT24, pořad o bezpečnosti a výzvách dnešního světa. Moderovali Martin Řezníček a Jakub Szántó.

Nákup bojových vozidel pěchoty může stát až jednasedmdesát miliard korun. Podle resortu obrany jde o maximální částku, která zahrnuje i rizika, jako je inflace či vývoj kurzu koruny. A je to o jedenáct miliard víc, než činí smluvní cena. Kritizuje to sněmovní opozice, informace podle ní dosud chyběla.

Opozice je kritická k vládnímu rozhodnutí nakoupit 246 bojových vozidel CV90 od BAE Systems ze Švédska. Experti, kteří o nákupu diskutovali v Událostech, komentářích ale její výhrady, že je to stará konstrukce pouze obohacená o nové technologie, nesdílejí. Za zásadní považují, že si právě o tento typ řekli sami vojáci.

Moderní německá bojová vozidla pěchoty (BVP) Puma, která mají být jednou z hlavních opor armády, se potýkají s vážnými problémy. Ministryně obrany Christine Lambrechtová v pondělí proto až do vyřešení potíží pozastavila další nákupy těchto strojů. Závady ohrožují nejen akceschopnost bundeswehru, ale také závazky Německa vůči NATO, protože Berlín v příštím roce přebírá vedení aliančních sil velmi rychlé reakce.

Španělská firma GDELS, výrobce obrněného vozidla ASCOD, minulý týden oznámila poslancům ze sněmovního branného výboru, že nesouhlasí s podmínkami pokračování tendru na nová bojová vozidla pěchoty (BVP) pro českou armádu. Místo toho navrhuje, aby se dohodly česká a španělská vláda, potvrdil předseda sněmovního branného výboru Lubomír Metnar (za ANO). Tendr tak bude zřejmě zrušen. O rozhodnutí španělského výrobce ve středu informoval deník Právo

V roce 2025 plánuje stát poslat na obranné výdaje 155 miliard korun. Je to o 66 miliard víc než letos. Tato čísla se podle zjištění České televize objevují v aktuálním rozpočtovém výhledu na další roky, který začátkem měsíce schválila vláda. Stát by tak po dvou dekádách znovu splnil závazek vůči NATO, vydávat na obranu dvě procenta HDP.

Do čela generálního štábu se už za pár dní postaví současný ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka. Šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS) je přesvědčená, že je kvalitním kandidátem, který bude mít autoritu, ale také přivede do armády další zájemce. Černochová byla hostem Interview ČT24.

Česko zřejmě poslalo na Ukrajinu bojová vozidla pěchoty a několik starších tanků T-72. Na sociálních sítích to uvedl lidovecký poslanec Ondřej Benešík. Vlak s takovým nákladem zaznamenal i štáb České televize na nádraží Jihlava město. Armáda ani ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nepotvrdily, že by takovou techniku česká armáda Ukrajině darovala. Tvrdí, že z bezpečnostních důvodů nelze dodávky specifikovat. Česko už válčící zemi darovalo vojenský materiál v hodnotě skoro jedné miliardy korun.

Nová ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v úterý navštívila generální štáb české armády. Vyzdvihla význam armády při zvládání covidové pandemie a zopakovala, že cílem nové vlády je dostat se do roku 2025 s armádním rozpočtem na dvě procenta HDP. Nerozhodla však ještě, jaký bude osud zakázky na nová bojová vozidla pěchoty. Chce tak učinit počátkem ledna.

Lidé, kteří budou na podzim v karanténě kvůli koronaviru, budou nejspíš také moci vybírat poslance v říjnových volbách. Sněmovna zřejmě schválí zákon, podle něhož voliči budou smět podobně jako při loňských krajských a senátních volbách hlasovat do přenosné schránky nebo z auta na volebních stanovištích. Dolní komora normu poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci se na jednání věnovali také pravidelným interpelacím. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) během nich uvedl, že termín pro podání nabídek na největší armádní zakázku – dodávku pásových bojových vozidel pěchoty – se odkládá.

Ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá na Olomoucku armáda testuje bojová vozidla pěchoty od tří výrobců, kteří se ucházejí o největší armádní zakázku v historii. Nové stroje za víc než padesát miliard korun mají nahradit zastaralá vozidla BVP-2, která armáda provozuje už téměř čtyřicet let.

Vítěze největší armádní zakázky v české historii, dodavatele 210 bojových vozidel pěchoty (BVP) za 52 miliard, chce ministerstvo obrany vybrat do konce roku. O sledované armádní zakázce mluvili v 90' ČT24 poslanci Jan Řehounek (ANO), Karel Krejza (ODS) a Jan Lipavský (Piráti).

Informaci o změnách v harmonogramu dodávek a plateb při mnohamiliardovém nákupu pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) v pondělí vláda přijala. Tendr tak může pokračovat, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Rozpor s ministerstvem průmyslu, které požadovalo větší zapojení českého průmyslu, kabinet kvůli charakteru příslušného bodu neřešil. MPO na svém návrhu trvá, dodal Havlíček. Pořízení 210 BVP za více než 50 miliard korun má být největší moderní zakázkou české armády.

Vláda musí rozhodnout ve sporu ohledně nákupu bojových vozidel pěchoty pro armádu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) požaduje, aby se pásové transportéry v Česku přímo vyráběly. Resort obrany vedený Lubomírem Metnarem (za ANO) oponuje, že zakázka už běží a zmíněný požadavek nebyl v zadávacích podmínkách.

Pokud se potvrdí jediná současná vyšetřovací verze o zapojení agentů ruské rozvědky GRU do výbuchů ve Vrběticích, musí Moskva nést v mezinárodním kontextu následky, uvedl v Interview ČT24 ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Dodal, že vyšetřování události z roku 2014 stále probíhá. Věří, že se okolnosti tohoto případu dozvíme. Zdůraznil, že v armádních muničních skladech se nic takového stát nemůže. V pořadu také uvedl, že ke stažení českých vojáků z Afghánistánu by mělo dojít do poloviny září.

Nákup bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun může schválit až nová vláda po volbách. Připustil to ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Je to přitom nejdražší vojenský tendr v novodobé české historii. Nákup zpozdila pandemie koronaviru a taky to, že tři typy BVP zatím nemohli vyzkoušet čeští vojenští experti. Víc by se měly zapojit i české firmy.

Vláda neplánuje kvůli koronaviru škrtat armádní rozpočet, uvedl pro ČT předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Je podle něj třeba najít způsob, jak zaplatit zakázku na nová bojová vozidla pěchoty (BVP) za 52 miliard korun. Řada nyní provozovaných bojových vozidel je podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) nepojízdných. Babiš také na tiskové konferenci armádě poděkoval za její pomoc při epidemii koronaviru.

Předběžnou nabídku na dodání 210 bojových vozidel pěchoty za zhruba 50 miliard korun doručily ministerstvu obrany tři z oslovených firem. Německé konsorcium PSM s obrněncem Puma se rozhodlo soutěž opustit, uvedl mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Obrana nyní podané nabídky posoudí a poté začne s firmami jednat o vylepšení jejich návrhů. Následně budou dodavatelé vyzváni k podání finálních nabídek.

Ministerstvo obrany právě v těchto týdnech vybírá pro Armádu České republiky (AČR) nová bojová vozidla pěchoty. Na 210 obrněných vozů bylo ze státního rozpočtu vyčleněno přes padesát miliard korun. Nejnákladnější výběrové řízení v historii České republiky však provází řada nejasností.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se nebude dál zabývat armádním nákupem bojových vozidel pěchoty (BVP) za 50 miliard. Zastavil řízení o námitkách jednoho z účastníků tendru, konsorcia zbrojařských firem PSM s obrněncem Puma, který žádal, aby úřad přezkoumal postup ministerstva obrany při zadávání zakázky. Samotného tendru se rozhodnutí ÚOHS nijak nedotkne. Verdikt není pravomocný a může proti němu být podán rozklad, informoval ve středu antimonopolní úřad.

Nová pásová bojová vozidla pěchoty (BVP) pro českou armádu asi za 50 miliard korun musí uvézt jedenáct vojáků, mít věž s osádkou nebo kanon ráže 30 milimetrů. Podmínky účasti v tendru ministerstvo obrany předalo čtyřem již dříve vybraným zahraničním firmám.