Trump končí financování Rádia Svobodná Evropa

Nahrávám video

Americká vláda zastavila financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), která má sídlo v Praze. Souvisí to s pátečním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa. Do práce nemá chodit ani velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky.

Rádio Svobodná Evropa potvrdilo v prohlášení, že dostalo oznámení o zastavení financování. Označuje to za dárek nepřátelům USA. „V důsledku tohoto kroku až 50 milionů posluchačů v uzavřených společnostech, kteří na nás každý týden závisejí, pokud jde o přesné zprávy a informace, nebudou mít přístup k pravdě o Americe a o světě,“ uvedl šéf Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda Stephen Capus. „Zánik RFE/RL po 75 letech by slavili autokraté v Moskvě a Minsku,“ dodal.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) prohlásil, že umlčení dotčených stanic by nebylo ztrátou jen pro lidi žijící v nesvobodě, ale i všechny, kdo věří v demokracii. „Když začalo vysílat Rádio Svobodná Evropa, bylo majákem pro ty, kterým totalita vzala pravdu. (Ferdinand) Peroutka, (Pavel) Tigrid a další exulanti bojovali slovem proti cenzuře a lžím,“ uvedl Lipavský. Dnes je podle něj situace stejná. „Od Běloruska po Írán, od Ruska po Afghánistán jsou RFE a Hlas Ameriky jedním z mála svobodných zdrojů pro lidi žijící v nesvobodě.“

Ve svém pátečním rozhodnutí Trump nařizuje několika agenturám včetně Agentury Spojených států pro globální média (USAGM), která financuje zmíněné stanice, aby omezily svou činnost „v největším rozsahu dovoleném platným zákonem“. Omezení zdůvodňuje redukcí federálního úřednického aparátu.

Agentura Reuters uvedla, že se seznámila s dopisy, ve kterých USAGM oznamuje ukončení financování stanicím RFE/RL, která v současnosti vysílá do zemí ve východní Evropě, či Radio Free Asia, která se zaměřuje například na vysílání do Číny či Severní Koreje. O ukončení financování informují i některá další média, například agentura AP či rozhlasová stanice NPR.

Deník The New York Times uvedl, že velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky dostala od vedení oznámení, že jsou na „administrativních překážkách“. To znamená, že nemají chodit do práce, ačkoliv pobírají plnou výši platu. Podle NPR se to týká prakticky všech zaměstnanců stanice. Stejnou informaci přinesla i organizace Reportéři bez hranic, která se stanicí spolupracuje. Novináři Hlasu Ameriky řekli deníku The New York Times, že krok ohrožuje chod stanice, která vysílá od roku 1942.

K ukončení činnosti Hlasu Ameriky a Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) vyzval miliardář, sponzor Trumpovy prezidentské kampaně a prezidentův pobočník Elon Musk. Podle něj jsou tato média „šíleně levicová“. Trump se v minulosti střetl s vedením stanice Hlas Ameriky.

Výbor na ochranu novinářů volá po záchraně agentury

Proti omezení činnosti médií financovaných USAGM se vyjádřil v sobotu americký Výbor na ochranu novinářů (CPJ). „Vyzýváme lídry v Kongresu, aby ochránili tuto stěžejní agenturu, která poskytuje informace bez cenzury v zemích, kde tisk čelí omezení,“ sdělil ředitel CPJ Carlos Martinez de la Serna.

USAGM tvrdí, že média, která podporuje, loni v průměru sledovalo 427 milionů lidí týdně, což agentura označila za rekord. Stanice oslovují posluchače v Rusku, Arménii, Číně, na Ukrajině či na Kubě.

„Pro nás novináře je to zpráva velmi špatná, i když myslím, že to není ještě definitivní, protože tohle nemůže úplně rozhodnout administrativa, musí to také posvětit Kongres, protože je to rozpočtová záležitost, ale i tam mají republikáni většinu,“ poznamenal bývalý dlouholetý redaktor Rádia Svobodná Evropa Radko Kubičko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 1 mminutou

Si a Putin jednají v Pekingu

Čínský vůdce Si Ťin-pching v Pekingu slavnostně uvítal ruského vládce Vladimira Putina, oba následně zahájili jednání. Podle agentury AFP má setkání utužit vztahy mezi Pekingem a Moskvou necelý týden poté, co Si v Číně přijal amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 54 mminutami

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
00:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPutin jede do Číny se snem o multipolárním světě, říká k cestě slavista Glanc

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Němci si přejí odchod 80 procent Syřanů. Poškodilo by to ekonomiku, míní experti

Německá veřejnost by si přála, aby se do Sýrie vrátilo 80 procent z téměř 900 tisíc uprchlíků. Podle ekonomů by to uškodilo tamní ekonomice. Do Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada vrátilo podle údajů OSN 1,6 milionu lidí. Z Německa, které ze států Evropské unie přijalo syrských uprchlíků nejvíc, ale zatím odešlo jen několik tisíc.
před 2 hhodinami

Po vzoru kolonialismu. Singapur zavede výprask i na školách

Singapur v rámci kampaně proti šikaně umožní tělesné trestání na školách. Opatření se týká jen chlapců starších devíti let, kterým hrozí až tři rány rákoskou. Praxe pochází z dob britského kolonialismu. Singapur přes kritiku OSN a lidskoprávních aktivistů nadále uplatňuje i trest smrti a přísně postihuje drobné přestupky jako plivání, odhozenou žvýkačku nebo jídlo ve veřejné dopravě. Výprask v minulosti dostali i cizinci. Singapur své postupy hájí s tím, že patří mezi nejbezpečnější státy světa.
před 3 hhodinami

Senát USA postoupil návrh, který by omezil Trumpovy pravomoce ve válce s Íránem

Americký Senát v noci na středu SELČ postoupil k dalšímu hlasování návrh rezoluce o válečných pravomocích, která by ukončila válku s Íránem, pokud by prezident Donald Trump neměl souhlas Kongresu. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Ty také upozorňují, že jde o ojedinělou výtku směrovanou republikánskému šéfovi Bílého domu s tím, jak čím dál víc jeho spolustraníků v Kongresu vyjadřuje nespokojenost s vedením konfliktu, který probíhá už téměř tři měsíce.
před 4 hhodinami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 11 hhodinami
Načítání...