Tendr na BVP už nelze upravovat, české dodavatele však vítáme, sdělili poslanci v 90'

Nahrávám video

Vítěze největší armádní zakázky v české historii, dodavatele 210 bojových vozidel pěchoty (BVP) za 52 miliard, chce ministerstvo obrany vybrat do konce roku. O sledované armádní zakázce mluvili v 90' ČT24 poslanci Jan Řehounek (ANO), Karel Krejza (ODS) a Jan Lipavský (Piráti).

Zakázku kritizuje vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), který ji označil za chybu. Nelíbí se mu, že české firmy mají na tendru zajištěn jen čtyřicetiprocentní podíl. Chce, aby se bojová vozidla vyráběla v Česku. To ale považuje ministerstvo obrany za nereálné, protože se podle něj už teď do tendru nedá zasahovat.

Podle Řehounka mají „všichni částečně pravdu“. „Jak pan ministr Havlíček bojuje za maximální podíl pro české firmy a průmysl, tak zas pan ministr Metnar bojuje o to, aby tendr nemohl být nějakým způsobem napaden,“ řekl v 90' ČT24. Pokud by se prý do tendru razantně vstoupilo, tak by to mohlo znamenat jeho zrušení nebo začátek arbitráže. Výběr dodavatele by měl ale maximálně zohlednit zapojení českého průmyslu.

Krejza si myslí, že do procesu vláda vnesla chaos. „Tendr je tři roky vyhlášený, podmínky jsou dané, firmy je znají, a teď se najednou objeví požadavek ministra průmyslu,“ uvedl. Prý by se mu líbilo, kdyby byl poměr českého průmyslu větší, ale měnit v průběhu zadávacího řízení to už není možné. Zmínil i včerejší jednání vlády. „Navíc to vláda udělala alibisticky, tak tam nedošlo k rozhodnutí. Bylo to v bloku informací, kdy si pan Havlíček řekl svoje, pan Metnar si řekl svoje a nikdo je nerozsoudil,“ doplnil.

O zakázce by současná vláda rozhodnout měla

Podle Lipavského je však zásadní, že se pro ministerstvo obrany určil nový harmonogram. „Nevnímám, že by se nyní fakticky něco měnilo na procesu, samozřejmě pro ministerstvo obrany je klíčové, že si znotifikovalo nový harmonogram. Aby tendry probíhaly kvalitně, tak tam musí být stabilita a předvídatelnost a nelze do toho v průběhu sahat,“ sdělil. Krok ministerstva průmyslu a obchodu vnímá negativně, protože se prý navrhované principy shodují s návrhem německého uchazeče.

Řehounek nemůže věřit, že by ministerstvo průmyslu a obchodu „kopalo“ za jednoho dodavatele. „Já tomu z podstaty věci nemohu věřit, věřím, že za tím je opravdu to, že ministerstvo vidí v nějakém společném podniku větší potenciál pro české firmy,“ doplnil.

Řeč přišla i na to, zda by o této zakázce měla rozhodnout současná vláda. Podle Řehounka je harmonogram napjatý, a pokud do procesu něco zasáhne, tendr se nestihne. „Pokud to pojede v tom nejoptimističtějším scénáři, tak by se to stihnout dalo a bude samozřejmě záležet i na tom, zda se najde politická odvaha,“ doplnil

„Domnívám se, že pokud to tato vláda neudělá, tak následující bude potřebovat poměrně dlouhý čas, protože nový ministr přijde ke klíčové velké zakázce a musí se s ní seznámit,“ uvedl Lipavský s tím, že Piráti motivují vládu, aby zakázku dovedla do úspěšného konce.

Komunisté chtějí, aby obrana peníze vrátila

Podle Krejzy je nutné tendr dokončit, vozidla se musí nakoupit a přezbrojit se na západní techniku. „Jinak se nám ta armáda rozsype, rozpadne. Ztracenou schopnost skoro nelze získat nazpět,“ sdělil s tím, že pokud bude značná část výroby v Čechách, vrátí se vydané peníze do státního rozpočtu v odvodech za mzdy či DPH.

Letos každopádně nebude resort obrany za pásová bojová vozidla platit ani korunu. Víc než čtyři miliardy, které mělo ministerstvo obrany utratit letos, chce přesunout do příštího roku. Komunisté teď chtějí, aby obrana peníze, které neutratí za bojová vozidla, vrátila do vládní rozpočtové rezervy. S tím nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která zároveň odmítá plán armády, aby peníze původně určené na BVP utratila za něco jiného.

Ministerstvo obrany letos hospodaří s více než pětaosmdesáti miliardami korun. Přestože každým rokem rozpočet obrany roste, stále to nejsou dvě procenta hrubého domácího produktu, k čemuž se Česko zavázalo alianci NATO. V minulosti slíbilo, že dvě procenta na obranu bude dávat nejpozději v roce 2024. Obrana by si tedy v ideálním případě měla za tři roky polepšit teoreticky na více než 130 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
před 10 mminutami

Ústavní soud zaměstnává řada návrhů od politiků. Další mohou přibýt

Ústavní soud momentálně řeší osm návrhů podaných politiky. V sedmi případech požadují poslanci a senátoři úpravy zákonů, nařízení nebo vyhlášky. S dalším podnětem přišel prezident Petr Pavel. Soud se také dál zabývá sporem mezi ním a vládou kvůli účasti na summitu NATO v Turecku. Několik politiků avizovalo, že se chystá na soud obrátit ohledně stavebního zákona nebo nových pravidel pro státní zaměstnance.
před 9 hhodinami

VideoVláda chce změnit systém ochrany dětí, pravidla se mají sjednotit

Vláda chystá zákony, od kterých si slibuje větší bezpečí dětí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce sjednotit pravidla, dle kterých se odebírají děti z problémových rodin. A chce prosadit také vznik nového centrálního úřadu. Změna čeká taky justici – soudci by při svěřování do péče měli víc přihlížet třeba k násilí v domácnostech. Klokánky a další zařízení pro děti s potřebou okamžité pomoci návrhy kritizují. Obávají se možného krachu. Už teď je přitom podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hany Kupkové kapacita příslušných zařízení pro děti nedostačující. Zároveň případů týraných nebo zneužívaných dětí přibývá – za posledních pět let vzrostl jejich počet o padesát procent.
před 10 hhodinami

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody, o jeho vyhlášení ve středu rozhodla krajská komise pro sucho. Kvůli dlouhodobě nepříznivé hydrologické situaci umožnila snížit minimální odtok z Vltavské kaskády u vodního díla Vrané z 35 až na 20 metrů krychlových za sekundu, a to po omezenou dobu do 30. dubna příštího roku. Opatření má zpomalit pokles hladin ve Slapech a případně i v Orlíku. Povolené odběry vody zatím zůstávají bez omezení, uvedly v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy a Středočeský kraj.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Meziroční růst průmyslu v srpnu zpomalil, stavebnictví kleslo

Meziroční růst průmyslové produkce zpomalil v srpnu na 2,6 procenta z 3,1 procenta v červenci, uvedl Český statistický úřad. Oznámil také, že stavební výroba ve stejném období meziročně klesla o 1,4 procenta po červencovém růstu o 1,8 procenta. Schodek zahraničního obchodu činil v srpnu 5,3 miliardy korun, což je meziročně o 5,6 miliardy korun horší výsledek.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Metnar: Volební systém se nebude měnit proto, že si Pavel naplánoval dovolenou

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odmítl na síti X kritiku první dámy Evy Pavlové vůči komunálním volbám. Volební systém celé země se podle něj nebude měnit jen proto, že si prezident Petr Pavel naplánoval na termín voleb dovolenou. Pavlová v úterý zkritizovala, že stát neumožnil lidem volit ze zahraničí či z jiného místa v Česku, ačkoliv termín komunálních voleb tentokrát pevně stanovil zákonem. Prezidenta za neúčast u voleb kritizují i opoziční politici.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ČT se ohradila proti Macinkově zákazu účasti zaměstnanců MZV v jejím vysílání

Česká televize se ohradila proti tomu, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zakázal všem zaměstnancům svého resortu komunikaci s ní. Uvedla, že se nenechá vtáhnout do předvolebního boje. Vicepremiér zákazem reagoval na to, že ČT v souladu se svými pravidly předvolebního vysílání odmítla pozvat do Superdebaty předsedy stran kandidující ve volbách. Tento zákaz se kromě Macinky, který kandiduje v komunálních volbách v Praze, týká i předsedů ODS, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
před 17 hhodinami

Malý a Raška z bývalého vedení IKEMu jsou vinni vydíráním kardiochirurgů

Bývalý náměstek ředitele IKEMu Jiří Malý a někdejší šéf IT odboru Petr Raška jsou vinni v případu vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky, zjistila ČT. Soud Malému uložil peněžitý trest 50 tisíc korun a Raškovi 80 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, muži vinu od počátku odmítají. Ponechali si proto lhůtu na podání odvolání, stejně jako státní zástupce. Spolu s nimi byl původně obžalován i tehdejší ředitel kliniky Michal Stiborek, který loni v srpnu zemřel. Jeho trestní stíhání soud zastavil.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.