Finové zvolili poslance. Volby vyhráli opoziční konzervativci, Marinová uznala porážku

Opoziční konzervativní Národní koaliční strana vyhrála nedělní parlamentní volby ve Finsku. Sociální demokraté premiérky Sanny Marinové skončili až třetí. Vyplývá to z výsledků po sečtení hlasů, uvedla agentura AP. Předseda Národní koaliční strany Petteri Orpo dostane jako první šanci sestavit vládu, premiérka Marinová uznala porážku.

Po sečtení všech hlasů zvítězila středopravicová Národní koaliční strana s 20,8 procenta. Za nimi následovala pravicově populistická Strana Finové s 20,1 procenta, zatímco sociální demokraté získali 19,9 procenta, napsala agentura AP.

Podle veřejnoprávní televize Yle získá Národní koaliční strana 48 z 200 křesel v parlamentu. Druhá Strana Finů bude mít 46 křesel a sociální demokraté o tři méně. Zbylé mandáty si rozdělí sedm dalších politických skupin.

„Je to velké vítězství,“ zdůraznil předseda dosud opozičních konzervativců, 53letý bývalý ministr financí Orpo. Šéf nejsilnějšího uskupení v parlamentu obvykle dostává po volbách jako první šanci sestavit novou vládu. Orpo před volbami nevyloučil spolupráci se žádnou stranou.

Marinová: Demokracie promluvila

Naproti tomu premiérka Marinová odmítla, že by mohla koalici vytvořit s nacionalisty ze Strany Finů, kterou označila za „otevřeně rasistickou“. „Demokracie promluvila,“ konstatovala Marinová v okamžiku, kdy bylo jasné, že její sociální demokraté skončí až na třetím místě.

Marinová si získala respekt za to, jak severskou zemi provedla pandemií covidu-19, i za to, jak pevně stojí za Ukrajinou ve válce s Ruskem, voliče ale nyní trápí spíše vysoké životní náklady, napsala agentura AP. Ani blížící se vstup Finska do NATO se jako téma ve volební kampani téměř neobjevoval.

Sociální demokraté vyhráli – tehdy ještě pod vedením Anttiho Rinna, volby v dubnu 2019. Marinová v jeho vládě zastávala post ministryně dopravy. V prosinci 2019 se stala premiérkou poté, co se Rinneho kabinet rozpadl v souvislosti s dvoutýdenní stávkou poštovních úředníků, která se rozšířila i do letectví a dalších odvětví. Postup sociálních demokratů při řešení tohoto problému kritizoval koaliční partner, strana Finský střed s tím, že v premiéra ztratil důvěru.

Marinová se tehdy stala nejmladší premiérkou na světě, nejmladší osobou ve funkci finského premiéra a také třetí ženou v tomto úřadě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18AktualizovánoPrávě teď

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 17 mminutami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 58 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 1 hhodinou

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 3 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...