Koronavirus mise nezastaví, plaťte víc, NATO je potřeba, vzkázal zemím Stoltenberg

Šíření koronaviru nebude mít žádný vliv na mise Severoatlantické aliance ve světě a snižování počtů vojáků v Afghánistánu bude pokračovat podle plánu. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Vlády zemí Aliance by měly navzdory očekávaným ekonomickým dopadům pandemie dodržet své sliby a přidat peníze na obranu, zdůraznil šéf NATO.

„Musíme chránit své zaměstnance a lidi, ale zároveň zajistit, aby NATO bylo v této kritické chvíli funkční,“ zdůraznil Stoltenberg na tiskové konferenci, na níž představil zprávu o činnosti NATO v loňském roce.

Připomněl mimo jiné, že loni začala část členských zemí zvyšovat své rozpočty na obranu, avšak k cíli v podobě dvou procent hrubého domácího produktu má většina států včetně Česka ještě daleko.

Spojenecké země očekávají velký ekonomický dopad omezení způsobených koronavirem a budou nuceny investovat značné sumy do zmírnění jeho následků. Podle Stoltenberga by však nehledě na to měly myslet i na nárůst obranných příspěvků.

Na ten dlouhodobě tlačí americký prezident Donald Trump, podle jehož názoru USA na bezpečnost svých spojenců finančně doplácí. „Na základě národních plánů, které státy zaslaly NATO, očekávám, že své závazky dodrží. I když víme, že čelí složité situaci,“ prohlásil Stoltenberg.

NATO pomáhá v době krize, zdůraznil Stoltenberg

Výdaje na armádu se podle něho spojencům vyplatí nejen s ohledem na obrannou roli Aliance, ale i v současné krizové situaci. „V mnoha aliančních zemích nyní ozbrojené složky pomáhají s logistikou, poskytují vojenské nemocnice a další kapacity,“ připomněl šéf NATO.

Spojenecké jednotky na misích ve světě nebo síly rychlé reakce v pobaltských státech podle něho zůstanou v plném nasazení bez ohledu na šíření viru. Žádný případ koronaviru mezi aliančními vojáky nebyl hlášen a příslušníci misí zavedli zvláštní hygienická opatření, dodal Stoltenberg.

V Afghánistánu podle něj bude NATO pokračovat v misi s cílem přimět radikální islamisty z hnutí Taliban k uzavření míru s tamní vládou. Počet vojáků v afghánské mírové misi se podle dřívějších plánů sníží ze současných přibližně 16 tisíc asi o čtvrtinu. Ze země se už začali stahovat američtí vojáci poté, co v únoru USA dojednaly s Talibanem mírovou dohodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu potvrdil Trumpem oznámené příměří mezi Izraelem a Libanonem

Americký prezident Donald Trump oznámil příměří poté, co hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Později dodal, že příměří zahrnuje i Hizballáh. Příměří vstoupilo v platnost ve čtvrtek ve 23:00 SELČ. Izraelský premiér Netanjahu podle agentury Reuters oznámil, že s příměřím souhlasil, ale že v Libanonu zůstanou izraelští vojáci. Hizballáh toto odmítl. Dokument americké diplomacie o náplni příměří odchod izraelských vojáků z Libanonu rovněž nezmiňuje.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

Česko podle prezidenta Filipín zadrželo muže podezřelého ve vlasti z korupce

České úřady podle filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího zadržely muže zapojeného do korupční aféry, která na Filipínách vyvolala u veřejnosti kritiku a masové protesty. Obě země nyní podle prezidenta jednají o mužově předání, napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Filipíny nemají s Českou republikou uzavřenou smlouvu o vydávání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko provedlo dosud nejsmrtelnější letošní útok na Ukrajinu

Ruský noční vzdušný útok na Ukrajinu připravil o život nejméně 17 lidí, desítky dalších zranil, uvedli ukrajinští činitelé. Ruské údery podle nich zabily devět lidí v Oděse, čtyři v Kyjevě a další čtyři v Dnipru. Agentura Reuters ruský noční úder označila za dosud nejsmrtelnější v letošním roce. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Terčem náletu ukrajinských dronů se dle velení ukrajinské armády stala ruská ropná zařízení v černomořském přístavu Tuapse.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZástupci Evropské komise budou jednat s Tiszou o reformách

Zástupci Evropské komise přijedou v pátek do Budapešti diskutovat s vítěznou stranou Tisza o reformách. Pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar slibuje Bruselu vstřícnější politiku než jeho předchůdce Viktor Orbán. Magyar už například oznámil, že nehodlá blokovat finanční pomoc Ukrajině. Především chce obnovit přístup k penězům z fondů, které Unie Budapešti zmrazila kvůli korupci nebo zásahům do soudnictví.
před 3 hhodinami

Přelomový verdikt o vnitrostátních únosech dětí. Evropský soud se zastal Čecha

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal přelomový verdikt, který se týká vnitrostátních únosů dětí jedním z rodičů. Případ se odehrál v tuzemsku. Rozvedený otec se na evropskou instanci obrátil proto, že mu tuzemská justice neumožnila styk s dětmi poté, co je exmanželka bez jeho vědomí a souhlasu přestěhovala z Brna do Prahy. Rozsudek by mohl mít vliv na posuzování podobných případů v budoucnu.
před 4 hhodinami

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejhorší humanitární krize světa sílí. Súdán doplácí na válku s Íránem

Súdánská občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá už tři roky. Kromě masakrů civilistů a etnického násilí s náznaky genocidy spustila nejhorší humanitární krizi světa. Každý čtvrtý Súdánec uprchl z domova, upozornila organizace OSN, která mluví o „opuštěné krizi“. Katastrofální situaci teď umocnil blízkovýchodní konflikt, jenž vedl k prudkému zdražování jídla a paliv. Pomoc hladovějícím Súdáncům tak vázne.
před 6 hhodinami
Načítání...