Vláda neplánuje kvůli koronaviru škrtat armádní rozpočet, uvedl pro ČT předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Je podle něj třeba najít způsob, jak zaplatit zakázku na nová bojová vozidla pěchoty (BVP) za 52 miliard korun. Řada nyní provozovaných bojových vozidel je podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) nepojízdných. Babiš také na tiskové konferenci armádě poděkoval za její pomoc při epidemii koronaviru.
Vláda neplánuje škrtat armádní rozpočet. Hledá finance na nová bojová vozidla
3 minuty
Události ČT: Vláda neplánuje škrtat armádní rozpočet
Premiér Andrej Babiš v minulosti kvůli dopadům krize kolem nového koranoviru připustil možnost odložení pořízení nových BVP. Vojsko se ale podle předsedy vlády musí modernizovat, uvedl po jednání s představiteli ministerstva a armády.
Podle ministra obrany Lubomíra Metnara je řada nyní provozovaných bojových vozidel pěchoty nepojízdných. Nefunkční je také více než polovina používaných děl, která chce také armáda pořídit nová.
Stěžejním přezbrojovacím projektem je nákup 210 BVP. Ministerstvo obrany by za ně mělo zaplatit asi 52 miliard korun, půjde tak o nejdražší zakázku v historii české armády. Podle Babiše je zakázka na „dobré cestě“, nyní ministerstvo hledá způsob financování. „Byla by škoda, kdybychom tuto zakázku odložili,“ poznamenal.
27 minut
Brífink předsedy vlády Andreje Babiše, ministra obrany Lubomíra Metnara a náčelníka Generálního štábu Aleše Opaty
Náměstek ministra obrany pro akvizice Lubor Koudelka řekl, že smlouva na BVP by mohla být uzavřena do konce roku. Ministerstvo původně předpokládalo, že dodavatele vybere do konce minulého roku, později termín posunulo na polovinu letošního roku. Financování i dodávky nových bojových vozidel by podle současných předpokladů měly být rozloženy na šest let. Ministerstvo nyní osloví tři firmy, které o zakázku soutěží, zda by bylo možné splátky odložit.
Metnar odmítl, že by ministerstvo mohlo nechat zmodernizovat nyní používaná BVP, označil to za slepou cestu, která by nesplnila standardy NATO. Také náčelník generálního štábu Aleš Opata zdůraznil, že nyní používané stroje jsou nemodernizovatelné. Poukázal na to, že v době jejich výroby se válčilo jiným způsobem a vojáci měli jinou výzbroj, zmínil slabé pancéřování.
Babiš za důležité projekty označil také nákup nových terénních vozů a 52 děl, které by odpovídaly ráži NATO.
Neprůstřelné vesty bude vojákům dodávat STV Group
Ministerstvo obrany ve středu podepsalo rámcovou smlouvu s firmou STV Group na pořízení až téměř 47 tisíc neprůstřelných vest, uvedl dále premiér Babiš. Ministerstvo obrany za vesty zaplatí až 1,67 miliardy korun včetně DPH. Česká společnost bude vojákům vesty dodávat do roku 2025, obrana je bude objednávat podle aktuální potřeby.
„Osobní ochrana vojáků je pro nás prvořadá. Dnes podepsaná smlouva pokryje potřeby armády v této oblasti na následujících pět let,“ poznamenal k zakázce Metnar. Smlouvu podle něj podepsal jeho náměstek Lubor Koudelka.
Podle rámcové smlouvy bude moct ministerstvo v letech 2020 až 2025 objednat až 46 988 neprůstřelných vest. Pořizovat bude vesty ve třech variantách, a to se zeleným maskovacím vzorem a s pouštním maskovacím vzorem, pro Vojenskou policii nakoupí neprůstřelné vesty černé. Podle ministerstva budou vesty splňovat nejvyšší balistickou ochranu, tedy stupeň čtyři.
STV Group ministerstvo vybralo na základě výběrového řízení, které bylo vyhlášeno v květnu 2019. Se zajištěním dodávek neprůstřelných vest mělo v minulosti ministerstvo potíže. Dříve uzavřelo smlouvu s Českou zbrojovkou na dodání asi 2300 balistických vest, po vzájemných sporech ministerstvo od smlouvy odstoupilo a zakázka skončila u soudu. Od roku 2017 vesty vojákům a vojenským policistům dodávala společnost Argun.
Babiš: Rozpočet na obranu by mohl v roce 2021 překročit závazek
Pokud se potvrdí hospodářské prognózy, české výdaje na obranu by mohly v roce 2021 činit 1,46 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a překročit tak závazek vůči Severoatlantické alianci, který je 1,4 procenta, uvedl také Babiš.
Rozpočet na obranu na příští rok by měl být 85 miliard korun, letos resort hospodaří s částkou 75,5 miliardy. Babiš počítá i se závazkem dvou procent HDP na obranu do roku 2024. Česko si podle něj nemůže nyní dovolit zastavit modernizaci armády.
Vláda v programovém prohlášení slíbila zvýšení obranného rozpočtu do roku 2021 na 1,4 procenta HDP. Při dodržení dvouprocentního závazku by mělo mít ministerstvo obrany v roce 2024 k dispozici asi 130 miliard korun.
Premiér upozornil, že poměr ovlivní nynější propad HDP způsobený koronavirovou krizí. „Pokud se naplní prognózy HDP na tento a příští rok, tak by ten poměr byl dokonce 1,46, lepší, než jsme se zavázali,“ řekl Babiš.
Kabinet podle předsedy vlády nyní pracuje na revizi letošního rozpočtu, jehož plánovaný schodek se opakovaně kvůli koronaviru zvyšoval, naposledy na 300 miliard korun. Vláda chce podle něj plnit programové prohlášení, počítá s růstem důchodů či investic, ale i armádními výdaji. „Doufejme, že to vše vtěsnáme do plánovaného deficitu,“ uvedl Babiš. Premiér doufá, že příští rok bude ekonomika růst, což by pomohlo k naplnění cílů kabinetu.
Ministr obrany prohlásil, že armáda nesmí být na prvním místě, pokud se budou hledat místa, kde v rozpočtu škrtat. „Tyto scénáře z minulosti se nesmí opakovat,“ podotkl Metnar.
Členské státy NATO se v roce 2014 zavázaly, že zastaví propad obranných rozpočtů a že země, které na svou obranu nevydávají doporučovaná dvě procenta svého HDP, budou usilovat o to, aby se do roku 2024 posunuly směrem k dosažení této výdajové hranice. Čeští představitelé poté opakovaně veřejně i na jednáních v rámci NATO slíbili, že ČR bude v roce 2024 dvě procenta svého HDP na obranu dávat.
