Orbanovi liberálové mohou ve volbách dokončit mocenský obrat v Rumunsku. Komplikuje jim to pandemie

Rumuny čekají v neděli čtvrté volby za poslední zhruba rok a půl. Po evropských, prezidentských a místních jsou to tentokrát volby parlamentní, které mohou dokonat mocenský obrat v zemi. Liberálové premiéra Ludovica Orbana jdou od jednoho volebního vítězství k druhému, většinou v parlamentu ale jejich menšinová vláda dosud nedisponovala. Zatímco však ještě začátkem roku měla Orbanova strana před ostatními velký náskok, pandemie nemoci covid-19 její preference srazila. Volby tak budou napínavější, než se ještě před nedávnem zdálo.

Ludovic Orban
Zdroj: ČTK/Panoramic Autor: Jonathan Rebboah

Středopravicová Národní liberální strana (PNL) vyhrála loňské evropské volby, její bývalý předseda Klaus Iohannis pak obhájil křeslo hlavy státu a před třemi měsíci ovládla i volby místní. Potýká se ale s nedostatečnou podporou v parlamentu, což se projevilo i tím, že od loňského října, kdy liberální kabinet nahradil dosud vládnoucí sociální demokraty, se u moci vystřídaly už dvě Orbanovy vlády – a obě menšinové.

Nejsilnější parlamentní stranou je totiž stále Sociálnědemokratická strana (PSD). Po nedělních volbách se to zřejmě změní, neboť PNL je jejich favoritem. Jak konstatuje Sergiu Gherghina z univerzity v Glasgow, „bude to poprvé za více než dvě dekády, kdy PSD nebude vyrážet z ‚pole position‘ za volebním vítězstvím“.

Vláda PNL slíbila zredukovat deficit veřejných financí a zrušit kontroverzní justiční reformy kabinetů PSD, které v zemi vyvolaly v minulých letech protesty a které byly s poukázáním na ohrožení vlády práva kritizovány i v zahraničí. Sporné změny v soudnictví však zatím zůstaly v platnosti, byť liberálové v říjnu představili legislativu, která by je měla zvrátit, píše web Balkan Insight. Na ekonomiku pak zase výrazně dopadla pandemie koronaviru a s ní související omezení.

PNL bude potřebovat koaličního partnera

Tento vývoj se odrazil i v preferencích vládní strany. Zatímco ještě v lednu podporovalo PNL 45 procent dotázaných, nyní její popularita spadla až pod třicet procent. Podle většiny průzkumů dostane v nedělních volbách zřejmě mezi 25 a 28 procenty hlasů, některé jí přisuzují lehce přes třicet procent.

O druhé místo se podle průzkumů utkají opoziční sociální demokraté, které nyní vede Marcel Ciolacu, s Aliancí 2020, což je koalice Svazu záchrany Rumunska (USR) a Strany svobody, jednoty a solidarity (PLUS). Má silně reformní program a slibuje transparentní a efektivní veřejnou správu a boj proti korupci. Sociálním demokratům přisuzují průzkumy mezi 21 a 24 procenty hlasů, Alianci 2020 pak 18 až 23 procent.

Vládní PNL tak pravděpodobně může zapomenout na to, že by po volbách mohla vládnout sama, jak to ještě na začátku roku vypadalo. Očekává se, že by mohla vytvořit koalici s Aliancí 2020, což minulý týden připustil i prezident Iohannis.

Obě uskupení si spolupráci vyzkoušela už v místních volbách, například v Bukurešti sesadil dosavadní sociálnědemokratickou primátorku nezávislý kandidát Nicusor Dan, za nímž stály právě PNL a Aliance 2020. Vztah obou uskupení ale provází rivalita a někteří představitelé PNL již dali najevo, že pro ně koalice vzešlá z občanské společnosti nebude při hledání vládních partnerů první volbou.

Dalším stranám – mezi nimi straně Pro Romania expremiéra Victora Ponty, Straně lidového hnutí (PMP) exprezidenta Traiana Basescua i Demokratickému svazu Maďarů v Rumunsku (UDMR) – hrozí, že nepřekonají pětiprocentní práh vstupu do parlamentu.

Dlouhá vláda PSD skončila loni

V Rumunsku dlouhá léta vládli sociální demokraté, které řídil donedávna nejmocnější muž země Liviu Dragnea. Ještě v roce 2016 zaznamenala PSD v parlamentních volbách drtivé vítězství s 45 procenty hlasů, od té doby ale její podpora klesá.

V roce 2017 zažilo Rumunsko největší protivládní protesty od pádu komunismu, když desetitisíce lidí vyšly do ulic vyjádřit nesouhlas mimo jiné s vládním nařízením, kterým chtěl kabinet PSD odstranit postih za některé korupční trestné činy a za zneužívání úředního postavení. Omilostnění by se týkalo i Dragney, který nemohl stát v čele vlády kvůli trestu za volební podvody a byl v té době vyšetřován i kvůli podezření z korupce.

Kontroverzní dekret sice kabinet stáhl, vládnoucí PSD ale pokračovala ve změnách v justici i nadále. Prosadila třeba zákaz používání video či audionahrávek jako důkazů či omezení pravomoci protikorupční prokuratury a odvolání její šéfky Laury Kövesiové. Ta byla vysoce oceňována doma a zejména v zahraničí a před soud pohnala řadu politiků z koaličních i opozičních stran.

Změny podle kritiků ohrožovaly nezávislost justice a omezovaly v zemi boj proti korupci a organizovanému zločinu. V Rumunsku se opět protestovalo, Bukurešť kritizovaly i Spojené státy a Evropská unie, která jí vyčetla čistky v justici a změny protikorupčních zákonů.

Loni v květnu poslal soud Dragneu do vězení za korupci a v srpnu ztratila vládní PSD po odchodu koaličního partnera, liberální strany ALDE, většinu v parlamentu. V říjnu 2019 padla nakonec i celá vláda sociálních demokratů a od té doby jsou u moci menšinové vlády dosud opozičních liberálů z PNL v čele s premiérem Orbanem.

Orban při nástupu do funkce v listopadu 2019
Zdroj: Inquam Photos via Reuters
Autor: Octav Ganea

Velká neznámá: volební účast

Paralelně se ztrátou popularity vládnoucí PSD rostla podpora opoziční PNL. Liberálové porazili sociální demokraty ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 a 80 procent Rumunů odmítlo kontroverzní opatření sociálnědemokratické vlády v oblasti justice v souběžně konaném referendu, které inicioval prezident Iohannis.

V listopadu téhož roku pak Iohannis obhájil prezidentský post, když ve druhém kole voleb jasně porazil sociálnědemokratickou premiérku Vioricu Dancilaovou. Ta zaznamenala nejhorší výsledek, jakého od pádu komunismu v prezidentských volbách kandidát PSD dosáhl. Trend potvrdily i zářijové místní volby, po nichž mají liberálové nově nejvíc primátorů velkých měst.

Nedělní volby by tak mohly být zakončením tohoto trendu. PNL je zřejmě vyhraje, zůstává ale otázkou, jak výrazně. Kromě padajících preferencí se totiž pandemie může odrazit i ve volební účasti. Zatímco v roce 2016 přišlo k urnám 39 procent voličů, letos by mohla být ještě nižší – podle interních průzkumů PNL mezi 35 a 37 procenty, uvádí Balkan Insight.

Zároveň podle webu není jasné, komu by taková situace nahrála. PSD sice spoléhá především na starší voliče, kteří patří ke covidem-19 nejohroženějším skupinám obyvatel, a mohli by se proto bát k volbám jít. Na druhou stranu je PSD velmi schopná své příznivce mobilizovat, což by pro ni mohla být výhoda ve srovnání s jejími rivaly, kteří mají zpravidla voličskou základnu méně homogenní a méně disciplinovanou, uzavírá Balkan Insight.

Jak moc pandemie volby nakonec ovlivnila, by mohlo být jasnější v neděli ve 21:00 místního času (20:00 SEČ). Tehdy rumunská média zveřejní první odhady výsledků na základě dotazování voličů po odevzdání hlasu.