Vítěze největší armádní zakázky v české historii, dodavatele 210 bojových vozidel pěchoty (BVP) za 52 miliard, chce ministerstvo obrany vybrat do konce roku. O sledované armádní zakázce mluvili v 90' ČT24 poslanci Jan Řehounek (ANO), Karel Krejza (ODS) a Jan Lipavský (Piráti).
Tendr na BVP už nelze upravovat, české dodavatele však vítáme, sdělili poslanci v 90'
41 minut
90' ČT24: Největší armádní zakázka v historii
Zakázku kritizuje vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), který ji označil za chybu. Nelíbí se mu, že české firmy mají na tendru zajištěn jen čtyřicetiprocentní podíl. Chce, aby se bojová vozidla vyráběla v Česku. To ale považuje ministerstvo obrany za nereálné, protože se podle něj už teď do tendru nedá zasahovat.
Podle Řehounka mají „všichni částečně pravdu“. „Jak pan ministr Havlíček bojuje za maximální podíl pro české firmy a průmysl, tak zas pan ministr Metnar bojuje o to, aby tendr nemohl být nějakým způsobem napaden,“ řekl v 90' ČT24. Pokud by se prý do tendru razantně vstoupilo, tak by to mohlo znamenat jeho zrušení nebo začátek arbitráže. Výběr dodavatele by měl ale maximálně zohlednit zapojení českého průmyslu.
Krejza si myslí, že do procesu vláda vnesla chaos. „Tendr je tři roky vyhlášený, podmínky jsou dané, firmy je znají, a teď se najednou objeví požadavek ministra průmyslu,“ uvedl. Prý by se mu líbilo, kdyby byl poměr českého průmyslu větší, ale měnit v průběhu zadávacího řízení to už není možné. Zmínil i včerejší jednání vlády. „Navíc to vláda udělala alibisticky, tak tam nedošlo k rozhodnutí. Bylo to v bloku informací, kdy si pan Havlíček řekl svoje, pan Metnar si řekl svoje a nikdo je nerozsoudil,“ doplnil.
O zakázce by současná vláda rozhodnout měla
Podle Lipavského je však zásadní, že se pro ministerstvo obrany určil nový harmonogram. „Nevnímám, že by se nyní fakticky něco měnilo na procesu, samozřejmě pro ministerstvo obrany je klíčové, že si znotifikovalo nový harmonogram. Aby tendry probíhaly kvalitně, tak tam musí být stabilita a předvídatelnost a nelze do toho v průběhu sahat,“ sdělil. Krok ministerstva průmyslu a obchodu vnímá negativně, protože se prý navrhované principy shodují s návrhem německého uchazeče.
Řehounek nemůže věřit, že by ministerstvo průmyslu a obchodu „kopalo“ za jednoho dodavatele. „Já tomu z podstaty věci nemohu věřit, věřím, že za tím je opravdu to, že ministerstvo vidí v nějakém společném podniku větší potenciál pro české firmy,“ doplnil.
Řeč přišla i na to, zda by o této zakázce měla rozhodnout současná vláda. Podle Řehounka je harmonogram napjatý, a pokud do procesu něco zasáhne, tendr se nestihne. „Pokud to pojede v tom nejoptimističtějším scénáři, tak by se to stihnout dalo a bude samozřejmě záležet i na tom, zda se najde politická odvaha,“ doplnil
„Domnívám se, že pokud to tato vláda neudělá, tak následující bude potřebovat poměrně dlouhý čas, protože nový ministr přijde ke klíčové velké zakázce a musí se s ní seznámit,“ uvedl Lipavský s tím, že Piráti motivují vládu, aby zakázku dovedla do úspěšného konce.
Komunisté chtějí, aby obrana peníze vrátila
Podle Krejzy je nutné tendr dokončit, vozidla se musí nakoupit a přezbrojit se na západní techniku. „Jinak se nám ta armáda rozsype, rozpadne. Ztracenou schopnost skoro nelze získat nazpět,“ sdělil s tím, že pokud bude značná část výroby v Čechách, vrátí se vydané peníze do státního rozpočtu v odvodech za mzdy či DPH.
Letos každopádně nebude resort obrany za pásová bojová vozidla platit ani korunu. Víc než čtyři miliardy, které mělo ministerstvo obrany utratit letos, chce přesunout do příštího roku. Komunisté teď chtějí, aby obrana peníze, které neutratí za bojová vozidla, vrátila do vládní rozpočtové rezervy. S tím nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která zároveň odmítá plán armády, aby peníze původně určené na BVP utratila za něco jiného.
Ministerstvo obrany letos hospodaří s více než pětaosmdesáti miliardami korun. Přestože každým rokem rozpočet obrany roste, stále to nejsou dvě procenta hrubého domácího produktu, k čemuž se Česko zavázalo alianci NATO. V minulosti slíbilo, že dvě procenta na obranu bude dávat nejpozději v roce 2024. Obrana by si tedy v ideálním případě měla za tři roky polepšit teoreticky na více než 130 miliard korun.
