Tendr na BVP už nelze upravovat, české dodavatele však vítáme, sdělili poslanci v 90'

41 minut
90' ČT24: Největší armádní zakázka v historii
Zdroj: ČT24

Vítěze největší armádní zakázky v české historii, dodavatele 210 bojových vozidel pěchoty (BVP) za 52 miliard, chce ministerstvo obrany vybrat do konce roku. O sledované armádní zakázce mluvili v 90' ČT24 poslanci Jan Řehounek (ANO), Karel Krejza (ODS) a Jan Lipavský (Piráti).

Zakázku kritizuje vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), který ji označil za chybu. Nelíbí se mu, že české firmy mají na tendru zajištěn jen čtyřicetiprocentní podíl. Chce, aby se bojová vozidla vyráběla v Česku. To ale považuje ministerstvo obrany za nereálné, protože se podle něj už teď do tendru nedá zasahovat.

Podle Řehounka mají „všichni částečně pravdu“. „Jak pan ministr Havlíček bojuje za maximální podíl pro české firmy a průmysl, tak zas pan ministr Metnar bojuje o to, aby tendr nemohl být nějakým způsobem napaden,“ řekl v 90' ČT24. Pokud by se prý do tendru razantně vstoupilo, tak by to mohlo znamenat jeho zrušení nebo začátek arbitráže. Výběr dodavatele by měl ale maximálně zohlednit zapojení českého průmyslu.

Krejza si myslí, že do procesu vláda vnesla chaos. „Tendr je tři roky vyhlášený, podmínky jsou dané, firmy je znají, a teď se najednou objeví požadavek ministra průmyslu,“ uvedl. Prý by se mu líbilo, kdyby byl poměr českého průmyslu větší, ale měnit v průběhu zadávacího řízení to už není možné. Zmínil i včerejší jednání vlády. „Navíc to vláda udělala alibisticky, tak tam nedošlo k rozhodnutí. Bylo to v bloku informací, kdy si pan Havlíček řekl svoje, pan Metnar si řekl svoje a nikdo je nerozsoudil,“ doplnil.

O zakázce by současná vláda rozhodnout měla

Podle Lipavského je však zásadní, že se pro ministerstvo obrany určil nový harmonogram. „Nevnímám, že by se nyní fakticky něco měnilo na procesu, samozřejmě pro ministerstvo obrany je klíčové, že si znotifikovalo nový harmonogram. Aby tendry probíhaly kvalitně, tak tam musí být stabilita a předvídatelnost a nelze do toho v průběhu sahat,“ sdělil. Krok ministerstva průmyslu a obchodu vnímá negativně, protože se prý navrhované principy shodují s návrhem německého uchazeče.

Řehounek nemůže věřit, že by ministerstvo průmyslu a obchodu „kopalo“ za jednoho dodavatele. „Já tomu z podstaty věci nemohu věřit, věřím, že za tím je opravdu to, že ministerstvo vidí v nějakém společném podniku větší potenciál pro české firmy,“ doplnil.

Řeč přišla i na to, zda by o této zakázce měla rozhodnout současná vláda. Podle Řehounka je harmonogram napjatý, a pokud do procesu něco zasáhne, tendr se nestihne. „Pokud to pojede v tom nejoptimističtějším scénáři, tak by se to stihnout dalo a bude samozřejmě záležet i na tom, zda se najde politická odvaha,“ doplnil

„Domnívám se, že pokud to tato vláda neudělá, tak následující bude potřebovat poměrně dlouhý čas, protože nový ministr přijde ke klíčové velké zakázce a musí se s ní seznámit,“ uvedl Lipavský s tím, že Piráti motivují vládu, aby zakázku dovedla do úspěšného konce.

Komunisté chtějí, aby obrana peníze vrátila

Podle Krejzy je nutné tendr dokončit, vozidla se musí nakoupit a přezbrojit se na západní techniku. „Jinak se nám ta armáda rozsype, rozpadne. Ztracenou schopnost skoro nelze získat nazpět,“ sdělil s tím, že pokud bude značná část výroby v Čechách, vrátí se vydané peníze do státního rozpočtu v odvodech za mzdy či DPH.

Letos každopádně nebude resort obrany za pásová bojová vozidla platit ani korunu. Víc než čtyři miliardy, které mělo ministerstvo obrany utratit letos, chce přesunout do příštího roku. Komunisté teď chtějí, aby obrana peníze, které neutratí za bojová vozidla, vrátila do vládní rozpočtové rezervy. S tím nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která zároveň odmítá plán armády, aby peníze původně určené na BVP utratila za něco jiného.

Ministerstvo obrany letos hospodaří s více než pětaosmdesáti miliardami korun. Přestože každým rokem rozpočet obrany roste, stále to nejsou dvě procenta hrubého domácího produktu, k čemuž se Česko zavázalo alianci NATO. V minulosti slíbilo, že dvě procenta na obranu bude dávat nejpozději v roce 2024. Obrana by si tedy v ideálním případě měla za tři roky polepšit teoreticky na více než 130 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 42 mminutami

Kaligrafie, háčkování či výroba svíček. Zájem o ruční dovednosti stoupá

Od digitálního světa se někteří mladí lidé vracejí k ručním dovednostem. Například ke kaligrafii, háčkování nebo ručnímu šití. Zájem o takové kurzy podle oslovených organizátorů roste. Vyhledávají je hlavně mladí lidé, maminky s dětmi, ale i firmy – jako benefity pro své zaměstnance.
před 1 hhodinou

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 2 hhodinami

Ústavní soud čeká v příštím roce dvacítka nevyřešených případů

Ústavní soud (ÚS) vstupuje do roku 2026 s dvacítkou nevyřešených případů. Kauzy projednává celé plénum, které letos vydalo skoro padesát nálezů. Obstála třeba podoba úhradové vyhlášky či volební kandidátky, na kterých se objevují jména lidí z více stran, což kritici označovali za skryté koalice. Ústavní soudci naopak zasáhli do advokátních tarifů nebo třeba zrušili oddělené zápisy do škol pro ukrajinské děti.
před 2 hhodinami

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
před 12 hhodinami

Soud poslal zápasníka Vémolu a další dva obviněné do vazby

Zápasník Karel „Karlos“ Vémola, který čelí obvinění z organizované drogové trestné činnosti, půjde do vazby. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 7. Do vazby poslal i další dva obviněné, sdělili mluvčí policejní Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová a pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Obviněným hrozí až osmnáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 19 hhodinami
Načítání...