Koronavirus mise nezastaví, plaťte víc, NATO je potřeba, vzkázal zemím Stoltenberg

Šíření koronaviru nebude mít žádný vliv na mise Severoatlantické aliance ve světě a snižování počtů vojáků v Afghánistánu bude pokračovat podle plánu. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Vlády zemí Aliance by měly navzdory očekávaným ekonomickým dopadům pandemie dodržet své sliby a přidat peníze na obranu, zdůraznil šéf NATO.

„Musíme chránit své zaměstnance a lidi, ale zároveň zajistit, aby NATO bylo v této kritické chvíli funkční,“ zdůraznil Stoltenberg na tiskové konferenci, na níž představil zprávu o činnosti NATO v loňském roce.

Připomněl mimo jiné, že loni začala část členských zemí zvyšovat své rozpočty na obranu, avšak k cíli v podobě dvou procent hrubého domácího produktu má většina států včetně Česka ještě daleko.

Spojenecké země očekávají velký ekonomický dopad omezení způsobených koronavirem a budou nuceny investovat značné sumy do zmírnění jeho následků. Podle Stoltenberga by však nehledě na to měly myslet i na nárůst obranných příspěvků.

Na ten dlouhodobě tlačí americký prezident Donald Trump, podle jehož názoru USA na bezpečnost svých spojenců finančně doplácí. „Na základě národních plánů, které státy zaslaly NATO, očekávám, že své závazky dodrží. I když víme, že čelí složité situaci,“ prohlásil Stoltenberg.

NATO pomáhá v době krize, zdůraznil Stoltenberg

Výdaje na armádu se podle něho spojencům vyplatí nejen s ohledem na obrannou roli Aliance, ale i v současné krizové situaci. „V mnoha aliančních zemích nyní ozbrojené složky pomáhají s logistikou, poskytují vojenské nemocnice a další kapacity,“ připomněl šéf NATO.

Spojenecké jednotky na misích ve světě nebo síly rychlé reakce v pobaltských státech podle něho zůstanou v plném nasazení bez ohledu na šíření viru. Žádný případ koronaviru mezi aliančními vojáky nebyl hlášen a příslušníci misí zavedli zvláštní hygienická opatření, dodal Stoltenberg.

V Afghánistánu podle něj bude NATO pokračovat v misi s cílem přimět radikální islamisty z hnutí Taliban k uzavření míru s tamní vládou. Počet vojáků v afghánské mírové misi se podle dřívějších plánů sníží ze současných přibližně 16 tisíc asi o čtvrtinu. Ze země se už začali stahovat američtí vojáci poté, co v únoru USA dojednaly s Talibanem mírovou dohodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 24 mminutami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 31 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 5 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 8 hhodinami
Načítání...