Německá BVP Puma se potýkají s technickými nedostatky. Bundeswehr pozastavuje nákup

Moderní německá bojová vozidla pěchoty (BVP) Puma, která mají být jednou z hlavních opor armády, se potýkají s vážnými problémy. Ministryně obrany Christine Lambrechtová v pondělí proto až do vyřešení potíží pozastavila další nákupy těchto strojů. Závady ohrožují nejen akceschopnost bundeswehru, ale také závazky Německa vůči NATO, protože Berlín v příštím roce přebírá vedení aliančních sil velmi rychlé reakce.

Generální inspektor německé armády Eberhard Zorn ujišťuje, že na obnově provozuschopnosti obrněnců se pracuje a že Německo bude hned od začátku nadcházejícího roku schopno závazkům vůči NATO dostát.

„Nedávné selhání obrněnců Puma je značným nezdarem,“ řekla Lambrechtová. Zdůraznila, že dokud se vozidlo neprokáže jako stabilní, nemůže je armáda používat. „Naši vojáci se musejí spolehnout na to, že zbraňové systémy zůstanou robustní a stabilní i v boji,“ dodala.

Spolehnout se na německé ozbrojené síly může podle Lambrechtové i Severoatlantická aliance. Pro potřeby aliančních sil velmi rychlé reakce proto Německo místo původně zamýšlených pum nasadí stroje Marder. Ty do výzbroje bundeswehr zařazoval od sedmdesátých let minulého století a za jejich nástupce si armáda vybrala zmíněné pumy. „S bojovými vozidlem pěchoty Marder jsme počítali už během příprav, což se ukázalo jako moudré,“ doplnila ministryně.

Problémy obrněnců odhalilo nedávné cvičení

Ještě před týdnem přitom Lambrechtová hovořila o velkém dni pro Německo, když rozpočtový výbor Spolkového sněmu schválil nákup amerických stíhaček F-35 a další miliardové projekty modernizace německé armády, včetně dozbrojení vozidel Puma.

Problémy obrněnců odhalilo nedávné cvičení, na kterém bylo z provozu vyřazeno všech osmnáct zapojených vozidel. Generál Ruprecht von Butler poté napsal inspektorovi pozemních sil Alfonsu Maisovi zprávu, ve které podle magazínu Der Spiegel označil operační připravenost vozidel za sázku do loterie.

„Bohužel se musím takto tvrdě vyjádřit. S obvyklou spolehlivostí německých pozemních vozidel to nelze srovnávat,“ citoval magazín generála.

Potíže s vozy se údajně nedaly očekávat

Nejpalčivější závady se podle magazínu týkaly elektroniky, jednoho z obrněnců postihl také požár kabelů v prostoru pro řidiče a potíže byly i s funkčností střeleckých věží. Tyto problémy jsou podle generálova dopisu známé, za překvapivou ale označil jejich četnost. K rozsáhlým výpadkům uvedl, že se nedaly očekávat, protože stroje byly nasazeny pouze na střelnici v severoněmeckých nížinách, kde nebyly vystaveny nadměrné zátěži.

Zprávy o technických nedostatcích obrněných vozidel zaujaly nejen média, ale také poslance. Šéfka parlamentního výboru pro obranu Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová kritizovala především to, že Spolkový sněm nebyl vůbec informován a že ona sama se o všem dozvěděla až z tisku. To, že problémy jsou, případně mohou nastat, není podle ní nic neobvyklého. „Očekávám ale, že my jako výbor dostaneme obratem prohlášení,“ řekla.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová sedí v BVP Puma německé armády
Zdroj: Fabian Bimmer/Reuters

Generální tajemník opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Mario Czaja v pondělí v televizi RTL prohlásil, že problémy obrněných vozidel Puma jsou nejen nepříjemné, ale také ponižující, proto by měl kancléř Olaf Scholz zasáhnout.

„Doufáme, že tento týden bude jasno,“ dodal Czaja, jehož CDU je společně se sesterskou bavorskou Křesťansko-sociální unií (CSU) největší opoziční silou v parlamentu. 

Pumy mají nahradit dosluhující stroje Marder

Lambrechtová v pondělí označila kritiku z parlamentu za oprávněnou a uvedla, že do konce nadcházejícího týdne bude mít analýzu incidentů. „Projekt Puma se nachází v rozhodující fázi, a to jsem všem zúčastněným jasně zdůraznila,“ řekla o pondělní krizové schůzce na ministerstvu obrany. Na tu Lambrechtová pozvala zástupce armády a zbrojního průmyslu.

První bojová vozidla pěchoty Puma ze sériové produkce dostala německá armáda poprvé v roce 2015. V budoucnu mají plně nahradit dosluhující vozidla Marder, o která se německá mechanizovaná pěchota opírá od sedmdesátých let minulého století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 3 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 5 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 5 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 7 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.