Polsko budou chránit protiraketové systémy Patriot z Německa

Polsko přijme nabídku Německa, které mu chce poskytnout své systémy protivzdušné obrany Patriot. Na Twitteru to v pondělí napsal polský vicepremiér a ministr obrany Mariusz Blaszczak. Chce, aby mobilní raketové systémy byly rozmístěny u hranic s Ukrajinou.

„S radostí jsem přijal nabídku německé ministryně obrany (Christine Lambrechtové) týkající se toho, aby v Polsku byla rozmístěna další zařízení pro odpalování raket Patriot,“ napsal Blaszczak na Twitteru. Až bude s německou stranou o dodávce německých systémů telefonovat, navrhne, aby byly rozmístěny u hranic s Ukrajinou, dodal.

Německá ministryně Lambrechtová s nabídkou přišla v souvislosti s úterním incidentem, kdy ve východopolské vsi Przewodów dopadla raketa. Podle západních činitelů šlo zřejmě o střelu ukrajinské protiletecké obrany. Zemřeli při tom dva lidé. Rusko v úterý proti Ukrajině vystřelilo smršť raket s cílem vyřadit z provozu její energetickou infrastrukturu.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Severoatlantická aliance začala posilovat protileteckou obranu v Evropě. V polovině října se více než desítka členských zemí, včetně Česka a Slovenska, připojila k německé iniciativě a podepsala prohlášení o záměru společného nákupu systémů protivzdušné obrany.

Bezpečnostní analytik: Patrioty v Polsku by incidentu zřejmě nezabránily

„V kontextu incidentu, který zasáhl polské teritorium, se jedná o významný krok,“ řekl ve vysílání ČT24 bezpečnostní analytik Richard Stojar. Je však podle něj otázkou, do jaké míry dokáže protiraketový systém podobným událostech předcházet. „Musely by působit už na ukrajinském teritoriu. (…) K tomu v tuto chvíli ještě určeny nejsou,“ uvedl s tím, že jde spíše o symbolické gesto podpory, „nikoliv jako praktický krok“.

Incident z minulého týdne byl podle něj poměrně specifický a německá protivzdušná obrana by mu zřejmě nedokázala zabránit.

Umístění systémů Patriot na území Ukrajiny by podle něj neznamenalo vtažení NATO do války. Šlo by však o významný posun v podpoře napadené země. „Baterie Patriot by nemusely mít německou nebo alianční obsluhu, bylo by možné vycvičit i ukrajinské specialisty. Nějaký čas by to trvalo, ale významně by to posílilo i obranné možnosti Ukrajiny,“ přiblížil.

Nahrávám video

Západní spojenci si však v míře pomoci stanovili limity a tato protivzdušná obrana je patrně jednou z nich, uvedl. „Patrioty přímo na Ukrajinu nedodaly ani Spojené státy americké, ani žádný z evropských partnerů,“ řekl Stojar. Není však vyloučeno, že pokud budou ruské útoky pokračovat, dojde k přehodnocení těchto hranic.

Systémy Patriot podle něj patří na technickou špičku minimálně na evropském kontinentu. „Z tohoto pohledu jde o výrazné posílení obranyschopnosti východního křídla Severoatlantické aliance,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 3 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 5 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 9 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 9 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 9 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 9 hhodinami

Evropský pohled