Trump končí financování Rádia Svobodná Evropa

10 minut
Novinář Kubičko o Trumpově rozhodnutí nefinancovat Rádio Svobodná Evropa
Zdroj: ČT24

Americká vláda zastavila financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), která má sídlo v Praze. Souvisí to s pátečním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa. Do práce nemá chodit ani velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky.

Rádio Svobodná Evropa potvrdilo v prohlášení, že dostalo oznámení o zastavení financování. Označuje to za dárek nepřátelům USA. „V důsledku tohoto kroku až 50 milionů posluchačů v uzavřených společnostech, kteří na nás každý týden závisejí, pokud jde o přesné zprávy a informace, nebudou mít přístup k pravdě o Americe a o světě,“ uvedl šéf Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda Stephen Capus. „Zánik RFE/RL po 75 letech by slavili autokraté v Moskvě a Minsku,“ dodal.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) prohlásil, že umlčení dotčených stanic by nebylo ztrátou jen pro lidi žijící v nesvobodě, ale i všechny, kdo věří v demokracii. „Když začalo vysílat Rádio Svobodná Evropa, bylo majákem pro ty, kterým totalita vzala pravdu. (Ferdinand) Peroutka, (Pavel) Tigrid a další exulanti bojovali slovem proti cenzuře a lžím,“ uvedl Lipavský. Dnes je podle něj situace stejná. „Od Běloruska po Írán, od Ruska po Afghánistán jsou RFE a Hlas Ameriky jedním z mála svobodných zdrojů pro lidi žijící v nesvobodě.“

Ve svém pátečním rozhodnutí Trump nařizuje několika agenturám včetně Agentury Spojených států pro globální média (USAGM), která financuje zmíněné stanice, aby omezily svou činnost „v největším rozsahu dovoleném platným zákonem“. Omezení zdůvodňuje redukcí federálního úřednického aparátu.

Agentura Reuters uvedla, že se seznámila s dopisy, ve kterých USAGM oznamuje ukončení financování stanicím RFE/RL, která v současnosti vysílá do zemí ve východní Evropě, či Radio Free Asia, která se zaměřuje například na vysílání do Číny či Severní Koreje. O ukončení financování informují i některá další média, například agentura AP či rozhlasová stanice NPR.

Deník The New York Times uvedl, že velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky dostala od vedení oznámení, že jsou na „administrativních překážkách“. To znamená, že nemají chodit do práce, ačkoliv pobírají plnou výši platu. Podle NPR se to týká prakticky všech zaměstnanců stanice. Stejnou informaci přinesla i organizace Reportéři bez hranic, která se stanicí spolupracuje. Novináři Hlasu Ameriky řekli deníku The New York Times, že krok ohrožuje chod stanice, která vysílá od roku 1942.

K ukončení činnosti Hlasu Ameriky a Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) vyzval miliardář, sponzor Trumpovy prezidentské kampaně a prezidentův pobočník Elon Musk. Podle něj jsou tato média „šíleně levicová“. Trump se v minulosti střetl s vedením stanice Hlas Ameriky.

Výbor na ochranu novinářů volá po záchraně agentury

Proti omezení činnosti médií financovaných USAGM se vyjádřil v sobotu americký Výbor na ochranu novinářů (CPJ). „Vyzýváme lídry v Kongresu, aby ochránili tuto stěžejní agenturu, která poskytuje informace bez cenzury v zemích, kde tisk čelí omezení,“ sdělil ředitel CPJ Carlos Martinez de la Serna.

USAGM tvrdí, že média, která podporuje, loni v průměru sledovalo 427 milionů lidí týdně, což agentura označila za rekord. Stanice oslovují posluchače v Rusku, Arménii, Číně, na Ukrajině či na Kubě.

„Pro nás novináře je to zpráva velmi špatná, i když myslím, že to není ještě definitivní, protože tohle nemůže úplně rozhodnout administrativa, musí to také posvětit Kongres, protože je to rozpočtová záležitost, ale i tam mají republikáni většinu,“ poznamenal bývalý dlouholetý redaktor Rádia Svobodná Evropa Radko Kubičko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 3 hhodinami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 6 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 12 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 12 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 17 hhodinami
Načítání...