Rumunské parlamentní volby podle průzkumu u volebních místností vyhráli vládní sociální demokraté (PSD) s 26 procenty hlasů. Druhý je nacionalisticko-populistický Svaz pro jednotu Rumunů (AUR), kterému průzkum agentury CURS přisuzuje 19 procent. Do parlamentu by se měly těsně dostat i další dvě krajně pravicové strany, píše rumunský tisk.
Volební místnosti se v Rumunsku zavřely ve 20:00 SEČ. Podle volebních úřadů přišlo k volbám 52 procent voličů. To je zhruba o 20 procentních bodů víc než při parlamentních volbách v roce 2020. Výrazně narostla účast voličů v zahraničí.
Podle průzkumu u volebních místností PSD, jejímž členem je premiér Marcel Ciolacu, dostala 26 procent hlasů a pohoršila si o tři procentní body ve srovnání s rokem 2020. Propad z 25 na 15,5 procenta zažilo podle průzkumu další vládní uskupení – Národně liberální strana (PNL) prezidenta Klause Iohannise. Opoziční pravicová strana Zachraňte Rumunsko (USR) dostala podle průzkumu 15,5 procent hlasů, což je zhruba stejný výsledek jako v roce 2020.
V letošních volbách se očekával vzestup krajní pravice. AUR si polepšil o deset procentních bodů, ale neobsadil první místo. Do parlamentu by se mohly dostat i další dvě krajně pravicové strany, kterým průzkum přisuzuje po 5,5 procenta. Hranice pro vstup do parlamentu je v Rumunsku pět procent.
Parlamentní volby se konaly týden po prvním kole prezidentských voleb. V nich získal nejvíce hlasů kontroverzní krajně pravicový populista Calin Georgescu, který se přitom v průzkumech pohyboval v jednociferných číslech. Jeho úspěch mnozí přičítají sociální síti TikTok. Výsledek prvního kola vyvolal po celém Rumunsku protesty. Jejich účastníkům se nelíbila Georgescuova chvála rumunských fašistických vůdců a ruského prezidenta Vladimira Putina. Považují ho za hrozbu pro demokracii.
Analytici předpovídali vítězství krajní pravice
Analytici předpovídali, že po třech desetiletích politického života strukturovaného dvěma velkými stranami bude vláda roztříštěná a jednání o jejím sestavení budou obtížná. Pro krajní pravici rozptýlenou v několika stranách, které spojuje odpor k podpoře Ukrajiny, mělo podle jejich odhadů hlasovat 30 procent voličů.
Kromě nacionalisticko-populistického Svazu pro jednotu Rumunů (AUR), jehož kandidát George Simion získal v prezidentských volbách téměř 14 procent, patří do tohoto politického tábora také SOS Rumunsko, vedené prokremelskou kandidátkou Dianou Šošoacaovou. Po Georgescuově překvapení se objevila nová strana POT (Strana mladých), kterou vítěz prvního kola podporuje a která by mohla překročit pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu.
Například pětačtyřicetiletý ekonom George Sorin byl rozhodnutý volit nacionalistickou stranu. Současný parlament „nedělal nic jiného, než že sloužil zájmům Ukrajiny, když schválil celou řadu balíčků pomoci, aniž by cokoli vysvětlil,“ řekl muž agentuře AFP. Podle jeho názoru poslanci zapomněli na „zájmy Rumunska“, kritizuje také „servilitu“ vůči Bruselu.
„Znovu promluví voliči Georgescua, kteří od nynějška a pravděpodobně navždy přetvoří náš pohled na rumunské politické spektrum,“ řekl agentuře AP politický konzultant Cristian Andrei z Bukurešti. V pondělí se podle něj Rumunsko probudí do nové politické reality. „Nejpravděpodobnějším scénářem bude obtížně sestavitelná většina v parlamentu, která by podpořila a schválila novou vládu,“ dodal.
