Polsko budou chránit protiraketové systémy Patriot z Německa

Polsko přijme nabídku Německa, které mu chce poskytnout své systémy protivzdušné obrany Patriot. Na Twitteru to v pondělí napsal polský vicepremiér a ministr obrany Mariusz Blaszczak. Chce, aby mobilní raketové systémy byly rozmístěny u hranic s Ukrajinou.

„S radostí jsem přijal nabídku německé ministryně obrany (Christine Lambrechtové) týkající se toho, aby v Polsku byla rozmístěna další zařízení pro odpalování raket Patriot,“ napsal Blaszczak na Twitteru. Až bude s německou stranou o dodávce německých systémů telefonovat, navrhne, aby byly rozmístěny u hranic s Ukrajinou, dodal.

Německá ministryně Lambrechtová s nabídkou přišla v souvislosti s úterním incidentem, kdy ve východopolské vsi Przewodów dopadla raketa. Podle západních činitelů šlo zřejmě o střelu ukrajinské protiletecké obrany. Zemřeli při tom dva lidé. Rusko v úterý proti Ukrajině vystřelilo smršť raket s cílem vyřadit z provozu její energetickou infrastrukturu.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Severoatlantická aliance začala posilovat protileteckou obranu v Evropě. V polovině října se více než desítka členských zemí, včetně Česka a Slovenska, připojila k německé iniciativě a podepsala prohlášení o záměru společného nákupu systémů protivzdušné obrany.

Bezpečnostní analytik: Patrioty v Polsku by incidentu zřejmě nezabránily

„V kontextu incidentu, který zasáhl polské teritorium, se jedná o významný krok,“ řekl ve vysílání ČT24 bezpečnostní analytik Richard Stojar. Je však podle něj otázkou, do jaké míry dokáže protiraketový systém podobným událostech předcházet. „Musely by působit už na ukrajinském teritoriu. (…) K tomu v tuto chvíli ještě určeny nejsou,“ uvedl s tím, že jde spíše o symbolické gesto podpory, „nikoliv jako praktický krok“.

Incident z minulého týdne byl podle něj poměrně specifický a německá protivzdušná obrana by mu zřejmě nedokázala zabránit.

Umístění systémů Patriot na území Ukrajiny by podle něj neznamenalo vtažení NATO do války. Šlo by však o významný posun v podpoře napadené země. „Baterie Patriot by nemusely mít německou nebo alianční obsluhu, bylo by možné vycvičit i ukrajinské specialisty. Nějaký čas by to trvalo, ale významně by to posílilo i obranné možnosti Ukrajiny,“ přiblížil.

Nahrávám video

Západní spojenci si však v míře pomoci stanovili limity a tato protivzdušná obrana je patrně jednou z nich, uvedl. „Patrioty přímo na Ukrajinu nedodaly ani Spojené státy americké, ani žádný z evropských partnerů,“ řekl Stojar. Není však vyloučeno, že pokud budou ruské útoky pokračovat, dojde k přehodnocení těchto hranic.

Systémy Patriot podle něj patří na technickou špičku minimálně na evropském kontinentu. „Z tohoto pohledu jde o výrazné posílení obranyschopnosti východního křídla Severoatlantické aliance,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protestující v Madridu kritizovali vládu kvůli Ceutě

V Madridu protestovaly tisíce lidí proti vládnímu řešení červencového hromadného příchodu běženců do španělské exklávy Ceuta na severu Afriky. Levicový kabinet také demonstrující obviňovali z toho, že nechrání hranice, a požadovali předčasné parlamentní volby, napsala agentura AFP. Podle zástupce vlády přišlo asi dvacet tisíc osob, organizátoři odhadují účast na 180 tisíc. Jiná sobotní demonstrace ve španělské metropoli pak mířila na lepší ochranu nájemníků v době rostoucích nákladů na bydlení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina zaútočila na ilskou rafinerii, Rusové zasáhli datové centrum v Kyjevě

Rusko a Ukrajina pokračovaly ve vzájemných dronových útocích. Ukrajinské síly zaútočily v noci z pátku na sobotu na ropnou rafinerii v Ilsku v ruském Krasnodarském kraji. Podle generálního štábu ukrajinských sil na místě vypukl požár. Rafinerie byla cílem útoků Ukrajinců již dříve. Ruské údery hlásí i Ukrajina, kde podle úřadů zemřelo nejméně šest lidí. Zasaženo bylo také datové centrum v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papeže Lva XIV. vítaly v Paříži statisíce lidí

Stovky tisíc lidí zaplnily slavnou pařížskou třídu Champs-Élysées, aby se zúčastnily velké mše pod širým nebem, kterou sloužil papež Lev XIV. Podle Vatikánu se mše zúčastnilo na 700 tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 10 hhodinami

Strůjci žhářského útoku v Mnichově operovali ze Slovenska, píše FAZ

Dva Bulhaři zadržení v souvislosti se žhářským útokem na firmu v Mnichově z počátku září byli členy skupiny napojené na ruskou vojenskou rozvědku GRU, píše německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) s tím, že skupina operovala ze Slovenska. Němečtí vyšetřovatelé nově spojují žhářský útok v Mnichově, připravovaný útok na výrobce dronů Skyeton u slovenského Prešova i pokus o útok drony s výbušninou na letišti Lipsko/Halle s GRU.
před 11 hhodinami

Italská vláda zavádí nová pravidla ve školách kvůli cizincům, zakazuje i zahalování tváře

Itálie zakázala ve školách zakrývání tváře šátky a omezila počet žáků ve třídě, kteří nemluví dostatečně italsky. Podle konzervativní vlády premiérky Giorgie Meloniové to posílí integraci dětí cizinců, podle části odborníků to bude právě naopak. Dekret vstoupil v platnost okamžitě. Parlament, ve kterém má kabinet většinu, ho musí do šedesáti dnů ratifikovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Bílý dům nevpustí CNN na palubu Air Force One

Bílý dům nevpustí zpravodajskou televizi CNN na palubu prezidentského letounu Air Force One během sobotní cesty amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla agentura AP. Bílý dům podle ní oznámením z noci na sobotu naznačil další restrikce vůči části médií po zrušení některých akreditací do sídla prezidenta minulý pátek.
před 13 hhodinami

Netanjahu tajil varování před 7. říjnem kvůli smíru se Saúdy, píše NYT

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl před útokem ze 7. října 2023 udeřit na vůdce Hamásu, přestože ho o hrozbě informovaly Spojené arabské emiráty (SAE), píše list The New York Times (NYT). Netanjahu sice svolal schůzku se šéfy bezpečnostních složek, vzkaz ale nezmínil, a naopak zdůraznil nutnost zachování klidu v Gaze kvůli rozhovorům o normalizaci vztahů s Rijádem, dodal list. Netanjahu telefonát s Abú Dhabí popírá.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.