Švédský parlament schválil Anderssonovou do čela vlády. Před týdnem rezignovala hned po zvolení

Švédský parlament opět schválil sociální demokratku Magdalenu Anderssonovou jako premiérku země. Anderssonová byla předsedkyní švédské vlády parlamentem potvrzena již minulý týden ve středu, pouhých několik hodin poté ale rezignovala, když poslanci neodsouhlasili vládní návrh rozpočtu a podpořili naopak opoziční předlohu. Anderssonová se stala první ženou v premiérské funkci v historii Švédska.

Do čela vládnoucí sociální demokracie byla Anderssonová zvolena na začátku listopadu, stala se tak druhou ženou na této pozici po Moně Sahlinové, která stranu vedla v letech 2007 až 2011. Dříve působila jako ministryně financí ve dvou vládách premiéra Stefana Löfvena.

Ačkoliv je Švédsko považováno za jednu z nejvíce rovnoprávných zemí na světě, v čele vlády jako jediná ze severských zemí ještě ženu nemělo. „Je to velká čest,“ prohlásila Anderssonová letos v září. „Přijmout nominaci na lídryni sociálních demokratů je velké rozhodnutí. Není to něco, co si rozmyslíte přes noc,“ dodala.

Hned v den svého potvrzení v parlamentu minulou středu se však Anderssonová premiérské funkce vzdala. Bezprostředním důvodem jejího kroku bylo neschválení vládního návrhu rozpočtu. Schválen byl naopak opoziční návrh, načež švédští Zelení oznámili, že novou vládu opouštějí. Následující den oznámil předseda parlamentu Andreas Norlén, že Anderssonová dostane znovu šanci sestavit vládu. Nyní by měla vést menšinový, čistě sociálnědemokratický kabinet. Již v den svého odstoupení Anderssonová uvedla, že Zelení chtějí její vládu i dále podporovat.

Podle agentury AP se očekává, že kabinet Anderssonové bude oficiálně jmenován na úterní audienci u krále Carla XVI. Gustava. Týž den má vláda představit programové prohlášení.

Ve švédských médiích má tato bývalá závodní plavkyně s plavými vlasy přezdívku „buldozer“, kterou jí vysloužila její pověst silné ženy, schopné pevného rozhodování. „Její způsob diskuse něčím připomíná Angelu Merkelovou, což znamená, že se ne vždy vyjadřuje zcela jasně, ale nakonec zvítězí, protože nikdo jiný nedokáže tak jako ona vyargumentovat všechny detaily,“ řekl agentuře AFP Anders Lindberg z deníku Aftonbladet.

Vloni se Anderssonová stala také první ženou v čele Mezinárodního měnového a finančního výboru (IMFC), který určuje strategii Mezinárodního měnového fondu (MMF). Členové výboru si ji zvolili do svého čela na tříleté období.

Anderssonová podle agentury Reuters povede jednu z nejslabších švédských vlád za uplynulá desetiletí, která přitom bude muset řešit řadu výzev – od ekologizace hospodářství, přes násilí vyvolané gangy po dopady epidemie covidu-19. Parlament přitom minulý týden přijal rozpočtové změny předložené opozicí, které výrazně změnily vládní plány výdajů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Klienti finančních institucí v Irsku získávají právo hovořit s člověkem místo chatbota

V Irsku v pátek začlenili do národního práva nová pravidla, která spotřebitelům zaručují možnost hovořit při nákupu finančních produktů či služeb on-line nebo po telefonu s člověkem namísto chatbota využívajícího umělou inteligenci.
před 44 mminutami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 1 hhodinou

Při ruském útoku v noci na čtvrtek se v kyjevském metru ukrylo rekordních 52 tisíc lidí

V noci na čtvrtek 2. července se během rozsáhlého ruského útoku na Kyjev ukrylo v metru 52 500 lidí, mezi nimi téměř 4500 dětí. Kyjevský dopravní podnik uvedl, že šlo o nejvyšší počet lidí, kteří se během nočního leteckého poplachu v posledních letech ukryli ve stanicích podzemní dráhy.
před 1 hhodinou

Albánská policie použila k rozehnání demonstrantů slzný plyn a vodní děla

V Tiraně se již více než měsíc konají každodenní protesty kvůli údajné korupci spojené s různými rozvojovými projekty podél pobřeží a v blízkosti chráněných oblastí. Vlna protestů nejprve cílila proti plánované výstavbě luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí želvy. Jde o plán Jareda Kushnera, zetě prezidenta USA Donalda Trumpa. Následně se protesty rozšířily i na další projekty plánované podél pobřeží. Vláda korupci popírá. Ve čtvrtek se protestující sešli před budovou parlamentu a po přicházejících zákonodárcích házeli vejce a mouku. Někteří se obrátili i proti zasahujícím policistům, kteří nakonec použili k rozehnání demonstrantů vodní děla a slzný plyn. Osmnáct protestujících bylo zatčeno.
před 1 hhodinou

Interpol pátrá po Ukrajince podezřelé z bombového útoku v Monaku

Mezinárodní policejní organizace Interpol pátrá po devětatřicetileté Ukrajince Anastasiji Berezovské. Oznámila to na svém webu. Žena je podezřelá z bombového útoku, který v pondělí v Monaku zranil ukrajinského oligarchu Vadyma Jermolajeva a další dva lidi. Vyšetřovatelé podle médií nevylučují, že za útokem stála cizí mocnost. Berezovská žije ve Frankfurtu nad Mohanem, kde byla dle Reuters po útoku spatřena. Tamní policie provedla prohlídku domu a potvrdila, že je žena stále na útěku.
12:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie, Belgie a Nizozemsko hlásí kvůli červnové vlně veder tisíce mrtvých

Během červnové vlny veder ve Francii, Belgii a Nizozemsku zemřelo nejméně o 3700 více lidí, než je v tomto období obvyklé. Úřady všech tří zemí v pátek upozornily, že jde o předběžné údaje a že skutečné číslo může být ještě vyšší. Informovala o tom agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
před 2 hhodinami

Rusko znovu útočilo na Ukrajinu, Kyjev truchlí po masivním úderu

Nejméně čtyři lidé, včetně dítěte a jeho matky, přišli o život při ruském útoku v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, další oběť je hlášena z Dněpropetrovské oblasti, uvedly v pátek místní úřady. Gubernátoři regionů na západě Ruska informují o dvou obětech ukrajinských útoků. V Kyjevě drží lidé smutek za oběti čtvrtečního ruského útoku, jejichž počet po vyproštění tří těl z trosek stoupl na tři desítky. Další lidé se dosud pohřešují.
07:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled