Strana SOCDEM (dříve ČSSD) má za právní zastupování související s jejím sídlem – Lidovým domem – zaplatit potomkům právníka Zdeňka Altnera 18,5 milionu korun a smluvní pokutu. V pátek o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1. Altnerovi dědici pokutu vyčíslili na 432,8 milionu korun, společně s úroky a náklady řízení podle nich celková částka činí téměř půl miliardy. Nový rozsudek ve vleklém sporu není pravomocný, strana Altnerovy nároky odmítá a proti rozhodnutí se odvolá. Spor se u soudů táhne 24 let.
SOCDEM má zaplatit téměř půl miliardy potomkům Altnera
2 minuty
Události: SOCDEM má vyplatit Altnera
„Celou věc lze vyřešit odkazem na starou římskou zásadu pacta sunt servanda – smlouvy se mají dodržovat. Bez dodržování této zásady by nemohl fungovat obchod,“ uvedla soudkyně Dagmar Stamidisová. Podotkla, že Altner ve při o Lidový dům dosáhl plného úspěchu, což potvrdil i Ústavní soud.
Připomněla také svědeckou výpověď bývalého prezidenta Miloše Zemana, který byl v roce 1997 předsedou ČSSD a s Altnerem podepsal smlouvu o právním zastupování. „Zcela jasně řekl, že obsah mandátní smlouvy mu byl jasný, a pokud by mu jasný nebyl, dal by ji přepracovat,“ upozornila soudkyně. Přesnou výši smluvní pokuty Stamidisová neuvedla, vyjádřila ji v procentech a konkrétně ji nevyčíslila ani na dotazy novinářů po vyhlášení rozsudku.
Přesnou výši smluvní pokuty Stamidisová neuvedla, vyjádřila ji v procentech za určité období a konkrétně ji nevyčíslila ani na dotazy novinářů po vyhlášení rozsudku. Altnerovi dědici tvrdí, že k 18,5 milionu korun ze smluvní jistiny patří k pátečnímu dni 432,8 milionu smluvní pokuty, dále zhruba 40 milionů za úroky z prodlení za uplynulých 24 let a 2,8 milionu za náklady na soudní řízení. Pokud by se stal verdikt v této podobě pravomocným, musela by SOCDEM zaplatit do patnácti kalendářních dnů od právní moci.
SOCDEM se proti rozhodnutí odvolá
Právník SOCDEM Jakub Matějček u soudu řekl, že strana všechny závazky vůči Altnerovi dávno vypořádala a že jednání jeho potomků má charakter zneužití práva. „S rozhodnutím pochopitelně zásadně nesouhlasíme. Je zcela nesprávné a nezákonné. Paní soudkyně se neřídila závazným rozhodnutím Nejvyššího soudu z června 2019, ignorovala výsledky dokazování, odmítla provést i některé námi navržené důkazy,“ sdělil.
Naznačil také, že verdikt může být politicky motivovaný. Obdobně se následně na síti vyjádřila i přímo SOCDEM – mimo jiné uvedla, že o rozhodnutí se dozvěděla už den předem. Proti rozhodnutí se odvolá.
„Vyjádření, že se jedná o politické rozhodnutí, považuji za úplně absurdní, neboť to byli oni, kteří našeho tátu pronásledovali, sankcionovali, využili všechno možné a zneužívali všech možných institutů. Sociální demokracie proti nám vede zcela účelovou exekuci, aby na nás vyvíjela tlak, abychom se našich nároků vzdali,“ reagoval Altnerův syn Patrik.
Čekáme, až se SOCDEM zachová férově, říkají Altnerovi
Podle původního pravomocného verdiktu z roku 2016 měla tehdy ještě ČSSD Altnerovi vyplatit přes 300 milionů korun, většinu částky rovněž tvořila smluvní pokuta. Toto rozhodnutí následně zrušil Nejvyšší soud s tím, že smluvní ujednání o odměně nebylo dostatečně určité a že není jasné, co advokát pro stranu konkrétně vykonal. Proto justice řeší požadavek Altnerových znovu. Altner v listopadu 2016 zemřel.
Po úspěchu ve sporu o Lidový dům Altner poslal ČSSD fakturu na padesát milionů korun, o dvě třetiny z této částky se ale zvlášť přihlásili jeho spolupracovníci Václav Halbich a Zdeněk Hájek. Strana mu proto vyplatila jen třetinu a zbytek peněz složila do soudní úschovy. Aktuální spor se konkrétně týká Altnerova požadavku na desetiprocentní odměnu z částky, kterou po vyhraném sporu vyplatila sociální demokracii firma B. H. Centrum jako nájemné za Lidový dům.
Patrik a Veronika Altnerovi jednali se SOCDEM o možném smíru, podle jejich dřívějšího vyjádření jim ale strana nabídla zhruba milion korun, což označili za zcela nedostačující. „Bylo by dobře, kdy by se sociální demokracie už začala chovat rozumným, věcným způsobem. Jsme připraveni vyřešit tu věc i smírem. Táta, ale i my čekáme celou dobu jenom na to, aby se sociální demokracie zachovala férově,“ dodala Veronika Altnerová.
Lidový dům, rozsáhlá nemovitost v pražské Hybernské ulici, byl sídlem ČSSD od roku 1907. Strana ho vlastnila prostřednictvím akciové společnosti Cíl. Po sloučení sociální demokracie s KSČ v roce 1948 dům převzali komunisté. Po roce 1989 chtěla obnovená ČSSD objekt zpátky a v dubnu 1990 byl hospodářskou smlouvou převeden z vlastnictví ÚV KSČ na ČSSD.
V říjnu 1993 ministerstvo financí podalo žalobu o určení vlastníka Lidového domu. Od roku 1993 se pak sociální demokracie soudila se státem a definitivně budovu získala v lednu 2000, kdy Ústavní soud potvrdil, že ČSSD je jediným akcionářem společnosti Cíl, která Lidový dům tehdy vlastnila.
